Železná baba s dubovou hlavou

Angela Merkel drží v kancléřském křesle jako přišroubovaná patentními vruty z vyhlášené německé oceli. Odseděla si v něm 12 let a chystá se nejméně na další 4 roky. Po příštím funkčním období už jí budou na Bismarcka chybět jen další tři. Jenže délka pobytu v Berlíně z vás ještě Bismarcka neudělá a Angela Merkel zřejmě neoplývá vlohy v oblasti mezinárodní politiky hodnými železného kancléře.

Zatímco Bismarck ještě jako pruský kancléř postupně přiměl německé státy ke sjednocení a světové mocnosti k jeho uznání, současné spolkové kancléřce a jejím vládám se opakovaně daří v Evropě živit mezi skupinami států spory ať jde o krizi finanční nebo uprchlickou. Že by to bylo alespoň z části dáno obecně kompetencemi německé kancléřky a její vlády v mezinárodněpolitických věcech?

Například minulý týden v rozhovoru pro FAZ Angela Merkel navrhla, že by Německo mohlo zprostředkovat rozhovory mezi znepřátelenými stranami na Korejském poloostrově. Asi podobně, jako když Bismarck moderoval jednání o uspořádání na Balkáně v roce 1878. Německo tehdy hrálo roli garanta dohody především mezi třemi mocnostmi, Rakouskem-Uherskem, Ruskem a Osmanskou říší, parcelujícími si zóny vlivu na poloostrově.

Jenže tehdejšího Bismarckova Německa se všechny tři zmíněné mocnosti bály, protože o pár let dříve ve válce na hlavu porazilo Francii. Případné vojenské angažmá Německa proti straně, která by uspořádání na Balkáně porušila, bylo považováno za možný rozhodující prvek příští balkánské války.

Jak je to dnes v Koreji? Jaké německé moci by se měly obávat oba korejské státy, připravující se na vzájemnou válku víc než půl století? Čeho ze strany Německa by se měly bát v korejském konfliktu zaangažované mocnosti, tedy Čína, USA, Japonsko a Rusko?

Taková absence smyslu pro proporce a realitu je skutečně k pousmání. Jestli se na to železný kancléř Otto von Bismarck dívá, asi si ve svém holštýnském mauzoleu říká, že zvláště pro některé evropské státy by definitivní sjednocení (nejen) zahraniční politiky bylo skutečným vykoupením, podobně jako pro mnohé německé státy jeho doby.

Ale to si můžete říkat pořád, protože to je jak do dubu.

publikováno: 17. 9. 2017

NEJNOVĚJŠÍ glosy


Chytrý člověk žije hloupě

„Rozděleni svobodou“ – Výsledky průzkumu se převalují od úst k ústům. Sociologie a statistika daly svoje plody. Bohužel nad kategorie „chlebařiny“ a „spokojenosti“ se nedostaly. Štěstí člověka, nebo dokonce nějaký smysl jeho života, …

Proklepněte si věčného poslance

Dne 10. září na Českém rozhlasu v Interview Plus hovořil poslanec Marek Benda s nostalgií o tom, jak se „za našich časů“ (míněno za časů vlády ODS) odstupovalo z mnohem nižších postů než …

Pomník z roku 1980 je „symbol vítězství“ Rudé armády z roku 1968,

skrytou výhrůžkou Maďarskem (1956). V tom samém roce (1980) předešel sovětské okupaci Polska generál Jaruzelski vyhlášením stanného práva. Pomník Koněva byl postaven v roce 1980, tedy dvanáct let po ruské okupaci naší země, …

Česko-polská výstava o pádu režimu a disentu

V úterý 1. října rozezvučí starobylou Vodní tvrz v Jeseníku legendární písně Karla Kryla v podání jeho bratra Jana. Zahájí tak dvojjazyčnou výstavu s názvem „Nebyli jsme sami / Nie byliśmy sami“, kterou k 30. …

Cena za to, že Zeman něco plácne

Můžeme podobně jako Karel Schwarzenberg vtipkovat, že na existenci samostatného Kosova se může Zeman poptat u českých fotbalistů, ale zahraničně-politicky to taková bžunda není. … Kosovo rozhodně není příkladem klidné, bezpečné …

Anděl strážný

Nedožité šedesátiny Maria Kotrby (1959–2011) měly být zhodnoceny výstavou v Galerii hlavního města Prahy, ale kulturátoři hlavního města jeho oslavu zrušili ve prospěch výstavy  agenta StB a nonšalantního profesora Bedřicha Dlouhého …

Začínáme dělat správnou zahraniční politiku?

To znamená politiku opačnou než tu, kterou prosazuje Božkov z Hradu? Mám na mysli rostoucí (nejen český) odpor k nekalým praktikám Číny. Začalo to primátorem Prahy Hřibem, který odmítl uznat doktrínu „jedné Číny.“ …

Trumpova administrativa pomalu požírá dosud nedotknutelné

Ignorance prezidenta Trumpa a blbost, s jakou přehlíží všechno živé (jak lidi, tak přírodu), už nemá mezí. Těžko pochopit, že takový psychopat může být prezidentem. Příroda, o které se poslední dobou hodně mluví, …