Květnové a červnové povodně, které se prohnaly většinou ze 14 vojvodství, společně s dozvuky Smolenské tragédie výrazně ovlivnily průběh, ale i samotné obsazení předvolební kampaně. Vždyť dvě velké politické strany – PiS a SLD – ztratily při tomto velkém leteckém neštěstí v západním Rusku své původní kandidáty na prezidenta, jehož volba se měla uskutečnit teprve v řádné termínu na podzim tohoto roku.

Předvolební průzkumy nepředpokládají, že nový prezident bude znám již po prvním kole. Druhé kolo prezidentských voleb se má konat na začátku července, a v tom může být již docela problém. Mladí a bohatší voliči v té době odjedou na dovolenou a s volební účastí i celkovým výsledkem pak mohou snadno zamíchat lidé chudší a více nespokojení.

Třetí silou polské politiky se chce stát Grzegorz Napieralski, kandidát polské levice – strany SLD. Jeho dva hlavní soupeři však mají před ním velký náskok. Roztříštěná levice v Polsku má dnes politickou sílu asi takovou, jako u Vás, v Česku, samotní komunisté bez ČSSD.

Na levicový program se však snaží nalákat své voliče také Právo a Spravedlnost. V předvolební kampani totiž ostře vystupuje proti privatizaci zdravotnictví a strategických státních podniků  (sic!). Divím se, že to české ODS nijak nepřekáží – je přece s nimi v jedné frakci EP) a slibuje regionům, které zasáhly povodně, větší finanční a materiální pomoc od státu než navrhuje sama vládnoucí koalice, což by způsobilo zvýšení deficitu státního rozpočtu. Tato strana sází na elektorát z venkova, z nejchudších částí země a rovněž na věřící národovecké voličstvo. Proto si snad lidé z PiSu vybrali jednoduchovou, národoveckou rétoriku – Jaroslaw Kaczyński v televizním spotu zodpovědně zasazuje národní strom – dub, na předvolebních setkáních nenajdete jinou barvu než červenou a bílou a všude kolem je to, pro cizince trochu hrozivé a zároveň směšné, heslo „Polsko je nejdůležitější!“. Že by se snad někteří moji polští soukmenovci inspirovali známější verzí „Deutschland, Deutschland über alles“!? Kdyby se takového hesla paličatě držely všechny vlády a prezidenti evropské sedmadvacítky, mohli bychom hned tento spolek rozpustit. PIS již nyní slibuje velké a silné Polsko (jak jinak, že?) a počítá s tím, že nedávno objevená naleziště břidlicového plynu umožní nejen zkoncovat se závislostí na dovozu této suroviny z Ruska, ale posílí také „geostrategickou“ pozici země v rámci střední Evropy. V Polsku se znovu probouzejí touhy stát se malou regionální velmocí, s prstencem menších středo- a východo-evropských zemí, která by se stala účinnou protiváhou Německa a Ruska v této oblasti. Někteří nadšenci již dnes hovoří o tom, že se Polsko díky břidlicovému plynu stane při nejmenším druhým Norskem. To je však, podle mě, ještě hodně vzdálená hudba budoucnosti.

Kandidát liberální pravice – Bronislav Komorowski hledal voličskou podporu nejen v milované Rzeczypospolitej, ale také vyrazil přemlouvat nerozhodnuté polské voliče do Velké Británie, kde žije a pracuje početná polská komunita. Během kampaně se projevila jeho známá slovní neobratnost např. také tím, že na jednom mítinku sliboval Polákům místo odchodu z Afghánistánu, rovnou odchod polské armády z NATO.

Polští sociální demokraté nerozdávali bezdomovcům pivo za 2 koruny, jak tomu bylo v Česku, ale místo toho si jejich lídr každé ráno přivstal a před pátou rozdával dělníkům před továrnami čerstvá jablka. Jak ušlechtilé. Večer pak trsal s polskou mládeží ve varšavských klubech v rytmu disco polo (něco jako Elán a Michal David dohromady). To rolník a dobrý hospodář Andrzej Lepper z radikálního hnutí Sebeobrana (za koaliční vlády PiSu byl místopředsedou vlády a ministrem zemědělství) se zase vydal na lov voličů na, pro Poláky stejně tak charakteristické místo jako pro Čechy, Moravany a Slezany hospoda – tedy, na různé trhy, tržiště, blešáky, bazárky a burzy všeho druhu.   Strana zelených zde do voleb nijak nezasáhla, takže Poláci bohužel přišli o možnost získát zdarma zelenou krabičku s pánskou ochranou jako v ČR. Zato někteří ultrakatolíci (snad „Gertychovci“ z Ligy Polskich Rodzin?) objížděli Varšavu s billboardem zobrazují Bronisława Komorowského a současně fotografii usmrceného lidského plodu. Protipotratová lobby je ve zdejší polské společnosti stále hodně vidět i slyšet.

Při pozorování tohoto polského svátku přímé demokracie mohu českým politikům přát jediné – aby se tolik nepokoušeli změnit ústavu a přenést tuto „crazy komedii“ také k Vám, do zemí českých. Tolik kritizovaná nepřímá volba prezidenta má v  zastupitelské demokracii své opodstatnění a je docela naivní se domnívat, že přímý výběr prezidenta ze strany voličů dodá tomuto aktu na vznešenosti a důstojnosti, ba právě naopak! Raději by si voliči měli vybírat takové poslance a senátory, za které se pak nebudou muset stydět, jak tomu bylo při poslední, dosti trapné, volbě českého prezidenta..Nejdůležitější totiž, prokristapána, není Polsko ani Česko, ale zdravý rozum a slušnost!

To byl zase zmatek, co? Ale Bronisław..ten to příště srovná. Aáá..