Kdo nám dýchá na záda?

MS: Přivítal jste obnovení kapitalismu? Systém, v němž člověk má možnosti voleb?

VlB: Samozřejmě. Neříkal bych tomu kapitalismus. Kapitalismem my s naší výchovou myslíme něco jiného. Já bych řekl svobodná společnost, protože pro mě je zásadní to, že si mohu dělat, co chci, že mám možnost volby, svobodu projevit se, jak chci, a že mi nikdo neříká, kam mám jít a co je pro mne nejlepší. Mám možnost svobodné volby a mám v podstatě otevřený celý svět. Druhá svobodná volba, která je zásadní a kterou zamezovala komunistická ústava, je nepracovat.

MS: Do jisté míry to je zločin.

VlB: Musím přece mít právo nepracovat, když nechci.

MS: Ano, ale doplácí na to okolí.

VlB: Jak to?

MS: Když nebudu produktivní, tak nebudu přispívat společnosti na financování veřejných služeb.

VlB: Daně budu platit stejně. Co říkáte, tak to je komunismus. Mám-li mít svobodnou volbu, tak ve svobodné volbě musí být právo nepracovat. Mám-li na to …

MS: Nesmíme zapomínat, že člověk je též definován prací. VlB: Samozřejmě, bez práce to nejde. To vám přiznám. Svoboda tuto volbu, i když špatnou, musí obsahovat, …

MS: … i když je to extrém … VlB: Je to špatná volba, ale je to volba. Tuto volbu tam jednoduše musím mít, jinak to není svoboda. Ve chvíli, kdy mě někdo nutí … Mně musí nutit mé vlastní já, abych šel pracovat.

MS: To máte něco podobného, máte možnost spáchat sebevraždu. VlB: Ano … MS: Opět je to extrém a dopadne to na ty druhé.

VlB: Máte pravdu, ale volbu mít musím. Pokud ji nemám, tak je něco špatně. Ale pozor, právě ta svoboda volby je základem toho, že ve svobodné společnosti musí být jedinec mnohem zodpovědnější než v diktatuře.

MS: Z poznatků víme, že využíváme svůj mozek asi na deset procent. Není to náhodou škoda?

VlB: Rozhodující je zdravý selský rozum, tolerance a určité morální vzorce, které zajistí, že bez přemýšlení víte, co je správné a co špatné. To vše v současné době jaksi mizí.

MS: Co je toho příčinou?

VlB: Stačí se rozhlédnout, pustit televizi, přečíst noviny. Máme to, co jsme si zvolili. Pak si nemůžeme stěžovat. S tím musíme žít a těžko to můžeme měnit. Demokracie je o odpovědnosti a o přijetí názoru většiny. Pokud většina u nás zvolí komunisty, tak se u nás nedá nic dělat. Zvolila je většina, musím se podřídit nebo odejít.

MS: Z toho mohou být nemilé konsekvence pro zbývající menšiny. Ne nadarmo se v politologii uvádí, že v rámci demokracie může existovat diktatura většiny.

VlB: To je ono trvalé ponižování demokratického systému směrem k populismu. Hodnoty, kterých si nejvíce vážím, jsou tolerance, slušnost, kreativita, inteligence, invence, …

MS: To se v rámci takového vládnutí příliš neobjevuje.

VlB: Vůbec se to tam neobjevuje. To je to, co nejvíce podporuji ve svém prostoru, kde jsem osvíceným vládcem. To je to, co po svých lidech chci. Samozřejmě, že mám to štěstí, že se setkávám s mnohem inteligentnější částí populace. S kým jednám, to jsou lidé z příznivé strany Gaussovy křivky. To je asi štěstí.

…. A ve svobodné společnosti je to tak, že když si při volbách zvolíme nesprávného člověka, což se stane dost často, tak je to naše odpovědnost jako společnosti, že jsme si tam toho člověka zvolili. V jistém ohledu se nemůžeme rozčilovat nad tím, že nám něco rozkrade, nebo že si na nás vymyslí nějaké neplechy či nás bude obtěžovat v novinách, rozhlasu či televizi. Ty činné ministry jsme si zvolili, s tím se nedá nic dělat …

MS: Je volba dle masky a … VlB: To ano. Již antická tragedie se hrála v maskách. MS: Ta se hraje do dnešních dnů. VlB: Dokonce i ty klasické řecké.

MS: Jsme toho pouze obětí. Rád bych se zeptal, proč si volíme populisty? Je to odrazem neúprosnosti Gaussovy křivky?

VlB: Jednak, a pak si myslím, že po dlouhé období od poslední války Evropa míří k solidárnímu systému, který se poněkud vymkl našim možnostem. Na všechno prostě nemáme a dluhy nejsou řešení. Proti solidárnosti vůbec nic nemám. Naopak si myslím, že bychom k sobě měli být solidární ať již mezigeneračně, v rámci skupiny, země či kontinentu. Ale člověk je ve své podstatě sobec a proto potřebuje nějaké cíle, ideály, nadšení, aby své sobectví potlačil. A to se nějak vytratilo. Vezměte si, že lidstvo mělo vizi dostat se k Měsíci. Splnilo ji, dokázalo to. Svým způsobem jej unifikovalo, byť tam doletěli Američané. Lidské společnosti v jistém ohledu dokázaly ohromná díla gigantického významu, dnes jakoby nic nebylo a to mi chybí.

MS: Nejsou vize a také lidé … VlB: Nejsou vize …

MS: … a lidé, kteří by je ztělesňovali.

VlB: Jistě. Druhá věc je ta, že současná doba je svým způsobem neblahá. Připadá mi to, jako konec Římské říše, kdy se jen patláme ve svých uzavřených prostorách. Pořád si myslíme, že jsme vrchol civilizace, pořád si myslíme, že jsme ti nejlepší. Přitom podvědomě cítíme, že mladší civilizace, jak to bylo vždy v historii, nás jednoho krásného dne semelou. Nesmíme zapomínat, že jednodušší a agresivnější civilizaci máme za rohem. Všichni tušíme, že něco je špatně, ale nikdo neví, co proti tomu dělat. Před první světovou válkou byla situace podobná, zdálo se, že lidstvo se má nejlépe ve své historii, stejně jako dnes, ale bylo jasné, že se blíží katastrofa, které nejde zabránit. Válka vypukla.

MS: Nu, vždyť civilizace vznikají a zanikají. A bylo by pošetilé se domnívat, že ta naše je věčná.

VlB: V současné době máme na světě 7 civilizací a jsou velmi stabilně dány a také jsou i velmi dobře geograficky odděleny. V horizontu jednoho lidského života či dvou až tří generací, co je člověk schopen obsáhnout za svůj život, tak si myslím, že civilizace tak jak jsou, zůstanou. Pouze některá bude převažovat a některá se bude tím pádem logicky dostávat níže. My jsme nyní civilizací, která měla náskok, jenž ztrácí, a půjdeme níže.

MS: Přešlapujeme. VlB: Ne, domnívám se, že jdeme spíše z kopce, ale radostně voláme, že se blížíme k vrcholu. A těsně za zády máme ty, které jsme dříve ani neviděli.

(2012)

Více na: http://www.revueprostor.cz/index2.php?menu=fenomen

Vladimír Beneš *1953 český neurochirurg, vysokoškolský pedagog, od roku 1997 přednosta Neurochirurgické kliniky ÚVN Střešovice 1. lékařské fakulty UK, od roku 1998 vedoucí subkatedry neurochirurgie IPVZ, je členem vědeckých společnosti působící v oblasti neurověd doma i v zahraničí, v letech 2002 – 2010 předsedou České neurochirurgické společnosti, 1996 – 2000 člen výboru České neurologické společnosti, od roku 2011 je prezidentem Evropské asociace neurochirurgických společností – EANS, od roku 2001 je členem redakce časopisu Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie, od roku 2005 člen redakce Central European Neurosurgery aj., Kromě odborné činnost se věnuje péči o veřejný prostor dialogy v Českém rozhlasu.

(http://cs.wikipedia.org/wiki/Vladim%C3%ADr_Bene%C5%A1_%281953%29)

publikováno: 20. 7. 2014

NEJNOVĚJŠÍ články


Za Rusy můžou Američani – komunisti o srpnu

Od brutálních masakrů československé bezpečnosti, armády a Lidových milicí na demonstracích ze dne 21. srpna 1969 …

Dějiny klanu Klaus, Zeman a Babiš na čtyři šťouchnutí

Lidi neradi opouští svou ulitu a k věcem veřejným aby je tahal párem volů. Z pohodlnosti, z neurčitých obav. …

Na které pozici ty vlastně stojíš, soudruhu?

Předvečer a den vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa si Ivan Stránský živě vybavuje: „Ten večer …

Praha, srpen 69 jako Hongkong a Moskva 2019?

Vyjádřil jsem se kriticky k násilnému potlačování protestů v Rusku a v Číně. Sesypaly se na mě na …

Klídek! PPF nevstupuje do politiky, ale do fotbalu

Ze zdroje nejpovolanějšího, z úst nejbohatšího spoluobčana (s korporátním sídlem v Holandsku) jsme se s konečnou platností dozvěděli, že …

„Sedm smrtelných hříchů“ prezidenta Zemana

Často slýcháme, a to právě z nedalekých hradních komnat, že nemáme právo protestovat proti zvoleným politikům, včetně …

Fake news v českém tisku?

„Finsko: V zemi šťastných vyhráli nacionalisté Navzdory proslulému kvalitnímu školství a pověsti nejšťastnějších lidí světa, kterými jsou …

Vytuneloval Petrimex. Budeme ho volit zas?

Zásluhou neziskové organizace Kverulant.org o.p.s. mizí billboardy kolem dálnic[1]. S Vojtěchem Razimou (1968), zakladatelem této …