Proč se vede malířům špatně?

Tíseň výtvarných umění je možná víc než pouhá stránka všeobecné hospodářské a finanční krise, ale je nepopiratelnou skutečností – soudím-li podle novin – je pozorovat a cítit i v menších výtvarných střediscích, jako např. v Praze. (…) Pohroma, která stihla výtvarné umění a výtvarné umělce, je tím dramatičtější, že vystřídala, a to vlastně bez předzvěsti, dlouhou a nebývale zdárnou periodu. (…) Příčiny, které k tomu vedly, tkví ve společenských, hospodářských a také estetických a filosofických zvláštnostech prvních deseti poválečných let, ale ukázat na jejich jak a proč znamenalo by rozepsat se široce a dlouze o přeměně poválečné městské společnosti, o nebývalých a masivních přesunech majetkových, o neuvěřitelné rychlosti, s jakou narůstala nová soukromá jmění, o jistém stěhování národů v malém, jehož tato léta byla svědky, o nových obchodních mravech a nemravech, o spekulačních horečkách všeho druhu.

(…) To však, co v této příčině je pro dobu, o které mluvíme příznačné, není nepoměr mezi tržní hodnotou obrazů a hmotnou odměnou jiných uměleckých ,,tovarů´´, zejména spisovatelských a hudebních. Neboť z příčin, o nichž tu nelze mluvit, protože by nás zavedly příliš daleko, není onen nepoměr ničím novým, jsa krom toho z valné části normální; a po druhé, vzhledem k velikému počtu malířů – v samotné Paříži neuvěřitelný počet 40 000 – jsou ony astronomické ceny, které se tu a tam platily, jen výjimkou. Ne jejich častost je nápadná, nýbrž jejich absolutní výše, která dospívala obnosů, jaké se před válkou žádaly a nabízely jen za díla nesporně uznaných mistrů zesnulých, tj. za díla, na jejichž cenu působil také činitel, řekli bychom, museální, jinými slovy zřetel na vzácnost té oné signatury, vzácnost, již lze vyčíslit jen vzhledem k úhrnnému dílu už ukončenému, a zřetel na jejich starožitnost. Ještě příznačnější – protože hromadnější – než výjimečné sumy placené za výjimky, jest ona nikdy předtím nevídaná rychlost, s jakou se začátečníci dopracovávali víc než vynikajících ,,obchodních´´ situací a ona opravdu až loterní náhoda, která znemožňovala jakoukoli předpověď o tom, uspěje-li ze dvou začátečníků spíše ten či onen, která označovala značkou Štěstěny malíře, do nichž se toho večera nikdo nenadál, a opomíjela jiné, kteří před nedávnem ještě ,,opravňovali k největším nadějím´´. Především však třeba vytknout, že následkem obecné prestiže, již malba požívala, se celkem vzato ,,uhájili´´, jak se říká, i malíři více méně neznámí, průměrní a podprůměrní, že klasický typ hladovějícího a mrznoucího rapina byl krom nešikovných výjimek takřka na vymření.

Ale opravdového, aťsi snad méně nápadného prvenství, nabylo malířství jinde, nabylo ho v hierarchii uměleckých odvětví, a kdoví, není-li nynější krise mnohem spíše následkem oné inflace duchovní, vystřídané nezbytnou deflací, než průvodním zjevem deflace cen, ať malířských, ať vůbec.

(…) Dnes slyšíme namnoze: Krise malířství? Tíseň malířů? Předvídali jsme ji dávno. Nebylo vyhnutí. Obecná krise ji snad zostřuje, jistě ji zostřuje, ale není jejím původem. Krise malířství je úkazem deflace specificky malířské. A při tom se myslí hlavně, ne-li výhradně na reakci nastavší po přepětí malířské spekulace – rozuměj spekulace obchodníků a sběratelů – spekulace to, která ovšem byla namnoze nevybíravá a nezřídka rovnou nestoudná.(…) Není však lhostejno vědět, nabyla-li plastická umění oné drtivé a krátké převahy prostě tím, že jim byla několika bývalými keťasy a příliš rychle zbohatlými snoby vnucena, či šlo-li přitom o příčiny nikoliv hmotné, natož hmotařské, nýbrž o původ z celkové duchovní povahy doby, o jakési zmatení hodnot. (…) A vše to obrazoborectví má trpkou příchuť končící epochy…

Článek původně vyšel v Přítomnosti dne 13. 1.1932.

publikováno: 11. 2. 2013

NEJNOVĚJŠÍ články


Pravdivost maleb a nicotnost lidí venku

Jan Zrzavý kdysi vzpomínal na Giottovy fresky v Padově, na to, jak prázdný se mu jevil …

Diagnóza Babiš

Zprávy jsou nyní plné sporů v kauzách kolem premiéra Babiše. Když nastane jakýkoliv politický trapas, tak …

Okraj společnosti je prostě zajímavější než střed

V.S.: Tvá nová kniha Lobotomík se zčásti odehrává v psychiatrické léčebně stejně jako jedna povídka z tvého …

Porno, internet a děti. A co ještě?

O dopadu sociálních sítí na děti a mladistvé se mluvilo na panelové diskusi Jak přežít na …

Jak se máme díky EU bohatí i chudší

V Evropě bude horko. Chladnému počasí navzdory. Pod praporem visegrádské čtyřky vytáhlo 16 členských států …

Kdo chce kýč hledat, najde

Forbes přináší zprávu o tom, jak v anglosaském světě dramaticky stoupá prodej básnických sbírek, kdežto u nás někteří …

Někdy sním o tom, jak přepisuji samizdaty (dnešní studenti k roku ’89)

Jak vnímají události 17. listopadu 1989 studenti, kteří jsou na prahu plnoletosti? Zeptali jsme se …

Předčasné Vánoce ve formátu „Čau lidi“

Jeden můj známý mi přeposlal pravidelnou nedělní chvilku propagandistických manipulací Marka Prchala, které jeho zaměstnavatel …