Nad rakví Magora

Drahý Ivane Martine, Básníku Magore,

otřásl námi Tvůj – nedávno zažehnaný, nyní však přece dopadnuvší – skon. Skon nejdražšího manžela, tatínka a dědečka i milovaného blízkého člověka v rodině i mimo ni, a pro nás všechny pozůstalé přítele a kamaráda, vysokým ohněm planoucí světlo na křivolakých cestách našich osudů, bojovníka za všechny Chudé Duchem, Básníka Ivana Martina Jirouse – tohoto Blázna před Hospodinem podle slova svatého Pavla – : Magora Kristova. Bude chybět: a jeho velikost je i v tom, že po dokonané porážce včerejších usurpátorů svobody z pozic Moci, na níž se tak neohroženě podílel, dokázal se zřetelně distancovat i od dnešní naší, zas jiné Nesvobody, od nesvobody, jak sám věděl, mnohem horší, a zákeřnější, od našeho otročení Zlatému Teleti a jej doprovázejícímu Konsumnímu Blbství a vražedné, duchamorné „Zábavy“ – v tom našem bez rozpaků zas znovu vyznávaném, stejně bezduchém, jen trochu doslovněji materialistickém Zemském ráji na pohled, v nám všem dobře známé, Králem tohoto světa a jeho mediálními pohunky s orwellovskou důsledností střežené vládě Chaosu.

Svatomartinský Rytíř Ivan Martin ne náhodou odešel den před svátkem svého velkého patrona, když se byl rozdělil s naším věčným Žebrákem Národem – Žebrákem po Duchu – o svůj plášť bojovníka za Božskou Důstojnost Syna Člověka, a jeho pohřeb připadá – opět ne náhodou – na dny výročí převratu Listopadového, o nějž se na vlastní kůži s bezpříkladnou statečností zasloužil. Ale byl to, a i nadále je to – on, který zůstal i po všem tom lichometném Sametu důsledně Chudý a na straně Chudých, a kdo nakonec v závěru svého pohnutého života o pražádné alternativě mezi až příliš zjevným Terorem konečně dovládnuvší Levice a pro tu chvíli vítězné – jen trochu rafinovaněji , ale určitě ne méně Tyranské – Neviditelné Ruky Trhu, čili Pravice, dobře věděl. Jeho bezpečným Rozcestníkem byl Kříž, rozepjatá Náruč Kristova mezi těmi oběma Lotry: Martin nikdy nezapřel svou důvěrnou a kající, o smilování prosící víru opravdového katolického křesťana; ten bezpečný Rozcestník ukazoval mu vždycky k místu proměnění srdce, Království Chudého – Staré Říši, a odtud ho i provázel jako jediná, nikdy neopuštěná jistota celým jeho heroickým životem.

Ivan Martin Jirous nebyl jen Rytíř Beránkův, Bojovník za Spravedlnost a Svobodu Boží, byl i věrný služebník Boží Matky Poesie, a jejího Syna, Slova Učiněného Tělem. Byl Básník.
Byl jsi Básník, a ne malý básník, Magore: žádný jen poeta minor. Básník naší, své, natolikrát okrvavené, brutálně dokaličené doby, píšící po stěnách svého vězení žádné hieroglyfy, ale zřetelné Mene Tekel, vzkazy až příliš srozumitelné a drásavé, svědek svého času, naší šílené doby. Poesii jsi zas jednou učinil svědectvím, martyriem Slova Krvavým Potem Oroseného, Bičovaného, Trním Korunovaného. V tom ohledu Martyr, básník Křesťanský, píšící Krví. A také ten, který na svůj úděl nakonec Vykrvácel. A jestli Ne přímo Syn Apollónův, Krista Vítězného a Proměněného, Slova Oslaveného, pak určitě toho Trpícího.

Tvé nejlepší básně jsou modlitby člověka na mučidlech, v Bohu pevně zakotveného a z něj a v něm, Božím Duchem všecko oživujícího, vše činícího Nové. Je v Tvých verších prostnost staročeská i nerozpačitý vyznavačský barok – je v nich i s Tebou sourodý rebel, básník z největších, Karel Havlíček Borovský, syn Vysočiny, syn – stejně jako Ty – českých, čili západních svahů Vysočiny. Ale je v nich, je v Tvých verších a to především, Tvůj předek po Krvi, znamenitý lotr i ještě lepší kajícník, možná pro šibenici zrající, ale v Kristově náruči končící Villon, a s ním i Verlaine vězeňské kobky, Verlaine svých Sagesse, své sebeslitovné Moudrosti kajícího básníka. Co Tě však s nimi všemi spojuje i zas od nich odlišuje, je potrhaná, i zas jako píseň pramene věčně navazující, tichá melodie Tvé bezpříkladné Pokory. Básník – Ten Kdo trpí. Básník Martyr, Svědek, ale i Vyznavač.

Tvůj Marsyas ale není jen znamením opovážlivé vzpoury, nese zřetelně i stopy stažené kůže svatého Bartoloměje. Ten podpis a piktograf, autoportrét zmučené tváře na pozadí Posledního Soudu, pod stropem Sixtiny – Tat Twam Asi – : To Jsi Ty. Lyra příštího Apollona už navždy ponese stopy krve prolité, jako ty nepomíjející Rány na Rukou, v Nohách a v Boku, které si jednou provždy podržuje Tajemství Božího Těla, Tajemství Bohočlověka Vtěleného a Oslaveného, Majestát Vítězného Krista.

Odchází s Tebou celá Epocha, čas potácení se a půtek od Čerta k Ďáblu. Jsme teď a tady na všechno sami, ale je to dobře, před imperativem Smrti, a před Mysteriem, ale i Magisteriem Života Věčného jsme každý sám, a jen tak, každý na své roli, můžeme snad převrátit i ten dnešní Vševládný Chaos, Hnůj Chlíva Augiášova, v ornici úrodnou. Kéž nám na ni svítí slunce Kristovo, jehož byl a i na Nebesích teď bude s námi Ivan Martin – mocný přímluvce našeho ubohého Národa, nejen skutečný Lev v erbu Čechů, ale i oddaný přítel – a osvojený syn naší rodné Moravy, té Velké po Duchu: Moravy Staroříšské, Moravy Florianovy, ale i Březinovy, Demlovy, Zahradníčkovy. A odteď už navždycky – alespoň napůl – i Moravy Magorovy, Moravy Matky Naděje nás všech, Moravy svatých Cyrila a Methoděje. Moravy Českomoravské Vysočiny, té země výšinné i krabaté, ale vždy po opravdových výškách žíznící.

Na přímluvu Panny Marie, Matky Boží, všech andělů a svatých i nás všech ať Tě přijme
do své náruče Bůh Otec, Syn a Duch Svatý. Ať Tě na své Přesvaté Srdce přivine Ten, Kterého Jsi Nezapřel. Přimlouvej se za nás u Trůnu Hospodinova, u Nohou Krista Krále, aby se jednou – tak jako ten Tvůj, vrchovatě – a podle Vůle Boží – naplnil i náš pozemský Čas, tady na Zemi. S Námi Bůh! – Za Všechno Díky!

publikováno: 11. 6. 2013

NEJNOVĚJŠÍ články


Pravdivost maleb a nicotnost lidí venku

Jan Zrzavý kdysi vzpomínal na Giottovy fresky v Padově, na to, jak prázdný se mu jevil …

Diagnóza Babiš

Zprávy jsou nyní plné sporů v kauzách kolem premiéra Babiše. Když nastane jakýkoliv politický trapas, tak …

Okraj společnosti je prostě zajímavější než střed

V.S.: Tvá nová kniha Lobotomík se zčásti odehrává v psychiatrické léčebně stejně jako jedna povídka z tvého …

Porno, internet a děti. A co ještě?

O dopadu sociálních sítí na děti a mladistvé se mluvilo na panelové diskusi Jak přežít na …

Jak se máme díky EU bohatí i chudší

V Evropě bude horko. Chladnému počasí navzdory. Pod praporem visegrádské čtyřky vytáhlo 16 členských států …

Kdo chce kýč hledat, najde

Forbes přináší zprávu o tom, jak v anglosaském světě dramaticky stoupá prodej básnických sbírek, kdežto u nás někteří …

Někdy sním o tom, jak přepisuji samizdaty (dnešní studenti k roku ’89)

Jak vnímají události 17. listopadu 1989 studenti, kteří jsou na prahu plnoletosti? Zeptali jsme se …

Předčasné Vánoce ve formátu „Čau lidi“

Jeden můj známý mi přeposlal pravidelnou nedělní chvilku propagandistických manipulací Marka Prchala, které jeho zaměstnavatel …