Tak je to přece normální!

Věda pečlivě měří vše, co vidíme, ale pohrdá vším, co vidět není. Náboženství se vnitřně štěpí dál a dál: v nonkonformním protestu jedno negativní schizma střídá druhé v nekonečném regresu, a přitom se zuby nehty drží zlatého telete vysoce výkonné organizace. Umění těží z neustálého vršení co nejpřesnějších imitací; posledním výstřelkem je ,surrealismus, který se chlubí schopností překročit všechny hranice, které kladla skutečnost na psychické zdraví. Vzdělání je více či méně bezplatné, ale jako na běžícím pásu bez milosti hobluje jedinečnost a originalitu, zatímco agresivní soutěživost se cení nejvýš. Zákony se agresivně dožadují eliminace agresivních jedinců, aby se tak nastolilo správné zneprávněním nesprávného. Zábavu nám zajišťují mechanické vymoženosti, protože sami už se bavit neumíme. Kdo moc neumí kopat do míče, bratrsky povykuje a nadává při sledování dobře placených chrabrých výkonů jiných. Kdo nechce ani adrenalin, ani běhat, chodí sázet. Koho obtěžuje ticho, zavede si do uší stálý proud zvuků nebo se v kinosálech bez rizika oddává syntetickému obrazu kultury naší doby. Tomuto systému říkáme normální a za drahé peníze vzděláváme své děti, aby v tomto nemocném světě žily. Tento systém je v ohrožení, ale nás nenapadá nic jiného než ho udržovat za každou cenu a s plnou pusou světového Míru ho dál nerušeně obývat. Žijeme v něm, a tak se nám jeví stejně posvátný jako my. Jako uprchlíci od reality na tomto způsobu života, na tomto zpupném hradu pokroku a kultury odmítáme cokoli změnit. Tak je to přece normální! To říká kdo? A co potom znamená slovo normální?“ (E. Graham Howe: I and Me; Time and the Child; War Dance. Millerova poznámka.)

Slovo ,normální, píše Howe, „je rájem eskapistů, protože zde běží o fixaci na pojem, čistý a jednoduchý.“ „Pokud můžeme,“ říká, „je lepší stát na vlastních nohou a svou abnormalitu brát úplně normálně a nic s ní nedělat, s výjimkou toho, co je zapotřebí dělat, abychom byli sami sebou.“

Stát na vlastních nohou a nepřipadat si provinile nebo nepřípadně, to průměrný člověk neumí. Vévodí mu touha po trvalém vnějškovém bezpečí, která se projevuje nekonečnou honbou za zdravím, štěstím, majetkem a tak dále, a my jsme posedlí touhou tyto statky bránit, ale žádná reálná obrana není možná, protože neubráníme, co se ubránit nedá. Můžeme bránit jen imaginární, iluzorní, protektivní nástroje.

Komu by bylo líto svatého Františka, který se zbavil všeho oblečení a přijal slib chudoby? Byl první, o kom se ví, že si místo o chleba řekl o kameny. Žil z toho, co jiní vyhazovali, a nabyl tak síly dělat zázraky, dokázal rozproudit v lidech takovou radost jako málokdo před ním a mimo jiné napsal ten nejvznešenější a nejprostší, ten nejkrásnější hymnus díkůvzdání, který v celé literatuře máme: Píseň tvorstva. Nechat jít a nechat být! nabádá Howe. Být znamená hořet, v tom nejhlubším smyslu, a pokud má přijít mír, přijde skrze bytí, a ne vlastnictví.

Z českého překladu O. Skovajsy, který vyšel ve výboru Eseje v nakladatelství Dauphin 2010-11.

publikováno: 10. 7. 2016

NEJNOVĚJŠÍ články


Kravina, aneb komu věřit?

V padesátých letech, když pod kuratelou sovětských soudruhů českoslovenští soudruzi pověsili několik svých dříve velmi …

Zpívej, a nemluv!

Operní pěvkyně Dagmar Pecková v loňském roce zpívala českou hymnu na demonstraci pořádané spolkem Milion chvilek …

Neexistující imigranti II.

Muslimská společenská bublina Multikulturalismus je ve své esenci antievropská forma civilizace. Samuel Huntington Úvod Toto …

Jaké jsou ruské plány s námi

Ve stále ještě svobodné části ruského internetu běží vážné a často neortodoxní debaty. Velký a …

Zapřeš tradici a zaměníš směr cesty

V pátek 7. 2. 2020 uplynulo 75 let od popravy hraběte Zdeňka Bořka-Dohalského: původem šlechtice, smýšlením …

Křehké demokracie! Podle Jourové Polsko a Maďarsko, ale co doma?

Polsko a Maďarsko nazvala Věra Jourová křehkými demokraciemi. Místopředsedkyně Evropské komise poskytla v minulých dnech rozhovor prestižnímu …

Putin chystá další válku, zůstaneme slabí bez paměti?

Vladimír Putin rozehrává teatrální politický a mediální konflikt o vyznění pětasedmdesátého výročí konce druhé světové války. Interpretace …

Barokní hudbu děláme proto, abychom někým pohnuli

Adam Viktora je uměleckým vedoucím souboru Ensemble Inégal, který se specializuje na interpretaci barokní hudby, …