V kauze Nagyová selhala média

Značná část společnost a médií je z rozhodnutí soudu v „kauze Nagyová“ rozhořčena, neboť je podle nich neočekávané a šokující a jde prý o výsměch spravedlnosti.

Bývalou šéfku kabinetu premiéra Petra Nečase Janu Nagyovou-Nečasovou zprostil Obvodní soud pro Prahu 1 obžaloby v případu údajného zneužití Vojenského zpravodajství. Zproštěni byli také tři obžalovaní zpravodajci vojenské rozvědky.

Pokud bychom vycházeli ze zpráv médií za poslední dva roky, skutečně se rozsudek může jevit jako „neočekávaný a šokující“. Svědčí to však spíše o selhání médií.

Soud není arbitr mravnosti

Po nepravomocném rozhodnutí nelze zatím činit závěr o vině či nevině zúčastněných, je ale možné učinit závěr jiný: že celá věc není tak krystalicky jasná, jak jí některá média v uplynulých dvou letech líčila.

Média nekriticky přejímala verzi obžaloby a prokázala absenci jednoho ze základních instinktů žurnalistů, jimiž mají být kritické postoje k represivním složkám státní moci.

Na základě zpráv v médiích o kauze v podstatě o vině Jany Nečasové a zpravodajců nikdo nepochyboval, spekulovalo se pouze o výši trestů.

Skoro se až vnucuje úvaha, že soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 projevila značnou dávku rozhodnosti a odvahy, když odolala společenskému klimatu a všeobecnému očekávání odsuzujícího rozsudku.

Některé média tak prokázala, že stále nepochopila roli a fungování trestního soudnictví. Naprosto dezinterpretovala funkci a roli trestního příkazu a nepřesně interpretovala i usnesení, kterým byl trestní příkaz zrušen.

Soud nevystupuje v trestním řízení jako arbitr mravnosti, ušlechtilosti a způsobného vyjadřování, ale rozhoduje o tom, zda byla vina prokázána bez rozumných pochyb.

Jako dopisy pracujícího lidu

Úvahy médií o vině osoby, která nebyla pravomocně odsouzena, jsou nepřípustné. Konstatování viny je záležitost výhradně soudu. Jakékoli spekulace médií o vině před pravomocným rozhodnutím jsou nejen neetické a neprofesionální, ale i protiprávní, respektive protiústavní.

Popisovaná trestní věc obsahovala mnoho složitých nuancí práva, navíc se část trestního řízení odehrávala v utajeném režimu. Média si tak ani nemohla udělat kvalifikovaný a úplný obraz o projednávané věci a učinit z toho relevantní závěr o vině či nevině (jakkoli jim ani nepřísluší).

Neprofesionální je rovněž zpochybňování, napadání či zesměšňování rozsudku, který nesouzní s názorem médií.

Jeden internetový server dokonce uspořádal anketu, zda čtenáři považují rozsudek za dobrý či špatný. Provozovatel tohoto serveru se tak zřejmě domnívá, že vina a trest by se měla určovat všelidovým hlasováním.

S dopisy pracujícího lidu žádajícím tvrdé tresty však již máme neblahé zkušenosti.

Článek vyšel na serveru Hlídací pes.

publikováno: 31. 5. 2015

NEJNOVĚJŠÍ články


V režii československých oligarchů – dokonáno

V Česku žijeme v oligarchickém systému. Píše o tom ve svém čerstvém zásadním textu Jan Jandourek. Má pravdu …

Kultura zas jako rukojmí

Pražský primátor Hřib si ze „sesterské smlouvy“ s Pekingem přeje odstranit bod o souhlasu Prahy s politikou jedné …

Justice není spravedlnost

Na podobu zákonů má vliv především momentálně vládnoucí moc, idea, s jejíž pomocí svou vládu legitimuje, …

Výstavka úspěchů národního… „chozjajstva“

Tak jsem včera zase slyšel, že Babiš je úspěšný premiér. Dokonce nejlepší za posledních 20 …

Venkov jsme nepotřebovali, tak je skoro po něm

Odborník na zemědělství, František Havlát, říká, že stojíme na prahu změny, která by pro naši …

Helikoptérová aféra

Je obecně známo, že dostat se za oponu, od roku 1946 zvanou železná, bylo velmi …

Žádné „dobro“ neomlouvá zlo

Dumat nad vztahem dobra a zla je dosti ošidné, neboť se svým způsobem jedná o individuální, intimní …

Sami si diagnostikujte arogantního blbce, aneb o hybris a Nemesis

Nedělej ty vánočky tak kolosální, aby se ti nerozpadly vlastní mocností, prý říkávala Werichova babička …