President Beneš

Kolik patosu vzbudila volba Edvarda Beneše? Co to byla jeho „úspěšná, vědecká politika“? Co byl „ideál na všechny časy“? Kolik patosu a vědeckosti zažijeme dnes? Odkazujeme prostřednictvím několika citací z Přítomnosti (24. prosince 1935)čtěte celé v našem archivu.

Právě před rokem vracel se Edvard Beneš z ženevského mimořádného zasedání rady Společnosti národů, která se tehdy zabývala vinou Maďarska na zavraždění krále Alexandra. Byl tenkrát vítán mnohem srdečněji a obřadněji než jindy; nejen proto, že přinášel nový úspěch – těch přinesl už dříve mnoho, aniž se mu za to dostalo zvláštního uznání – nýbrž i proto, že si jeho jméno v letech, která předcházela, konečně dobylo oné populárnosti, jaké si jeho nositel zasloužil. Přes to, že jsme s radostí pozorovali, jak se jeho postavení upevňuje, nenapadlo nás, že se za pouhý rok dostane na křeslo presidenta republiky s úspěchem tak triumfálním, jak se nyní stalo. Víc než komu jinému je toho třeba přát právě Edvardu Benešovi – za všecky útoky, neslušnosti a podlosti, jimiž jej častovala politická periferie a jež jsou konečně umlčeny. Benešova prsa zachytila i nejednu otrávenou střelu, která nesměla přímo zamířit na presidenta Masaryka a která se proto obrátila aspoň proti jeho nejmilejšímu spolupracovníkovi.

V bitvě o Benešovu volbu šlo o nesmírně mnoho – o duchovní základy této republiky, o státní myšlenku československou a kdoví, zdali nešlo nakonec i o sám stát. Je vyhráno: základy jsou upevněny, státní myšlenka posílena, stát zevnitř podepřen, když z venku byl již před tím právě zásluhou Benešovou zajištěn, jak to jen bylo možno. Říká se, že v Benešovi nastupuje v úřad prezidentský pokračovatel Masarykův.

(…) Beneš byl a jest politik úspěšný. Jaká pracovní metoda mu to umožnila? Vystihl ji už jako osmadvacetiletý mladý muž. Napsal tehdy, že politika, která chce být vědecká, ,,zkoumá krok za krokem poměry´´ a podle toho pak hledá řešení, které je v tu chvíli nejvhodnější.; ,, neváže si ruce předem apriorně pojatým plánem, jejž vývoj může dementovat.´´ Skutečně vědecká politika prý se neřídí cílem napřed stanoveným, který se jen tuší, nýbrž postupuje ,,empiricky podle požadavků a nutnosti daných poměrů…´´.

(…) To znamená, že v jeho mysli pevně tkví sociální ideál a program, který je tak obecný, že jej může přijmout, jak Beneš věří, každá civilisovaná společnost. Politika pak není nic jiného než hledání a volba prostředků, jimiž je možno tento ideál nejvýhodněji uskutečnit. Tomu ideálu se stručně říká demokracie.

V hledání a volbě oněch prostředků není hned tak důmyslného muže jako je Beneš. V tom je velká část jeho slávy a také našich nadějí, které v něj skládáme jako ve vůdce státu. Náš ideál je pevně a, jak doufáme, na všecky časy stanoven. Potřebujeme jen hlav, které by měly dost fantasie, aby nás dovedly za tím ideálem obratně vést. Edvard Beneš je taková hlava, v níž se bez nesnází rodí praktické i odvážné politické myšlenky. Těch potřebujeme a po těch toužíme. Prahne po nich zvláště mladé Československo. Těšíme se, že president Beneš bude především jeho vůdcem!

Kompletní původní článek i celé číslo Přítomnosti je k přečtení v našem archivu.

Vloženo dne 12. 11. 2012

publikováno: 12. 6. 2013

NEJNOVĚJŠÍ články


Na které pozici ty vlastně stojíš, soudruhu?

Předvečer a den vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa si Ivan Stránský živě vybavuje: „Ten večer …

Praha, srpen 69 jako Hongkong a Moskva 2019?

Vyjádřil jsem se kriticky k násilnému potlačování protestů v Rusku a v Číně. Sesypaly se na mě na …

Klídek! PPF nevstupuje do politiky, ale do fotbalu

Ze zdroje nejpovolanějšího, z úst nejbohatšího spoluobčana (s korporátním sídlem v Holandsku) jsme se s konečnou platností dozvěděli, že …

„Sedm smrtelných hříchů“ prezidenta Zemana

Často slýcháme, a to právě z nedalekých hradních komnat, že nemáme právo protestovat proti zvoleným politikům, včetně …

Fake news v českém tisku?

„Finsko: V zemi šťastných vyhráli nacionalisté Navzdory proslulému kvalitnímu školství a pověsti nejšťastnějších lidí světa, kterými jsou …

Vytuneloval Petrimex. Budeme ho volit zas?

Zásluhou neziskové organizace Kverulant.org o.p.s. mizí billboardy kolem dálnic[1]. S Vojtěchem Razimou (1968), zakladatelem této …

Mrtvý hraboš a vydojený venkov

Rozhodnutí Ústředního kontrolního a zkušebnímu ústavu zemědělského, který spadá přímo pod ministerstvo zemědělství, likvidovat přemnožené hraboše …

Co je být katolíkem a co je underground

Máš blízko k undergroundu, vícekrát jsi zmínil, jak silně tě ovlivnil Ivan Martin Jirous a Pavel Zajíček, …