Poprask v Barceloně

Španělská policie obsadila úřady katalánské vlády a zadržela některé její představitele. Centrální vláda v Madridu tak de facto převzala moc v Katalánsku, čímž naplnila své předchozí hrozby, založené na tom, že snahy katalánských představitelů o zorganizování referenda o nezávislosti země prohlásila spolu se španělskými soudy za ilegální. Katalánský prezident Puigdemont naopak za ilegální, protidemokratický a totalitární označil postup španělské policie.

V ulicích katalánských měst se následně konala shromáždění desítek tisíc lidí, požadující „odchod okupantů“ a dožadující se pomoci ze strany Evropy.

Buď si Španělé neuvědomují, že takto nejspíše ze všeho pomůžou k vítězství v referendu těm, kteří usilují o nezávislost, nebo už tuší, že referendum patrně nedopadne tak, jak by si v Madridu přáli, i bez mocenských excesů, takže nezbývá, než mu zabránit.

Nejpodivněji ale tento španělský postup působí ve srovnání s tím, jak si Britové poradili s podobným referendem ve Skotsku. Stačilo Skotům nalhat něco o širší autonomii a hned se našlo těch rozhodujícíh několik procent ne zcela rozhodnutých.

Diletantismus španělské moci ale spíše než Velkou Británii připomíná Rakousko-Uhersko. Z toho lze usuzovat, že i když třeba referendu násilím zabrání, totéž se bude opakovat při každé možné příležitosti, až se to nakonec stane.

publikováno: 25. 9. 2017

NEJNOVĚJŠÍ glosy


Komu patří státní pocty? Zvolíte svědomí nebo pohodlí?

Svědomí podle Jiřího Suchého je hlodavec. Podle výstižnější definice je to něco, co nám sice nezabrání hřešit, ale nedovolí nám mít z hříchu plné potěšení. O umělcích se říká, že jsou …

Zůstanu svůj! Na tom nejvíc…

Většina lidí si svou potřebu konformity ani neuvědomuje. Žijí v klamné představě, že sledují své vlastní myšlenky a sklony, že jsou individualisté, že dospěli k svým názorům na základě svého vlastního myšlení – a že jen shodou okolností jsou jejich názory stejné …

Nobelovky mluví o nás

Udělení Nobelových cen prozrazuje i jistou logiku dnešního uvažování o tom, čím se lidstvo má zabývat a čím trpí. Letošní výsledky ukazují, že zájem lidstva míří k: evoluci kosmu a jeho objevování (cena za …

Pochybovat před prezidentem?

Na prezidenta Masaryka vzpomíná Sylva Macharová (vedoucí naší první ošetřovatelské školy v letech 1923–1931). Její pochybování před prezidentem o vlastních slabých silách může dnes někomu znít až bizarně. Vždyť bereme už za …

Werich „hysterický“ dávno před Gretou?

Víte, my můžeme kácet lesy, je-li to bezprostředně nutné. Je ale čas zkoncovat s jejich ničením! Lesy naříkají pod sekyrou, doupat divoké zvěře ubývá, hnízda ptáků osiřují.   Řeky se …

Kdo jste byl, Mistře, a co po Vás přemenujem?

Náš patron medu a dětinskosti se jednou v Německu vzepřel zaběhlé mašinérii produkce pro místní babitschky. Jedna z nich mu na koncert přinesla dokonce zlatou cihlu neznámého původu. Přemluvil producenty, že si natočí …

Keď si už Jánošík nazbíjal, dofrasa s tým všetkým

Praktici života udávají tón a zažívají velkolepé žně. Jejich guru jim ukazuje, kam až lze posouvat hranice vkusu a studu, respektive nevkusu a nestudu. Od chvíle, kdy vyšlo najevo, že mu prošel i únos …

Vymytí, šťastní čínští studenti?

„Učený hlupák je jednou z největších civilizačních pohrom“ napsal Karel Čapek. Dnes se podívejte, jak soudruzi v Číně vychovali svou „bezzávadovou vysokoškolskou mládež“, která jediná smí na studia do svobodných zemí …