Člověk jako tělo vyskytující se v prostoru

Po desítce let čekání byl v Revoluční ulici v rámci GHMP otevřen Dům fotografie. Na pražskou galerijní scénu se uvádí výstavou Slovenská nová vlna, mapující nevázanou tvorbu skupiny slovenských studentů fotografie na pražské FAMU v průběhu 80. let. Ti rozvlnili stojaté vody rigidního prostředí tehdejší převážně ateliérové tvorby a nebáli se vzít fotoaparát do ruky i v prostředí, v němž se běžně vyskytovali a žili. Porušili tak imperativy dělení života na práci a volný čas a ten svůj položili jako subjekt, objekt, prostředek i prostředí své tvorby.

Expozice je rozdělena do několika tematických celků, z nichž motiv prostupování pracovního a osobního života dovedeného až k definitivnímu smazání pomyslné hranice mezi nimi je patrný v každé z nich. Autor jako subjekt tvorby, stavící se před objektiv fotoaparátu jako svůj vlastní objekt a zprostředkovávající si její proces v části nazvané Limity prostoru / Topos studentského pokoje / Tělo jako inventář se včleňuje do jejího prostoru a stává se tak i jejím prostředím.

Tono Stano, Rudo Prekop, Kamil Varga a Vasil Stanko představují reprezentace svých životů klaustrofobního prostředí úzkých kolejních pokojů přeplněných sektorovým nábytkem, kabely, technikou a různými neodklizenými pozůstatky života předešlých dnů. Ze svých těl konstruují podpůrné sloupy pro strop, někdy dávají nábytku možnost se o ně opřít a jindy se naopak zavěšují na něj a na fotografiích s ním zůstávají nerozlišně spojeni po desítky let. V neutěšené okolní krajině podpírají olbřímí statické objekty a zanechávají své tělo pod jejich nehybnou tíhou. Sloupy a vodní nádrže zapomenuté v otevřeném prostoru jim až dodnes nedovolují opustit své místo, aniž by se zhroutily do prázdného pole a zalily ho záplavovou vlnou.

Těla přicházející do předem daného prostoru přestávají být cizím elementem a stávají se zde jeho součástí tím, že se vměstnají do jeho formální struktury a přirozeně se stanou jedním z jeho prvků, podobně jako zbytky večeře předchozího dne nebo tající sníh na poli. Od nenápadné konformní existence v jeho strukturách je pak již jen malý krůček k seberedukci na pouhý výskyt ve smyslu věci náhodně zanechané na místě, které jí po čase začne příslušet. To, že se tělo do prostoru dostane, totiž neznamená nic víc než to, že se v něm ne-lidsky vyskytuje. Své místo jako aktivního činitele prostoru si musí vydobýt. Nevyskytovat se v prostoru, ale být v něm, od člověka vyžaduje jeho aktivní přetváření. To nemusí být nutně materiální; přetvářet prostor znamená začít si sama sebe uvědomovat jako existujícího v tomto prostoru, jako toho, kdo má možnost se v něm na rozdíl od pevně přitlučených polic aktivně pohybovat. Mezi ne-lidským výskytem a bytím člověka stojí pouze změna modu myšlení.

Mladí studenti FAMU tak vplouvají do konce 80. let a nesou s sebou dlouhou pasivní frustraci mnohých proleženin, která je nutí protáhnout si zdřevěnělé údy.

publikováno: 4. 3. 2014

NEJNOVĚJŠÍ články


Z deníku studentky Umprumky

V roce 1989 mi bylo dvaadvacet let a studovala jsem ve třetím ročníku Vysoké školy umělecko-průmyslové v Praze …

Nevíte, kde bych sehnal kus svého mozku?

Fanoušci Formanova filmu Přelet nad kukaččím hnízdem či jeho knižní předlohy Vyhoďme ho z kola ven …

Nemáme klíč – seznam agentů KGB ČSSR

Sověti si své satelity hlídali velmi důkladně. Nikdy jim zcela nedůvěřovali. Právě proto neponechávali nic …

Nerušeně konzumovat, tak si dnes vykládáme svobodu!

„Pohřbívat ateistickou celebritu v katedrále mě irituje,“ říká Vojtěch Razima (1968), aktér demonstrací, jež předcházely sametové …

Svět ve stavu nouze

Planeta se kvůli lidskému působení nachází ve stavu klimatické nouze, a pokud se státy v nejbližší době …

Kultura 3.0 a literatura jako věda o člověku

Když člověk v zapadlém koutě světa zavítá do špeluňky, a může to být putyka, taverna, guesthouse, bar, …

Divokým Kurdistánem

Kurdistán jsem navštívil mnohokrát. Turecký, irácký, íránský i syrský. Navštívil jsem relikty kurdského osídlení v Arménii a Ázerbájdžánu. …

Duté oslavy jako kamufláž eklsrabu

To, že se oslavují státní svátky, je běžné všude na světě. Nejde ovšem jen o to, …