Poznámka o bojích mezi lidmi

Sledoval-li někdo zprávy týkající se oněch událostí, snadno si všiml, jak rychle bylo připraveno vysvětlení toho, proč se to všechno děje. Už z titulků bylo možné se lze dočíst, že lidé (sic!) se dali do boje proti Romům – z toho jasně plyne, že lidé je bijí, protože jsou to Romové, asi tedy proto, že mají jinak barevnou kůži. A to je vidět i na obrázcích.

Zkusme se ale na věc podívat jinak. Francouzský antropolog René Girard píše o konfliktu a o mimetické touze, která je jeho základem. Mimetická touhy, tedy napodobovací touha, vzniká na základě touhy druhého po nějakém objektu. Ten druhý po něčem touží, je to tedy něco, co je touhy hodno. Začnu po tom toužit také, chci se stát takovým, jaký je ten druhý, abych mohl mít předmět, po kterém toužím. V tu chvíli se ale ten druhý stává mým rivalem v touze po předmětu, mým nepřítelem. Nastává mimetická krize.

Podívám-li se znovu na obrázky, je vidět, jaká je tam bída. Na videích je to i slyšet. Jak ukazuje dokument Kruh – Portrét demonstrace, jediným artikulovaným důvodem konfliktu je domněnka, že tito mají vyšší příjmy a vůbec se jim dává víc, a proto se mají lépe, zatímco oni nedostávají nic nebo jen málo, žije se jim špatně a nikdo se o ně nezajímá. Je zde tedy široce pojatý, ne příliš přesně vymezený předmět, o který se vede boj – snad dávky, péče, pozornost, snad něco jiného.

Mimetická krize je podle Girarda ukončena tím, že se vyčerpá, že se vybere oběť, jejímž obětováním zanikne konflikt mezi stranami, protože jsou jejich vztahy nadále určovány smlouvou vzniklou obětí. Celou věc by tedy mohl někdo nahlížet jako na konflikt mezi Romy a těmi ostatními. Pak by mohl doufat, že například jedni vypálí policejní stanici a to je uklidní. Nebo že jim trochu přidají a to je uklidní.

Někdo by ale mohl tyto události vykládat tak, že tito jsou pánové a dámy u moci a oni jsou ti, jimž vzali podíl na moci a na jejichž zájmy se nehledí. Když pak tito a jiní, kteří by rádi byli tito, řeknou, že zde máme rasový konflikt, někomu by mohlo připadat, že je tady snaha nabídnout oběť, která má zajišťovat smlouvu a urovnat vztahy. Nejedná se zde ale o smlouvu, ale spíše o podvod jedné strany na druhé, což může fungovat jen tak dlouho, dokud si to podvedený neuvědomí.

publikováno: 15. 10. 2013

NEJNOVĚJŠÍ články


Může si Babiš starší i ve Švýcarsku dělat cokoli?

Vážený pane velvyslanče, obracím se k Vám s prosbou, aby se orgány Švýcarské konfederace v co nejkratší době …

U čínského koryta se kvičí blahem!

Už nestačí „apolitičnost“: Čínská komunistická strana teď vyžaduje otevřenou, veřejnou a jednoznačnou podporu – od vlastních …

Osamělí, pevní i vratcí lidé pana Giacomettiho

Pražská výstava byla vpravdě překvapující. Přiblížila sochařovu tvorbu od začátků přes surrealistické období k proslulým odhmotněným …

Němci, šlechtici, katolíci a navrch kněžouři u nás neprojdou! Kristovy milice versus Česko

Přestože o otázce vrácení majetků Řádu německých rytířů naše média poslední dobou neinformují natolik, jako tomu …

Rozdělená společnost? Naložme si různost. „Válka bude, víc vám neřeknu.“

Láska k sjednotitelům je prastarého data. Různí králové, císařové a generálové nedůležitých jmen přežívají v učebnicích dějepisu především …

Straka je tak drzá, jak blbá je opizice

Předpokládám, že pirát Michálek dostal děkovný mail od Marka Prchala za jeho kádrovací střelu do …

Pravdivost maleb a nicotnost lidí venku

Jan Zrzavý kdysi vzpomínal na Giottovy fresky v Padově, na to, jak prázdný se mu jevil …

Diagnóza Babiš

Zprávy jsou nyní plné sporů v kauzách kolem premiéra Babiše. Když nastane jakýkoliv politický trapas, tak …