Nas mnogo

Nejčerstvější informace, které se mi o předvčerejším nadělení podařilo dopoledne získat, předčily mé dohady. Co se vlastně v čase petrodvorských oslav na moři přihodilo, se však těžko dozvíme. Všechny nehody jsou zde považovány za státní záležitost.

Horlivost, s níž místní policie tutlá i tragédie zcela nezávislé na lidské vůli, postrádá smysl, protože otevírá volné pole fantazii.

Jedni prohlašují, že předevčírem zahynulo pouze třicet osob, kdežto druzí mluví o dvou stech, či dokonce o dvou tisících, a další o sto padesáti utonulých. Považte tudíž, v jaké nejistotě obecně tápeme, jestliže okolnosti toho, co se zběhlo v podstatě před našima očima, zůstanou i nám navždy utajeny.

Existuje tady lid natolik lhostejný, že dokáže poklidně žít a umírat v pološeru, které mu vyhrazuje policie jeho vrchnosti. Nevycházím z úžasu, jelikož až dosud jsem se domníval, že duch se neobejde bez pravdy o nic víc než tělo bez vzduchu a slunce. Z tohoto omylu mne cesta po Rusku vyvedla. … V této zemi je lež považována za státotvorný prvek, pravdomluvnost za prvek rozvratný.

Přikládám dvě historky, za jejichž hodnověrnost ručím:

Do obyčejné, vratké pramice neuváženě vsedlo devět pasažérů, členů jedné domácnosti. Tito venkovští páni s ženami, dětmi a sluhy se v Petrohradu usadili teprve nedávno. Na moři se zdvihla vichřice a je víckrát nikdo nespatřil. Nešťastníky, kteří v Petrohradu žádné příbuzenstvo neměli, pohřešovali jenom sousedé. Do dnešního rána se nenašla jediná stopa, třebaže se po nich už tři dny pátralo na březích. Pátrači nakonec objevili jejich veslici. Převrátila se a uvázla na písčině tři míle od Petrodvorce a šest mil od Petrohradu. Po cestujících i po lodnících nezbylo ani památky. Můžeme tedy konstatovat smrt devíti osob, nepočítaje posádku člunu. Drobných plavidel se takto potopila spousta. Prázdný dům dnes ráno zapečetili. Bydlím hned vedle, jinak bych vám o tom sotva vyprávěl, poněvadž by mi to uniklo, stejně jako mi zde uniká tolik jiných věcí. Politická temnota ztěžuje orientaci více než polární noc. Avšak kolem dokola vzato, s otevřeností by tu došli dál, jelikož pokud se mi toho byť jen málo zamlčí, hodně si domyslím.

Následuje druhá epizoda té petrodvorské katastrofy:

Tři mladí Angličané, z nichž toho nejstaršího jsem znal, pobývali už několikátý den v Petrohradu. Jejich otec byl v Anglii a matka je očekávala v Karlových Varech. V den petrodvorské slavnosti ti dva mladší nasedli do člunu bez prvorozeného bratra, který jejich naléhání stále odbýval slovy, že zkrátka není zas až tak zvědavý… Nedal jinak, než že zůstane ve městě. Když se díval za odplouvající bárkou, bratři na něj volali: „Zítra na viděnou!…“ Za tři hodiny oba zahynuli spolu s mnoha ženami, dětmi a několika muži, kteří cestovali na téže loďce. Z celého osazenstva přežil jediný námořník, zdatný plavec. Nebohý bratr, jenž záhubě unikl, se za to téměř stydí a propadá nepopsatelnému zoufalství. Chystá se, že se vypraví za matkou, aby jí tu novinu oznámil. Už dříve bratrům psala, aby se nebránili zvědavosti a jeli se na petrodvorskou slavnost podívat, mají-li chuť se ještě pozdržet. Přitom jim opakovala, že na ně bude trpělivě čekat v Karlových Varech. Kdyby byla méně shovívavá, možná by jim zachránila život.

Umíte si představit tisíceré zvěsti, debaty, všelijaké poznámky, domněnky a hlasy, které by se pod dojmem obdobné události ozývaly v každé jiné zemi a zejména té naší? V novinách by se psalo a na veřejnosti přetřásalo, že policie jako obvykle neplní svou povinnost, lodě jsou zanedbané, převozníkům jde pouze o zisk a úřady, ať z nezájmu či mamonářství, místo aby usilovaly o nápravu, situaci ještě zhoršují. K tomu by se probíralo, že svatba velkokněžny se slavila za neblahých okolností jako tolik sňatků v panovnických rodinách, tudíž by se rojily mraky dat, narážek a citací… A tady vůbec nic!!!… Ticho hrozivější než sama tragédie. Dva kusé řádečky v novinách; u dvora, ve městě, ve velkosvětských salonech ani zmínka. Jestliže nepadne slovo tam, pak stěží padne jinde. V Petrohradu nejsou kavárny, kde by se prodiskutovávaly zprávy z tisku, který tu neexistuje. Úředníčci se krčí více než panstvo a tomu, o čem se neodváží špitnout vyšší místa, se podřízení v řeči tím spíš vyhnou. Zbývají obchodníci a kramáři, kteří na to jdou zchytra jako všichni, kdo chtějí v této zemi žít a vydělávat. Pokud se vážného, a tedy nebezpečného tématu, vůbec dotknou, tak jen šeptem a mezi čtyřma očima.

Ukázka z překladu Petry Martínkové. Kniha vyšla v nakladatelství Argo

(https://www.kosmas.cz/hledani/?query=custin)

Markýz de Custine: Dopisy z Ruska

Autor, celým jménem Astolphe Louis Léonor de Custine, narozen roku 1790 v Lotrinsku. Celá jeho rodina byla postižena revolučním terorem po roce 1789. Cestuje s matkou, dlouholetou přítelkyní básníka Chateaubrianda, po Evropě. Pod Chateaubriandovým vlivem, rozvíjí své spisovatelské nadání i ambice – píše romány a divadelní hry. Roku 1838 vydává cestopis Španělsko za vlády Ferdinanda VII. Roku 1839 po necelé čtyři měsíce cestuje v Rusku. Roku 1843 vydává knihu Rusko v roce 1839 (Dopisy z Ruska). Roku 1857 umírá.

Do Ruska, řečeno jeho vlastními slovy „se vypravil hledat argumenty proti parlamentní vládě a vrátil se jako ústavověrec“. Jeho kniha bývá srovnávána s Tocquevilleovou Demokracií v Americe, vydanou roku 1835. S výsostným nadhledem i vhledem popisuje proceduru na hranicích, krajinu, Petrohrad, Moskvu, venkov, ceremonie u carského dvora i lidovou náboženskou slavnost. Hutné popisy ústrojně prokládá úvahami, historickými exkurzy, ukazuje konstantní znaky ruské podstaty. Kniha je psána formou (fiktivních) dopisů. Vzhledem k ustavičnému sledování, jemuž byl vystaven, nemohl dopisy odesílat a veškeré písemnosti musel bedlivě ukrývat.

publikováno: 5. 1. 2016

NEJNOVĚJŠÍ články


Na které pozici ty vlastně stojíš, soudruhu?

Předvečer a den vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa si Ivan Stránský živě vybavuje: „Ten večer …

Praha, srpen 69 jako Hongkong a Moskva 2019?

Vyjádřil jsem se kriticky k násilnému potlačování protestů v Rusku a v Číně. Sesypaly se na mě na …

Klídek! PPF nevstupuje do politiky, ale do fotbalu

Ze zdroje nejpovolanějšího, z úst nejbohatšího spoluobčana (s korporátním sídlem v Holandsku) jsme se s konečnou platností dozvěděli, že …

„Sedm smrtelných hříchů“ prezidenta Zemana

Často slýcháme, a to právě z nedalekých hradních komnat, že nemáme právo protestovat proti zvoleným politikům, včetně …

Fake news v českém tisku?

„Finsko: V zemi šťastných vyhráli nacionalisté Navzdory proslulému kvalitnímu školství a pověsti nejšťastnějších lidí světa, kterými jsou …

Vytuneloval Petrimex. Budeme ho volit zas?

Zásluhou neziskové organizace Kverulant.org o.p.s. mizí billboardy kolem dálnic[1]. S Vojtěchem Razimou (1968), zakladatelem této …

Mrtvý hraboš a vydojený venkov

Rozhodnutí Ústředního kontrolního a zkušebnímu ústavu zemědělského, který spadá přímo pod ministerstvo zemědělství, likvidovat přemnožené hraboše …

Co je být katolíkem a co je underground

Máš blízko k undergroundu, vícekrát jsi zmínil, jak silně tě ovlivnil Ivan Martin Jirous a Pavel Zajíček, …