Nerad bych se dožil doby, ke které se vztahuje jeden dávný příběh, který jsem kdysi kdesi četl: Jakýsi orientální vládce se doslechl, že někteří z jeho rádců a spolupracovníků a přední osobnosti země by rádi měli – po vzoru Evropy – také „parlament”. Tu si je vládce tedy všechny svolal do velkého sálu a sdělil jim: „Tak vy byste prý chtěli mít parlament! Dobrá. Nechť se tedy ti, kteří jsou proti mně a chtějí parlament, postaví do protilehlého kouta sálu, a ti pak, kteří jsou se mnou, ať se shromáždí na této mojí straně sálu.” Tu se všichni seběhli k němu jako kuřata ke kvočně a despota mohl tuto svou poradu ukončit slovy: „Tak vidíte, že žádný parlament nepotřebujeme.” A milostivě je zase všechny propustil.