Ve škole se nemyslí!

Děti musí znát nazpaměť fakta, která mohou najít za minutu na internetu, ale neučí se přemýšlet.

Děti by se ve škole měly hlavně učit jak řešit problémy a jak přemýšlet. A v tom je český školský systém špatný. Děti musí znát nazpaměť fakta, která mohou najít za minutu na internetu anebo v knize, ale neučí se přemýšlet,“ upozorňuje MUDr. Martin Jan Stránský, neurolog a přednosta Polikliniky Na Národní v Praze.

Žák ve škole dostane špatnou známku za to, že neví, kdy přesně se narodil a zemřel Karel IV., žádný učitel se ho však nezeptá na to, co pro něj Karel IV. znamená a nediskutuje s ním o smyslu českých dějin pro dnešní moderní dobu,“ dodává neurolog.

Ale právě takovéto otázky rozvíjejí myšlení, a tím i samotné funkce mozku.

Základní funkce lidského mozku se vyvíjejí do sedmi let věku. Zhruba v této době máme postaveny hlavní trasy – lze je přirovnat k dálnicím, s jejichž pomocí se lze dostat na nejdůležitější místa v zemi. Kolik dalších okresních a lokálních silnic, které na sebe různě navazují a protínají se, bude v průběhu příštích desítek let vytvořeno, záleží na tom, jak moc podnětů získává mozek pro přemýšlení.

Pokud se tedy děti ve škole musí biflovat data a fakta, nebo si například potřebujeme zapamatovat telefonní číslo, je to prosté. Informace se uloží na pomyslnou „poličku“ a čekají na své využití. Když je ale příliš často nepotřebujeme, po nějaké době zapomeneme, kam jsme je vlastně dali a pravděpodobně je již nenajdeme,” vysvětluje neurolog.

Přemýšlení ale spustí celý složitý proces, při němž musí spolupracovat různé části mozku. A přesně tak by měla vzdělávat škola naše děti.

Čím větší část mozku je funkční a čím je mozek více integrovaný, tím lépe se dokážeme vypořádat se stresy, máme více zájmů a jsme produktivnější do vyššího věku. S minimální nadsázkou můžeme tvrdit, že způsob výuky v českých školách přispívá k omezení základního vývoje mozku,“ konstatuje MUDr. Stránský.

Ne všechny dovednosti, na kterých si čeští učitelé zakládají, jsou v životě k něčemu. Například krasopis, na který se tolik pohlíží už v první třídě či správně odříkaná vyjmenovaná slova ve třídě třetí.

Pro život nic takového nebudou potřebovat. Kdo z nás dospělých vůbec píše krásným pravopisem? Rodiče by neměli trestat potomky za to, že něco nevědí, ale spíše je nutit k tomu, aby byly tak dobré, jak samy dokážou. A pokud škola selhává v tom, že by děti měla vést k tomu, aby se samy v rámci výuky zdokonalovaly, pak bychom alespoň doma měli místo trestů děti motivovat ke snaze o věcech přemýšlet,“ radí neurolog.

Nutit děti znát fakta, aniž by v podstatě chápaly, proč je musí znát, je zbytečné. Mnohem efektivnější je podporovat jejich zvídavost otázkami namísto úkolů a dávat věci do otevřených souvislostí, které stimulují nutnost docházet k rozhodnutím na základě logických souvislostí.

Měli bychom naše mozky chránit před uměle vytvářeným stresem. Jestliže to platí u dospělých, u dětí je tato potřeba ještě silnější. Každý člověk je jiný. Proto naše potomky nenuťme k tomu, co si myslíme, že je nejlepší,” radí doktor Stránský.

Stejně je například dobré pohlížet i na načasování domácích úkolů. Zatímco děti, které jsou více fyzicky aktivní – či dokonce hyperaktivní – se potřebují nejprve odreagovat a úkoly nejraději dělají až večer, jiné děti si raději hned splní povinnosti a večery tráví po svém.

Ať je to jakkoli, systém, který dítěti vyhovuje, by se měl stát jakýmsi řádem. „Děti – a lidi vůbec, potřebují řád. Jestliže vědí, že je například od pěti do šesti čeká pravidelně nějaká povinnost, dokážou si nejen dobře strukturovat čas, ale i své emoce a myšlenky. Navíc si tak odmalička zvykáme na to, že i v dospělosti se mnoho věcí odehrává v rámci nějakého vymezeného řádu,“ uzavírá téma MUDr. Martin Jan Stránský.

Článek vyšel na stránkách www.novinky.cz dne 1. 9. 2013.

publikováno: 6. 9. 2013

NEJNOVĚJŠÍ články


Neexistující imigranti IV.

Švédští demokraté – co ukazuje jejich příběh?   Úvod Máte před sebou čtvrtou, předposlední část …

Pytlácká hranice (neuvěřitelný příběh)

Další z neopakovatelných životních příhod chirurga a myslivce Otakara Březiny (1919‒2009). Tentokrát ale, milý čtenáři, šťastný …

Kdo se bojí ombudsmana?

Starověká římská republika si za účelem ochrany slabých před zvůlí mocných zřídila institut tribuna lidu, …

Zprávy z mokřadů

Typickým obdobím, kdy ornitologové a milovníci přírody vyrážejí za pozorováním, je spíše jaro a dny, kdy se …

Křeček chycený v rádiu

Stanislav Křeček dává jasně najevo, že ochrana slabších ho nezajímá a jejich diskriminaci v roli ombudsmana řešit …

Pěstování rozlišovacích schopností

Způsob, jak spolehlivě odlišit rákosníka obecného od rákosníka zpěvného, je chytit ho a zblízka prohlédnout. …

Léky u nás chybí, kvůli bezuzdnému kšeftu v Číně

Výpadek dodávek autodílů z Číny kvůli viru přežijeme, ale nenechme si nalhat našimi bolševiky, že za …

Neexistující imigranti III.

Imigrační a muslimská otázka v britském politickém zrcadle   Úvod Toto je 3. část pětidílné minisérie mých …