Zlý chlapeček Putin v.s. ženy z Pussy Riot

Andrej Jerofejev přivezl do Prahy výstavu „Pussy Riot a ruská tradice uměleckého vzdoru“, kterou původně připravil k vystavení v Paříži a New Yorku. Na neplánovaném zastavení v MeetFactory má podíl Naďa Straková z Respektu.

Krom toho, co N.S. napsala ve svém textu bych rád předal několik zajímavých poznámek o současném Rusku, kterými výstavu doprovodil kurátor A.J.- před časem vyhozený ředitel oddělení pro současné umění v Tretjakovské galerii v Moskvě. Poznámky necituji doslova, ale tak, jak jsem je pochopil.

Proč se nejen punkerky tak zběsile modlí k Bohorodičce, aby vyhnala putinskou diktaturu?
Putin, jak můžeme čist třeba u kněze a novináře Jakova Krotova, sám nevládne ale zastupuje skupinu diktátorů, proti které v Rusku nestojí společnost, ale jen hrstka lidí a v exilu další hrstka.

Navenek „putinský režim“ vede politiku „plochovo malčika“. Tenhle „rozmazlenec“ bezostyšně prosazuje své momentální obchodní zájmy, podrazí kohokoli, a kdykoli se to hodí použije výhrůžek silou, čile nabízí zbraně a technologii teroristům, třeba i jadernou.
Uvnitř Ruska to ovšem vyvolává pozoruhodné reakce. Třeba: „jazykem“ současných umělců v Moskvě, kteří vesměs Putina odmítají, je marxismus dvacátých let, něco na půli cesty mezi Stalinem a Trockým. Putin krutostí připomíná sovětské vládce, ale přitom je zásadně antisovětský. Mediální produkce povolených televizí jsou k sovětské éře značně kritické. „Morálka“ nebo aspoň pokrytectví sovětů kontrastuje s přiznanou amorálností dnešních vládců Kremlu. Jejich inspirace jsou zřetelně v diktaturách latinské Ameriky. Sověty a samoděržaví charakterizoval imperialismus, dnešní ruská diktatura je hlavně nacionalistická, proto nutně rasistická a svým zacházením s masami populistická.

Nic jako ruská společnost strukturovaná tak, jak ji známe z Evropy v Rusku samém není.
Návrat ke skutečnému pravoslaví v celé jeho šíři a hloubce se nekonal. Návrat k samoděržavé úchylce pravoslaví ano. Z instituční „pravoslavné“ praxe mizely jak sociální ohledy, internacionalismus křesťansví, solidarita i většina ostatních projevů lásky k bližnímu. Zůstala doktrína, poníženost porobených a závislých, nábožná úcta k mocným, antisemitismus a jiné patogeny.

Nerozumět současnému umění považuje Krotov za „mravní selhání“. Proč?

Putinská diktatura má, podobně jako ta stalinská, strach z Rusů mimo Rusko. Láká je zpět nebo jim aspoň vyhrožuje. Bojí se oponentů uvnitř a likviduje je. Vedle novináře je nepřítelem z podstaty umělec. Politické umění, resp. politicky angažované umění je nebezpečné režimu jen tehdy, pokud útočí na „ikony diktatury“ ve veřejném prostoru přímo. Dovolena je naopak kritika jednotlivostí soukromá.

Proto je pro režim zcela nepřijatelné předvést protestní modlitbu v chrámu jako Pussy Riot.

publikováno: 20. 2. 2013

NEJNOVĚJŠÍ články


Neexistující imigranti IV.

Švédští demokraté – co ukazuje jejich příběh?   Úvod Máte před sebou čtvrtou, předposlední část …

Pytlácká hranice (neuvěřitelný příběh)

Další z neopakovatelných životních příhod chirurga a myslivce Otakara Březiny (1919‒2009). Tentokrát ale, milý čtenáři, šťastný …

Kdo se bojí ombudsmana?

Starověká římská republika si za účelem ochrany slabých před zvůlí mocných zřídila institut tribuna lidu, …

Zprávy z mokřadů

Typickým obdobím, kdy ornitologové a milovníci přírody vyrážejí za pozorováním, je spíše jaro a dny, kdy se …

Křeček chycený v rádiu

Stanislav Křeček dává jasně najevo, že ochrana slabších ho nezajímá a jejich diskriminaci v roli ombudsmana řešit …

Pěstování rozlišovacích schopností

Způsob, jak spolehlivě odlišit rákosníka obecného od rákosníka zpěvného, je chytit ho a zblízka prohlédnout. …

Léky u nás chybí, kvůli bezuzdnému kšeftu v Číně

Výpadek dodávek autodílů z Číny kvůli viru přežijeme, ale nenechme si nalhat našimi bolševiky, že za …

Neexistující imigranti III.

Imigrační a muslimská otázka v britském politickém zrcadle   Úvod Toto je 3. část pětidílné minisérie mých …