Hon na prasata

Divoká prasata se stala hvězdami našich médií. Všechna informují o šíření nákazy afrického moru prasat. Není ostatně divu, když ministr zemědělství svolává tiskové konference a dramaticky nařizuje intenzivní odstřel všech divočáků a to i zakázanými metodami lovu. Pan ministr ale otevřel i několik otázek, která média bohužel nechala bez povšimnutí.

První nejasností je, jak se nákaza mohla dostat na Zlínsko. Mor se totiž šířil z Běloruska do Polska, tam se ale jeho šíření zastavilo několik stovek kilometrů od našich hranic. Pan ministr naznačil, že mor zřejmě přenesl člověk. To by bylo možné buď v dovezených potravinách, nebo v trofeji, kterou si nějaký lovec přivezl z ciziny. Ovšem šíří se i teorie, že mor sem byl zavlečen úmyslně.

Je všeobecně známou věcí, že se divoká prasata přemnožila. Jejich stále se zvyšující stavy souvisí s masivním rozšířením průmyslových plodin, zejména řepky a kukuřice, které se pěstují na obrovských lánech. Tento způsob zemědělské velkovýroby vytvořil prasatům ideální podmínky pro přežití a další rozmnožování. Zemědělci si stěžují na škody, která jim prasata způsobují a tvrdí, že je myslivci dostatečně neloví. Zároveň ale odmítají učinit opatření, která by umožnila jejich lov. Taková opatření by totiž – byť jen minimálně – omezila rozlohu polí a snížila tak výnos a tím i zisk. Je tedy docela dobře možné že, někdo se zavlekl nákazu cíleně, aby se zlikvidovala populace prasat, když je nejsou schopni myslivci vystřílet sami. Byl by to značně riskantní krok, protože je jen otázkou času, kdy se mor dostane i do uzavřených chovů.

Zemědělcům jde o peníze. Ovšem vysoké stavy prasat mají negativní vliv na celý biosystém. Prasata jako všežravci likvidují drobnou zvěř, mláďata až do velikosti srnčat. Přemnožení prasat je tak další důsledek našeho zacházení s krajinou, kterou jen bezohledně vytěžujeme. Většina půdy je v majetku nebo spíše v pronájmu velkých družstev nebo agrárních podniků, které nemají ke krajině žádný vztah a berou ji jen jako výrobní prostředek. Bohužel stát v čele s ministerstvem zemědělství dál zvýhodňuje obrovské agropodniky a podporuje pěstování průmyslových plodin. Vzhledem k pravděpodobnému vítězství Andreje Babiše v příštích volbách lze čekat jen další devastaci krajiny. Její kulturní význam nemá v uvažování mocné agrární lobby místo.

Přitom důsledky zemědělského hospodaření orientovaného jen na zisk už začínáme pociťovat všichni. V současné době je to například nedostatek vody, způsobený mimo jiné neschopností obrovských lánů průmyslových plodin zachycovat srážky. Dalším důsledkem je zdevastovaná půda, která již bez pomoci hnojiv není schopna nic rodit.

Pravdu o původu nákazy se zcela jistě nedovíme. Ať už to bylo jakkoli, prasata jsou dalším tvorem, který doplatí na naši chamtivost. Stejně jako před časem doplatily krávy na nápad krmit tyto býložravce rozemletými zbytky jejich kolegů. Důvody byly stejné: Co největší efektivita zemědělského podnikání.

publikováno: 5. 8. 2017

NEJNOVĚJŠÍ články


Nejvyšší čas začít plivat na Václava Havla

Blíží se významná výročí, blíží se čas vzpomínání, rekapitulací, bilancování, hodnocení, přehodnocování a hlavně osobní propagace. …

Tweetová „politika“

Jestli se v něčem dnešní doba liší od té předchozí, pak je to ve způsobu komunikace. …

Strašlivý život Babišův

Důkazů o tom, že Andrej Babiš vědomě devastuje krajinu, likviduje fungující podniky a zneužívá ke svým účelům …

Demokracie neumírají náhodou – puč zpomaleně

Někdy jsou věci jasnější s odstupem; když poodstoupíte od pointilistické malby, tak to, co se zdálo …

Čapkovi mloci jako masoví lidé zničí humanistickou kulturu

V čem tkví Čapkovo proroctví a jeho myšlenky? Samozřejmě, je možné tvrdit, že jako mloci byli …

Panna není pannou

Z rozbité Immaculaty se zachovalo duše dost. Jestli je na něco u křesťanů spoleh, tak určitě …

Greta v továrně na sny (komentář k slovům i emocím)

23. září: Greta Thunbergová má projev na klimatickém summitu OSN v New Yorku. 23. září: Kritikové …

Verše pro poslední lidi o mravencích a vlcích

„Žijeme dnes uboze,“ pravil Milan Machovec. Nijak se nevzrušoval začátkem milénia ani nedojímal výročími listopadu, …