Události a nápisy na záchodech

Už je opět konec srpna. Den za dnem se krátí náš život. Noví školáci usedají ve školních lavicích, které za chvíli opustí s prázdným úděsem v srdci, že se už do nich nikdy nevrátí. Blaze těm, kteří nic nevědí o šepotu povinně opuštěných školních lavic. Blaze těm, kteří se dívají stále dopředu a pro které neexistuje pranic z toho, co bylo a už nikdy nebude.

VSTŘÍC ŠŤASTNÉ BUDOUCNOSTI

Až národy opět dají se na pochod

Každý za svoji svatou spravedlnost

ku krvavé olympiádě

již dnes mnohým

ticho zdá se být nesnesitelným

jako dosud nesplacená urážka

jako nehybné štěstí jako domov

když dlouho se neopouští

což na tom že všichni se krčíme

předtuchou kalného dobrodružství

provazolezci musí na lano

i kdyby vaz srazit měli

a víte Vy vůbec co je to lidský potlesk?

*

Pravidelnost není rytmem mé duše

nikdy nebudu budíkem

lhostejným k času

nikdy nebudu tím

koho si kdokoliv přeje

jenom sebou samotným

kterého si nepřeje nikdo

a do smrti budu se marně

pokoušet domluvit se

NÁPISY NA ZÁCHODECH

Nápisy na záchodech

slýchám moudré

nejslušnější

jak kolem vás přecházejí

s nadávkou na rtech

ovšem

to by oni nikdy

taková krásná zeď

jen trochu počůraná

v prsou se nadýmá vlastenectví

každého zapsat do třídnice

jiný zas říká

zavřít až by zčernal

holota

a nad tím se bolestně usmívá

popsaná zeď

je mi to k smíchu

je mi to k pláči

jak se zde mučená duše

ozývá sprostými verši

štiplavý smrad asfaltem natřené stěny

s okénkem hluboko

pod městskou dlažbou

o kterém mnozí by rádi řekli

že je to místo lidské hanby

kdyby ten

který zde chvatně

něco napíše

nakreslí na špinavou stěnu

aby ho lidé četli

kdyby tento člověk

nucený mluvit

uměl psát básně

a místo aby dal průchod

své zoufalosti

v půlnoci na záchodě

psal vám

jako prodejná děvka

blbosti o pomněnkách

a petrklíčích

do památníků

rozplývali byste se

pokrytci blahem

dokud budou nápisy na záchodech

a budou ještě dlouho

neuvěřím

že není trpících lidí

v záchodových básních

i v těch nejodpornějších

je vždy větší díl člověka

který už neví

kudy by kam

***

Přál jsem si varhany

dostal jsem foukací harmoniku

***

Nic na světě není kouzelnějšího

než půvabná a oduševnělá žena

MOJE PRAHA

Spálená ulice

Já se ti divím

jak divná místa vyhledáváš

pro naše schůzky

protože jseš samozřejmě hloupá

Karlovo náměstí

Na Václavském náměstí

nebo ve Vodičkově ulici

staré komediantce

vládne blahá nevědomost

zde však

pevnost nemocných

a opuštěná socha přírodozpytce

nastavující do tmy kamennou protěž

Tenisové kurty na Letné

Okouzlen bílými lajnami kurtů

a elegantním životem na terasách

lawn-tenisového klubu

prostál jsem jako chlapec mnoho hodin

za drátěnou mříží

Nikdy mne nenapadlo

že to jednou vše zmizí

a že zde budu postávat jen

s nechápajícím srdcem a vzpomínkou v duši

*

Je mnoho střádalů, kteří skládají šesťáček k šesťáčku, korunku ke korunce, pak jsou z toho pětky, stovky, tisícovky. Párkrát v životě měl jsem v ruce pár tisícovek, dvakrát dokonce moc, většinou jsem ale měl jen dvacky a ty jsem neustále měnil, dalo by se dokonce říct, že nesmyslně.

Moje literární činnost nemůže být ničím jiným. Byla by to kapitální blbost. Mám-li nějakou přednost před většinou ostatních, tedy že mám svůj rytmus i své možnosti. Tyto nejsou mimořádné, mimořádná je pouze má znalost sama sebe.

A potom, snad že jsem se nikdy nenechal oblbnout společností, touhou po penězích, rodinou, slavomamstvím, ,,povinnostmi“,sportem, uměním, odbornictvím, ženskými, politikou, sběratelstvím, krátce ničím. Není pochyb o tom, že ve všem uvedeném pěkně jsem lítal, abych ohmatal hloubky i výšky a mělčiny. Není to naprosto má zásluha. Pán Bůh, můj nejvyšší pán, tomu tak chtěl, zlíbilo se mu udělat ze mne houbu, nasávající veškerou blbost lidskou, takže zvlášť bujně rozkvetla má blbost vlastní.

O Janu Hančovi si lze přečíst zde či zde.

publikováno: 3. 9. 2013

NEJNOVĚJŠÍ články


Osamělí, pevní i vratcí lidé pana Giacomettiho

Pražská výstava byla vpravdě překvapující. Přiblížila sochařovu tvorbu od začátků přes surrealistické období k proslulým odhmotněným …

Němci, šlechtici, katolíci a navrch kněžouři u nás neprojdou! Kristovy milice versus Česko

Přestože o otázce vrácení majetků Řádu německých rytířů naše média poslední dobou neinformují natolik, jako tomu …

Rozdělená společnost? Naložme si různost. „Válka bude, víc vám neřeknu.“

Láska k sjednotitelům je prastarého data. Různí králové, císařové a generálové nedůležitých jmen přežívají v učebnicích dějepisu především …

Straka je tak drzá, jak blbá je opizice

Předpokládám, že pirát Michálek dostal děkovný mail od Marka Prchala za jeho kádrovací střelu do …

Pravdivost maleb a nicotnost lidí venku

Jan Zrzavý kdysi vzpomínal na Giottovy fresky v Padově, na to, jak prázdný se mu jevil …

Diagnóza Babiš

Zprávy jsou nyní plné sporů v kauzách kolem premiéra Babiše. Když nastane jakýkoliv politický trapas, tak …

Okraj společnosti je prostě zajímavější než střed

V.S.: Tvá nová kniha Lobotomík se zčásti odehrává v psychiatrické léčebně stejně jako jedna povídka z tvého …

Porno, internet a děti. A co ještě?

O dopadu sociálních sítí na děti a mladistvé se mluvilo na panelové diskusi Jak přežít na …