Dopis zdaleka

Posílám vám mnoho běd.

Ty vás ovšem stíhají stejně, i když vám to nepřeji. Podle vzhledu jste sice lidmi, duší však jste opice; všecko jenom předstíráte, neznáte však nic. Tak se vám mstí příroda. To, že jste si dali zákony, vás učinilo velmi zpupnými, protože si je nyní berete za svědky své vrozené ničemnosti. Nikdy nežijete v pokoji, ale celý život až do stáří trávíte v ustavičném boji a jste ničemnými společníky ničemných společníků. Navzájem si závidíte, kdykoliv spatříte, že ten druhý má o maličko jemnější kabát nebo o trošku více peněz nebo že je v řeči bystřejší nebo že je vzdělanější. Nic neposuzujete se zdravým rozumem, ale upadáte jen do pravděpodobností, dohadů a zdánlivostí a na všem shledáváte vinu. Nic neznáte – ani vaši předkové, ani vy sami – a právem proto trpíte, že jste vystaveni na posměch své vlastní neznalosti a hlouposti.

Nenávidí vás i sama příroda: neboť máte málo radosti a mnoho smutku, a to i před tím, než se ženíte, i po svatbě, protože se ženíte jsouce ničemní a nevrlí.

Kolik lidí a jaké muže jste zabili, jedny, když jste je přemohli ve válce, druhé v tom, co vy nazýváte mírem, když jste na ně uvalili vinu! Neměli jste se pokusit, vy ničemové, raději je převychovat než je zabít? Není nám vskutku třeba žádných mrtvých, jestliže se nechceme sytit jejich masem jako masem obětí, ale je nám třeba dobrých mužů, vy ničemové. Ty, kteří neumějí číst a kteří neznají hudbu, učíte notám, abyste je měli po ruce, kdykoliv takové lidi potřebujete. Proč tedy nepřevychováte ty, kteří jednají proti právu, a nepoužíváte jich, když potřebujete muže, kteří se řídí právem? Zvláště když používáte i muže, kteří porušují právo, kdykoliv chcete tajně sprovodit ze světa nějaké nepřátele. A to ještě není tak hrozné! Když i k věcem správným používáte násilí, lze očekávat, že i to, co je mocnější, není ušetřeno vašich ničemností. Ke komukoliv přistoupíte, na tom pášete bezpráví, vy ničemové. Vy sami jste hodni pořádného trestu.

A když nám bráníte v životě přirozeném a opravdovém, nepášete snad na nás křivdu? Já vás mohu trestat jen slovy, opravdu vás všechny ztrestá sama příroda. Vždyť nad vámi všemi bez rozdílu visí smrt, před níž se klepete strachy. A často jsem viděl žebráky, jak se těší dobrému zdraví právě pro svou nouzi, a naopak boháče churavějící z nenasytnosti svého neblahého žaludku a svých chtíčů. Neboť tím, že jim vyhovíte, pošimráte na chvilku své choutky rozkoší, která vám pak připraví velké a silné útrapy. A nic vám pak nebude platný ani váš dům, ani krásné hlavice sloupů v něm, ale upoutáni na svá luxusní lůžka budete se po zásluze kroutit v bolestech. A nebudete mít ani dostatek síly k tomu, abyste snědli alespoň zbytky svých lahůdek se zeleninou. Ale jestliže máte rozum – jako že ho nemáte, když jste opilí –, uposlechněte moudrého Sókrata a mne a sejděte se všichni dospělí ke společné poradě a naučte se buď uměřenosti, anebo si raději dejte oprátku na krk. Neboť není možné jinak žít, jestliže nechcete žít jako na hostině, kdy se po nemírném pití a v nadměrné opilosti motáte a potácíte, takže vás druzí musí vést a sami nejste schopni se chránit.

Když tak hýříte a v duchu přemítáte, kolik je statků, jejichž pány jste nazýváni, přicházejí k vám dobře známí katové, které vy nazýváte lékaři, kteří říkají a dělají, co je vždy právě napadne. A ti vás, jak si to zasloužíte, řežou a pálí a obvazují a dávají vám léky k užívání i zevně. A když se uzdravíte, nevzdáváte za to dík tzv. lékařům, ale říkáte, že je za to třeba vzdát díky bohům; jestliže se však neuzdravíte, vyčítáte to lékařům.

V mé moci je žít více v radosti než v zármutku a více ve vědění než v neznalosti. To jsem získal stykem s moudrým, který rozmlouval jen s těmi, kdož ho znali; a druhým, kteří nevědí, co je příroda, rozum a pravda, se vyhýbal, „a nic se nestaral“, jak se praví v jednom dopise, „o hloupé šelmy, které nechápou slova psa“. Protože jste barbary, přeji vám mnoho běd až do té doby, než se naučíte mluvit a stanete se skutečnými lidmi. Ti, kteří jsou nazýváni barbary, obývají nyní mnohem líbeznější místa a i svými mravy jsou ušlechtilejší. Ti, kteří se nazývají civilizovanými, vedou války proti barbarům, barbaři však jsou toho názoru, že musí hájit svou zemi, a spokojují se tím, co mají. Vám však nestačí nic; neboť se honíte za slávou a chybí vám rozum i řádné vzdělání.

publikováno: 7. 11. 2013

NEJNOVĚJŠÍ články


Fašounem nebo bolševikem pro zisk a pobavení? Možno. Dokdy?

Pětasedmdesát let od konce druhé světové války se znovu ptáme: Jsou formulace v trestním zákoníku týkající …

Neexistující imigranti IV.

Švédští demokraté – co ukazuje jejich příběh?   Úvod Máte před sebou čtvrtou, předposlední část …

Pytlácká hranice (neuvěřitelný příběh)

Další z neopakovatelných životních příhod chirurga a myslivce Otakara Březiny (1919‒2009). Tentokrát ale, milý čtenáři, šťastný …

Kdo se bojí ombudsmana?

Starověká římská republika si za účelem ochrany slabých před zvůlí mocných zřídila institut tribuna lidu, …

Zprávy z mokřadů

Typickým obdobím, kdy ornitologové a milovníci přírody vyrážejí za pozorováním, je spíše jaro a dny, kdy se …

Křeček chycený v rádiu

Stanislav Křeček dává jasně najevo, že ochrana slabších ho nezajímá a jejich diskriminaci v roli ombudsmana řešit …

Pěstování rozlišovacích schopností

Způsob, jak spolehlivě odlišit rákosníka obecného od rákosníka zpěvného, je chytit ho a zblízka prohlédnout. …

Léky u nás chybí, kvůli bezuzdnému kšeftu v Číně

Výpadek dodávek autodílů z Číny kvůli viru přežijeme, ale nenechme si nalhat našimi bolševiky, že za …