Politická role senátu

Několik citací z článku Ferdinanda Peroutky z 24. ledna 1924, který si lze přečíst
v našem archivu
.

,,Předpokládejme, že by někoho napadlo zeptati se pana ministerského předsedy Švehly na to, v čem vidí význam a účel senátu v našem politickém životě. Nepochybujeme, že by pan Švehla laskavě vzal zvědavce za ruku a řekl mu důvěrně: ,To máte tak, v podstatě demokracie leží…´ a v tom okamžiku by ho lstivě a pod nějakou záminkou opustil. To by učinil pan Švehla, jehož povinností jakožto představitele vlády podle našeho mínění rozhodně jest věděti, v čem jest účel a význam senátu. Ale o našem ministerském předsedovi jest známo, že by si dal raději vrtat koleno, než by vydal nějaké svoje mínění všanc širší veřejnosti. Pochybujeme však, že by sám některý senátor vydržel statečněji čeliti této otázce. Pravděpodobně by nám vyložil, v čem spočívá význam senátu v Americe. Pan senátor Pánek pokusil se nedávno v Českém Slově odpověděti na tuto otázku. Řekl v podstatě toto: nedovedu dosti dobře říci, v čem dlužno hledati význam našeho senátu v době přítomné; buďme však dobré mysli a spoléhejme na budoucnost; kdož ví, co se v ní skrývá; může se státi, že po příštích volbách senát náhle zazáří jasem účelnosti; kdyby však i tento předpoklad zklamal, pak bude lépe zavésti u nás systém jednokomorový.

(…) Pomohli jsme si, jak jsme si nejednou pomáhali v těch dnech, zejména také při jazykovém zákonu, že jsme vzali kus z toho a kus z onoho, a dali jsme sice průchod názoru, že jest třeba jakési pojistky proti poslanecké sněmovně, na druhé straně jsme se však neodvážili učiniti tuto pojistku skutečně účinnou. A tak, přejíce si poříditi ochranné opatření a zároveň si přejíce, aby nefungovalo, udělali jsme vše, aby zdání bylo zachováno a věc ztracena (…), utvořili jsme nikoli poslaneckou sněmovnu a senát, nýbrž dvě poslanecké sněmovny, z nichž jedné se říká z ne zcela potlačitelné úcty k theorii senát. Tento stav (…) má jen ten výsledek, že zákonodárný aparát se stává složitější a těžkopádnější (nezapomeňme, že také dražší) a že administrativa nabývá většího vliv.

(…) Kdyby naše sněmovna náhle jednou zahořela despotickým zápalem, náš senát, kost z její kosti, by jí v tom nezabránil, nýbrž po důrazném a důstojném rozkladu svého předsedy o rovnoprávnosti obou sněmoven bral by na onom despotismu živý podíl. Senátoři i poslanci pocházejí z týchž kruhů, jsou voleni týmž způsobem (jakýsi rozdíl ve stáří volících i volených nemůže tu hráti role, neboť pět nebo deset let není dostatečnou obranou proti pošetilosti), a hlavně mají stejné zájmy a jsou závislí týmž způsobem na týchž stranách: z jakých důvodů tedy měly by se v mozku jedněch roditi jiné myšlenky než v mozku druhých? (…)

Už tehdy, kdy byl vytvořen senát v této podobě, ozvaly se hlasy, že k ničemu nebude. A ukázalo se vskutku, že po celou dobu svého trvání neučinil ničeho, co by se podobalo činu. Naprostý úpadek jeho vlivu jest mimo jiné pozorovati také z té okolnosti, že jeho členové, ač je mezi nimi jistě řada významných osobností, byli úplně odsunuti stranou, jde-li o sestavování vlády. Zatím má senát pro politické strany jen tu nepopiratelnou výhodu, že mohou v něm umístiti své politické veterány, o které by se, kdyby nebylo tohoto pensijního ústavu, musili mnohdy postarati jinak, a to by dalo mnoho starostí.

Neodvažuji se řešiti vysokou theoretickou otázku, je-li naší demokracii třeba kontroly senátu, ani jinou otázku, jak by tento senát musil býti složen, aby se skutečně hodil k této funkci. Vidím jen tolik, co jest viděti: že v této podobě druhá sněmovna žádné kontroly vykonávati nemůže.´´

Vloženo dne 29. 10. 2012

publikováno: 12. 6. 2013

NEJNOVĚJŠÍ články


U čínského koryta se kvičí blahem!

Už nestačí „apolitičnost“: Čínská komunistická strana teď vyžaduje otevřenou, veřejnou a jednoznačnou podporu – od vlastních …

Osamělí, pevní i vratcí lidé pana Giacomettiho

Pražská výstava byla vpravdě překvapující. Přiblížila sochařovu tvorbu od začátků přes surrealistické období k proslulým odhmotněným …

Němci, šlechtici, katolíci a navrch kněžouři u nás neprojdou! Kristovy milice versus Česko

Přestože o otázce vrácení majetků Řádu německých rytířů naše média poslední dobou neinformují natolik, jako tomu …

Rozdělená společnost? Naložme si různost. „Válka bude, víc vám neřeknu.“

Láska k sjednotitelům je prastarého data. Různí králové, císařové a generálové nedůležitých jmen přežívají v učebnicích dějepisu především …

Straka je tak drzá, jak blbá je opizice

Předpokládám, že pirát Michálek dostal děkovný mail od Marka Prchala za jeho kádrovací střelu do …

Pravdivost maleb a nicotnost lidí venku

Jan Zrzavý kdysi vzpomínal na Giottovy fresky v Padově, na to, jak prázdný se mu jevil …

Diagnóza Babiš

Zprávy jsou nyní plné sporů v kauzách kolem premiéra Babiše. Když nastane jakýkoliv politický trapas, tak …

Okraj společnosti je prostě zajímavější než střed

V.S.: Tvá nová kniha Lobotomík se zčásti odehrává v psychiatrické léčebně stejně jako jedna povídka z tvého …