Samozřejmě, naší hymnou by měl být alespoň chorál

Ktož jsú boží bojovníci, nebo ještě raději chorál Svatováclavský. Nejsou. Je Fidlovačka. Žádný hněv a žádná rvačka. Slepý muzikant Mareš (my jsme mívali vždy vůdce přinejmenším poloslepé – Žižka, generál Syrový). Skladatele Škroupu nechali umřít – bratři Němci i Čechové dohromady – vlastně hlady v Rotterdamu. O autorovi textu ani nemluvě. Naše hymna. Je v ní dokonce i nesprávná čeština: Bor šumí, ale bory šumějí. To by ale takto nemohl slepý Mareš zpívat.

Naše vlajka je taky zvláštní případ. Nikdy se mi nelíbila. Ani v roce 1968 v Londýně, kdy s naší vlajkou nesla se úcta a respekt k našemu národu, že jsme opět zrazeni. Tentokrát předhozeni Rusům. Ani tehdy se mi naše vlajka, kterou jsme nosili na hrudi, nelíbila.

Ale šel čas. A já jsem si stále více uvědomoval, že je to dědictví otců. Stejně jako naše hymna. A otců opravdu důstojných, když se jim v očích leskly slzy, poprvé v životě veřejně, když seděli na svých kufřících, odvolaní demobilizací poloslepým generálem. Jediný Churchill se vyjádřil jasně a přesvědčivě, že „zradili statečný československý lid“, který disponoval nedobytnými pevnostmi a neporovnatelným zbrojním průmyslem. Vše padlo do rukou Němců. A Winston Churchill uzavřel: „Měli jsme na výběr mezi hanbou a válkou. Zvolili jsme hanbu, a budeme mít válku.“ Stalo se. Ani ne do roka.

Dnes se na naši vlajku dívám s mnohem většími sympatiemi, a já sám při jejím povyšování na stožár zpívám, čím dál dojatější, verše z Fidlovačky. Myslím ovšem na chorál. Na Svatováclavský chorál.

publikováno: 28. 11. 2017

NEJNOVĚJŠÍ glosy


Aura Karla Gotta a Václav Havel bez

Jako historka o tom, co bude po smrti, mi kdysi znělo vyprávění jednoho člověka, co se motal kolem prezidenta Havla. Dalajlama a Václav Havel po jakémsi společném vystoupení podepisovali fanouškům své knížky …

Prchal vyprchal a Babiš se ztrácí před očima

…. na dětinské hrátky Miloše Zemana není schopen Andrejův mediální guru nalézt lék. Důsledkem je Babišova zkroušenost a neklid. Po vlně posměchu se Hamáček zatvrdil a Zeman nepochopil, že možná už ani …

„Všechno jsme udělali správně,“ říká Carola Rackete

Kapitánka Sea Watch 3 Carola Rackete[1] si stojí za svým rozhodnutím vplout bez povolení do přístavu na Lampeduse. Neměla jinou možnost, zdůrazňuje v rozhovoru pro magazín německé veřejnoprávní televizní stanice …

Voda se neušetří tam, kde teče pryč

Konečně jsem v klidu a vůbec nejsem vyděšenej. Vojna s Turkem je vyhraná a boj se suchem taky, když nám vláda ve vodním zákoně připravila ty krajský komise na vodu a ty budou v období sucha …

Aby děti neumíraly – Josefu Kouteckému

Dnes byl u premonstrátů na Strahově pohřeb Josefa Kouteckého. Od mládí si vybral úděl léčit děti nemocné rakovinou. Ve svém díle obstál nejen statisticky (83 % vyléčených), ale hlavně osobně. …

Konec korektorů češtiny?

Na novém korektoru češtiny, který má v sobě kontrolu gramatiky, pravopisu i typografie, pracují lingvisté z Masarykovy univerzity. Má být téměř dokonalý a má být online zdarma: „Nový korektor češtiny má v sobě skloubit kontrolu …

K vyhazovu z práce Františka Lacka

Uveřejnili jsme článek pana Lacka, ve kterém konstatoval bez urážky, že jej za jeho názor vyhodili z práce. Považujeme právo jednotlivce na obranu proti organizaci za základní a z textu bylo jasné, …

Z odvážného loutku na nitích neuděláš

Článek o ideologii ve mně vzbudil zájem o to, jak to s těmi ideologiemi vlastně je? Z jedné ideologie jsem odešla, do další jsem spadla. Z komunismu do západního světa. Jak jsem se dočetla, „ideologie …