Perfektní bouře

Globální krize vznikají buď nepředvídatelnou, byť plánovanou akcí, jako před sto lety v Sarajevu či 11. září 2011 v New Yorku, nebo souvislostmi, které sice na první pohled žádnou spojitost nemají, ale jedna druhé nahrávají k vzniku „perfektní bouře”.

Právě to se dnes děje. Klíčoví hráči jsou na místě a chovají se přesně tak, jak mají: virus ebola, Vladimír Putin a, v neposlední řadě, muslimští fundamentalisté.

Všechny významné světové zdravotnické organizace včetně CDC (Centrum kontroly nemocí v Atlantě, USA) a WHO (Světová zdravotnická organizace) hlásí, že boj s ebolou prohráváme. Šíří se rychleji, protože na rozdíl od předchozích smrtelných epidemií vir postihl města, nejen venkov. Poslední odhad je, že do konce roku by tento vir s téměř padesátiprocentní úmrtností mohl postihnout až 10000 lidí týdně.

Ebola neohrožuje pouze stabilitu dotčených zemí, ale i celé Afriky – je to jen otázkou času, než se epidemie dále rozšíří do jedné ze šesti válečných zón v Africe, což pro vir vytvoří další dokonalou inkubační laboratoř. V takovém prostředí se léčba eboly a omezení viru úplně vymkne z kontroly. Západ a Evropa „nalévají“ další peníze a pomocníky do dysfunkčních a zkorumpovaných oblastí, zatímco nenápadně zavírají hranice a ruší lety mezi Afrikou a ostatním světem – Anglie zrušila lety do Sierra Leone, vč. letadla s humanitární pomocí (jak se tedy mají pracovníci dostat do postižených míst?), dvacet šest amerických kongresmanů chce zakázat lety do západní Afriky a uvalit 21 denní karanténu na každého, kdo z ní přiletí. U nás doma ministr Němeček oznámil kontroly všech cestujících na letišti v Praze. Mezitím fotbalové mužstvo Sierry Leone hraje v dobrovolném exilu, kde během hraní čelí urážkám publika, které skanduje: „Ebola! Ebola! Ebola!“. Barbarství římského cirku tak zůstává zavedenou součástí denního života nejen v Africe, ale i v Sýrii, kde v pasti myšlenkového stavu z dvanáctého století vesele usekávají hlavy.

To vše vede k nepříliš patrnému, ale značně nebezpečnému důsledku – tvorbě obrovského napětí mezi tmavšími emigranty v Evropě a ostatními v podobě skrytého rasismu, který jejich vztahy doprovází. Stačí navštívit Paříž (o Marseille ani nemluvě), aby to člověk okamžitě pochopil.

Vzniklá eskalace napětí mezi Afrikou a Evropou odvádí pozornost Západu od toho, co se děje jinde. Pokud se Západ věnuje něčemu mimo Afriku, tak je to boj s islamistickým státem, se kterým otevřeně válčí a boj s nímž bude upřednostňovat jako pokračování nepřerušené linie nešťastné politiky podporované silným lobbováním židovské komunity.

Této velmi vhodné situace využije Vladimír Putin k tomu, aby pokračoval s infekcí jiného typu: s další infiltrací „proruských“ povstalců (rozumí se vojáků a špiónů) nejen na Ukrajinu, ale do tomu náchylných sousedních zemí na východ a jih od Ruska. Pro Putina to bude ještě nezbytnější proto, že zároveň bude muset čelit rostoucímu tlaku krachující ruské ekonomiky. Sázka na nejsilnější kartu – oživení ruského nacionalismu a obnovení nadvlády – ho podrží u moci. Pomůže mu v tom stále silnější formování médií propagandistickou mašinou, která již dnes masíruje občany záběry nadšených „osvobozených“ Rusů, zatímco ututlává návraty ruských vojáků v rakvích.

Jaká bude odvaha a reakce Evropy, která ve schopnosti čelit zlu včas stále selhávala? Budeme schopni řešit otázku vlastní identity a ochrany zdraví současně? Sehneme se opět před ruským nacionalismem ve prospěch závislosti na ruské energetice? Budou muset znovu přistát američtí vojáci na evropském území?

Rada bezpečnosti OSN jednoznačně přijala rezoluci, ve které označila epidemii eboly za „hrozbu pro mezinárodní mír a bezpečnost“. Její scénář ukazuje, jak by se tato hrozba mohla vyplnit. Odpovědi na zmíněné otázky proto musejí přijít rychle a jednoznačně. Rozhodnou totiž o výsledku přicházející světové krize a dokonce i o možné třetí světové válce.

publikováno: 20. 11. 2014

Martin Jan Stránský

Martin Jan Stránský

vydavatel Přítomnosti / Martin Jan Stránský se narodil v New Yorku, do České republiky se vrátil po revoluci v roce 1989. Přednáší na LF UK a je aktivním primářem. Je také spoluzakladatelem a přednostou Polikliniky na Národní v Praze. Založil a vede Kancelář Ombudsmana pro zdraví. Kromě toho obnovil časopis Přítomnost a je jeho vydavatelem. Martin Jan Stránský pochází z významné české rodiny. Adolf Stránský, jeho praděd, byl ministrem v první československé vládě a také založil Lidové noviny. Děda Jaroslav by ministrem spravedlnosti a školství a vydával Přítomnost. Jeho otec Jan byl poslancem.

NEJNOVĚJŠÍ články


Diagnóza Babiš

Zprávy jsou nyní plné sporů v kauzách kolem premiéra Babiše. Když nastane jakýkoliv politický trapas, tak …

Okraj společnosti je prostě zajímavější než střed

V.S.: Tvá nová kniha Lobotomík se zčásti odehrává v psychiatrické léčebně stejně jako jedna povídka z tvého …

Porno, internet a děti. A co ještě?

O dopadu sociálních sítí na děti a mladistvé se mluvilo na panelové diskusi Jak přežít na …

Jak se máme díky EU bohatí i chudší

V Evropě bude horko. Chladnému počasí navzdory. Pod praporem visegrádské čtyřky vytáhlo 16 členských států …

Kdo chce kýč hledat, najde

Forbes přináší zprávu o tom, jak v anglosaském světě dramaticky stoupá prodej básnických sbírek, kdežto u nás někteří …

Někdy sním o tom, jak přepisuji samizdaty (dnešní studenti k roku ’89)

Jak vnímají události 17. listopadu 1989 studenti, kteří jsou na prahu plnoletosti? Zeptali jsme se …

Předčasné Vánoce ve formátu „Čau lidi“

Jeden můj známý mi přeposlal pravidelnou nedělní chvilku propagandistických manipulací Marka Prchala, které jeho zaměstnavatel …

Jaké máme skutečné problémy

Před necelými deseti lety byla Evropská unie zasažena bouří finanční a dluhové krize, která obnažila skrývané …