Babišovy dobroty

Ne, opravdu nemám na mysli delikatesy z jeho michelinské restaurace Paloma v Průhonicích, což je hospoda, kde by se jeho voličům při pohledu na jídelníček asi pěkně protočily panenky (jen předkrm by je vyšel na 3 450 Kč). A nemám na mysli ani produkci jeho potravinářského molochu, určenou pro lid v podhradí. Mám na mysli lahůdky, které pro nás chystá se svými mocenskými kumpány, tedy se Zemanem, Okamurou a živoucím reliktem minulosti komunisty.

Je příznačné, jak tito jeho spojenci bagatelizují jeho pestrý příběh, plný podivných zákrut. Dá se říci, že Babišovy hříchy, fauly, lži a podvody lze dělit na ty, o nichž to již víme, a na ty, o nichž se to teprve dozvíme. Kdyby orgány činné v trestním řízení konaly naprosto důsledně, musely by do Poslanecké sněmovny chodit s žádostí o vydání poslance Babiše minimálně jedenkrát za měsíc.

Capo di tutti capi z Průhonic jde do finále. Ještě musí uhlídat tu lapálii s Čapákem a pak zvolit Zemana. Prchalova parta musí makat a chrlit nové a nové bláboly o zničené rozkradené zemi, kterou čaroděj dobroděj staví na nohy a uklízí ten bordel. Kdo by se nechtěl mít líp a kdo by nechtěl pořádek, že ano? Jenže se milí holoubci budou muset připravit na „drobné úpravy“ pravidel. Babišovy dobroty budou muset chutnat všem, ne, že ne. Vítěz vám teď ukáže, co je to ta demokracie. To budeme koukat na tu jízdu.

Do roku 2011 nekritizoval Babiš veřejně vůbec nic. Stav věcí mu jistě náramně vyhovoval. Plul úspěšně v kalném mainstreamovém proudu českého posttotalitního velkého byznysu. Volil podle svých slov ODS a kamarádil s hochy z ČSSD. Konkurenci odstraňoval z cesty a doplňoval složky (na kdekoho) pro budoucí časy. A pak prozřel a řekl si, že nemusí mít jen něco, že může mít vše. Je to jiný level, než to jen ovládat ze zákulisí. Komparsistům nabídl podíl na moci, tedy spíše její iluzi. A někteří na tu lopatu rádi nasedli a věrně slouží. Mnozí se jen vrátili do dřívějších schémat autocenzury a dvojí role, něco jako Jekyll a Hyde.

Používat v této době jako sebeobranný argument samozřejmé morální pravdy se může jevit jako pošetilé. Ale nejen to, ony ty pravdy působí v cynickém gangsterském světě tak nepatřičně, že se z nich paradoxně stávají neřesti. A hájit veřejně pokoru, no to už hraničí s drzostí.

Jeden z aforismů G. K. Chestertona praví, že existují dva typy vlád – osobní a neosobní. Buď vládne princ, nebo principy. Jiná možnost není! Náš princ na bílém koni přicválal ze Slovenska, aby spasil naše duše. Svoji jednobarevnou vládu už má a má ji i posvěcenou od svého parťáka Zemana. Připadá si jako skutečný novodobý monarcha a samovládce. A zrovna teď přijde nějaký novinář s tím, že prý Agrofert hospodaří i na pozemcích, které mu nepatří, a dokonce na ně bere dotace. Nehoráznost! Zase bláboly mafie. Je přeci jasné, že kradli všichni, a jenom ten úspěšný Babiš všem vadí. Jen se podívejte na ty ostatní kauzy, třeba ten Kalousek atd. Hnusné účelovky, které se vytahují – všechny ty dluhopisy, vznik Agrofertu, Profrost, Afeed, Imoba, Unipetrol, OFI, Ameropa, příjmy, daně, dotace, pobídky, smlouvy se státem, Agrotec, veřejné zakázky, slevy, konkurenční boje, nákupy, média, prý nedemokratické stanovy ANO, údajná spolupráce s StB, minulost blízkých spolupracovníků, Hartenberg, obchody na Slovensku, v Německu, … Kdo si to má proboha všechno pamatovat? A k tomu ještě ta vláda. ANO, kdo z vás to má? Tolik starostí a žádný vděk!

Taktika Babiše je zřejmá – stokrát opakovaná lež se stává pravdou a nejlepší obranou je útok. Jak tomu čelit? Takticky podobně, ale s podstatným obsahovým rozdílem – stokrát opakovaná pravda se přeci jednou musí stát všeobecně akceptovatelnou pravdou zvláště, když se opírá o nezpochybnitelná fakta. A taky platí, že nejlepší obranou pravdy je její stálá ofenzivní obhajoba. Jiné cesty není. Pokud chceme žít v právním státě. Nenechme si vnutit Babišovy dobroty. Na lákavé ANO můžeme říci ne. A když můžeme, tak musíme, alespoň pro naši duševní hygienu, aby z nás nebyli jen pasivní spoluhráči a konzumenti zla.

publikováno: 4. 12. 2017

NEJNOVĚJŠÍ články


Demokracie neumírají náhodou – puč zpomaleně

Někdy jsou věci jasnější s odstupem; když poodstoupíte od pointilistické malby, tak to, co se zdálo …

Čapkovi mloci jako masoví lidé zničí humanistickou kulturu

V čem tkví Čapkovo proroctví a jeho myšlenky? Samozřejmě, je možné tvrdit, že jako mloci byli …

Panna není pannou

Z rozbité Immaculaty se zachovalo duše dost. Jestli je na něco u křesťanů spoleh, tak určitě …

Greta v továrně na sny (komentář k slovům i emocím)

23. září: Greta Thunbergová má projev na klimatickém summitu OSN v New Yorku. 23. září: Kritikové …

Verše pro poslední lidi o mravencích a vlcích

„Žijeme dnes uboze,“ pravil Milan Machovec. Nijak se nevzrušoval začátkem milénia ani nedojímal výročími listopadu, …

Karel Gott, náš český Héraklés

Tenhle týden jsem pochopil, že Karel Gott je náš současný nejdůležitější mytický hrdina. Mýty jsou …

V předklonu před Čínou se blbě myslí za sebe

Minulý týden probíhaly mohutné oslavy 70. výročí založení ČLR a o poznání rozpačitější oslavy 70. výročí navázání …

Sekáček na maso pod čínskými scannery

Promiňte, je to po prvé, co něco píši, takže to asi nebude perfektní. Mám to …