Cisterny, které neudrží vodu

Jakmile se ze společnosti někam ztratí Bůh, všechno, co by mělo normálně fungovat a vždy fungovalo, se nějak pokazí. On je v ní totiž jako živá voda, která, když se ztratí, najednou všude schází a těžko se dá nahradit.

Je to jako s krajinou, zbavenou mokřadů, mezí a lesíků, která najednou nemůže zadržet vodu, a ta navíc s sebou bere životodárnou vrstvu země, která se vytvářela tisíce let, podobně jako společností pokřivený a pak vytěsněný obraz Boha s sebou bere její po staletí vytvářenou kulturu.

Je to jako s půdou, která se vykořisťováním řepkou a kukuřicí pro stále větší zisky stává čím dál mrtvější. Umělá hnojiva ji jenom dále ničí, podobně jako společnost umělé náhražky za odmítnutého Boha.

Společnost, která ztratila Boha, musí tuto ztrátu marně nahrazovat dalšími a dalšími zákony a dalšími a dalšími institucemi. Člověk, který má v srdci Boha a k němu se vztahuje, totiž vnímá skutečnost jinak, než jen skrze zákony. Jen Bůh v srdci společnosti ji může utvářet skutečně spravedlivou, a nikoli jen její zákony, spravedlnost na tomto světě totiž neexistuje. Je-li ve společnosti přítomen Bůh, rodí se v ní étos, který se do zákonů nikdy zapsat nedá, a který ovlivňuje i ty, kteří v Boha nevěří. Je-li ve společnosti přítomen Bůh, společnost jím voní.

Jednou jsem ve Vídni našel za stěračem pokutu za nedovolené parkování. Jeden český kamarád mi radil: „Jen to vyhoď! Oni to od tebe stejně nemají jak vymoci.“

Snad mi radil dobře, ale přesto jsem chtěl pokutu zaplatit.

Je to poprvé, nic platit nemusíte,“ řekl mi policista na úřadě, „a pokud vaše auto do čtrnácti dnů nenajdeme nedovoleně parkovat znovu, záznam o pokutě stornujeme. Jako cizinec jistě nemusíte hned vědět, kde se nesmí parkovat zdarma. Jestli vás ale chytneme znovu, dostanete botu. Ještě vám řeknu, kde parkovat můžete.“ U nás bych měl botu hned a platil jako mourovatý. Jak to, že u nás musí za každou cenu platit presumpce viny?

Povídka vyjde pod názvem „Cisterny, jež neudrží vodu“ v knize L.H. Stopařem na této zemi v Portálu začátkem října.

publikováno: 25. 9. 2017

NEJNOVĚJŠÍ články


Proměny pedofilie a mistři myšlení

Časy se mění, zpíval v roce 1964 Bob Dylan. Inu, jak se to vezme. Záleží na …

Svatovavřinecké vidění světa

Zemřel filosof Roger Scruton, který viděl jasně i jiskru vína i velkopolní prokletí české krajiny. …

Umělá inteligence, Absolutno a jiná nebezpečí na planetě R. U. R.

Vloni jsme si připomínali výročí smutného odchodu Karla Čapka, letos si připomeneme 130 let od …

O té naší prohnilosti

Nedávno mě pozvali na rozhovor do Reflexu, ve kterém jsem upozornil na neurologické dopady moderních …

Odpovědné občanství – odkaz Jana Palacha

Dnes je tomu padesát let, kdy se student UK Jan Palach sebeobětoval, aby otřásl vzmáhající …

Zimola bájí o zrádcích

Bývalý jihočeský hejtman Jiří Zimola je údajně na cestě z ČSSD. Cítí se zrazen podobně, …

Strachem chyceni v bublinách

Strach je nejsilnější emoce. Nejde o přirozený a zdravý strach, který nás varuje před nebezpečím. …

Zimní vzpomínka na život v Protektorátě Böhmen und Mähren

Opravdu je zvláštní, když člověk dosáhne relativně vysokého věku, jak z paměti začnou vystupovat některé vzpomínky, …