Kdo na koho plive?

Každý může udělat chybu. Chybu lze je třeba odpustit člověku, soukromé osobě. Politická chyba je ovšem chyba, kterou udělá politik, osoba veřejná, a je to také chyba, která má politické souvislosti. Václav Havel, ať už byl osobně jakýkoliv a jakkoliv v politice představoval obří změnu poměrů v naší zemi k lepšímu, udělal také řadu politických chyb. Malých i velkých. A velká politická chyba je hanbou politika, zvláště když spočívá v podpoře něčeho, proti čemu se sám údajně politicky staví.

U takové Su Ťij a jejího ocenění nejde o to, zda nebo v co se ona dáma změnila, ale o to, že byla oceněna pouze jako představitelka opozice vůči jistému režimu, aniž by jejím podporovatelům stálo za to si zjistit, co vlastně sama tato dáma skutečně politicky představuje. Jako nepřítel nepřítele se stala pro některé nějak automaticky představitelkou myšlenky humanitní.

Nepravdivost a nesprávnost takového typu úsudku je nejen morálně pochybná, ale vytváří morální trhlinu uvnitř společnosti. Nezdá se, že by se z takového rozdělení nabízelo jiné východisko, než to, které vychází z evropské tradice – politická kritika.

Kritika, která ukazuje chybu jako chybu, a která tedy není žádným „nálepkováním nebožtíků“, ale naopak snahou o příspěvek k odnálepkování žijících. Už vůbec potom těžko představuje soudy nad exhumovanými protivníky – nevím, za jakého „protivníka“ Václava Havla mě kdo považuje, ale jsem si celkem jist jak tím, že Havel sám mě co by školou povinného za svého protivníka považovat nemohl, neb o mě ani nikdy neslyšel, a ani já jsem se nějak nesnažil bojovat s Havlem, ať už proto, že by to nemělo význam, nebo proto, že by to nedávalo smysl. Ale což.

Prezident je ale stále politik a politik je nejen „veřejnou osobou“. Je také spolutvůrcem forem soužití ve společnosti a jako takový může a musí být předmětem kritiky dokonce i po smrti své osoby soukromé. A ono ocenění nebylo Havlovou soukromou věcí. Bylo tak politické, jak jen mohlo být, a dodnes vypovídá o oné chybě v jeho politickém rukopise, která se replikuje v podobě jisté formy licoměrnosti a související morální trhliny v českém politickém prostředí. Kritika politických rozhodnutí je totiž podstatnou součástí demokracie, nikoliv „snahou o její odstranění“. Zvláště, když je právě kritikou zdánlivě jasných, jednoduchých a nezaložených rozhodnutí.

publikováno: 2. 10. 2017

NEJNOVĚJŠÍ glosy


Hybatelé z Prognosťáku

Prognostický ústav byl založen z příkazu šéfa KGB Andropova rozhodnutím vlády ČSSR 10/1983 a vznikl 1984 k soustředění ekonomických mozků pro zhotovení plánu transformace skomírající – hrubě za 35 let podinvestované – a tudíž …

Rudá armáda před 80 lety přepadla Polsko

Před 80 lety, 17. září 1939, zákeřně napadl Sovětský svaz Polsko. Učinil tak bez formálního vyhlášení války. Vrazil tak kudlu do zad polské armádě, která se bránila proti německému vpádu …

Chytrý člověk žije hloupě

„Rozděleni svobodou“ – Výsledky průzkumu se převalují od úst k ústům. Sociologie a statistika daly svoje plody. Bohužel nad kategorie „chlebařiny“ a „spokojenosti“ se nedostaly. Štěstí člověka, nebo dokonce nějaký smysl jeho života, …

Proklepněte si věčného poslance

Dne 10. září na Českém rozhlasu v Interview Plus hovořil poslanec Marek Benda s nostalgií o tom, jak se „za našich časů“ (míněno za časů vlády ODS) odstupovalo z mnohem nižších postů než …

Hrozí vybombardování Dejvic

Pomník z roku 1980 je „symbol vítězství“ Rudé armády z roku 1968, skrytou výhrůžkou Maďarskem (1956). V tom samém roce (1980) předešel sovětské okupaci Polska generál Jaruzelski vyhlášením stanného práva. Pomník Koněva byl postaven …

Česko-polská výstava o pádu režimu a disentu

V úterý 1. října rozezvučí starobylou Vodní tvrz v Jeseníku legendární písně Karla Kryla v podání jeho bratra Jana. Zahájí tak dvojjazyčnou výstavu s názvem „Nebyli jsme sami / Nie byliśmy sami“, kterou k 30. …

Cena za to, že Zeman něco plácne

Můžeme podobně jako Karel Schwarzenberg vtipkovat, že na existenci samostatného Kosova se může Zeman poptat u českých fotbalistů, ale zahraničně-politicky to taková bžunda není. … Kosovo rozhodně není příkladem klidné, bezpečné …

Anděl strážný

Nedožité šedesátiny Maria Kotrby (1959–2011) měly být zhodnoceny výstavou v Galerii hlavního města Prahy, ale kulturátoři hlavního města jeho oslavu zrušili ve prospěch výstavy  agenta StB a nonšalantního profesora Bedřicha Dlouhého …