Pravda je ve hvězdách

Čas od času je dobré, a pro mentální zdraví jistě prospěšné, vyklouznout sám ze sebe, ze svého češství, evropanství i lidství. Co mám na mysli? Alespoň na chvíli se zbavit pyšných iluzí, podle nichž je člověk pánem tvorstva, Západ vrcholem civilizace, Češi národem nevšedním a já zřejmým středem vesmíru. Říká se, že takového stavu lze docílit rozličnými cestami. Někteří volí tu meditační, jiní se oddávají józe, dechovým cvičením, půstům, usebrání se v modlitebně, anebo soustředěním na titěrný plamínek svíčky. Možností, jak dosáhnout cíle, je zkrátka vícero. Třeba můj soused. Minulou sobotu večer během návratu z pohostinství visel na plotě v nepříliš pohodlné pozici, a přesto volal do noci: „Pravda je ve hvězdách!“ Obdobný výrok si lze samozřejmě vyložit všelijak. Navíc v sobotu večer u chatrného vesnického plotu.

Na druhou stranu ve hvězdách alespoň jedna pravda vskutku vězí. Výborně ji vystihl ve svých satirických románech na témata science fiction, život a vesmír, britský scenárista a spisovatel Douglas Adams. Svá díla psal na přelomu 70. a 80. let a jmenují se Stopařův průvodce Galaxií. V jednom z nich jsou právě tyto, z našeho výše nastíněného pohledu klíčové věty: Kdesi daleko v zaostalých a nezmapovaných končinách onoho cípu západního spirálního ramene naší Galaxie, který si rozhodně nemůže dělat nároky na módnost, leží jedno malé, bezvýznamné žluté slunce. Kolem něj ve vzdálenosti zhruba 150 milionů kilometrů obíhá zcela nepodstatná modrozelená planetka, na níž formy života vzešlé z opic jsou tak úžasně primitivní, že se dosud domnívají, že digitální hodinky jsou celkem šikovný nápad.

Jinými slovy návod, jak vyklouznout sám ze sebe a třeba jen na chvíli a jiným způsobem nahlédnout pravdy o důležitosti a výjimečnosti nás tvorů vzpřímených, lze mnohdy objevit i v dobré knížce.

publikováno: 23. 12. 2017

NEJNOVĚJŠÍ glosy


Kam se Mekka na Prahu

Podle Petra Schwarze z ČRo Plus: „Téměř dva miliony muslimů přijely do saúdskoarabské Mekky na každoroční pouť… do Prahy letos má dorazit na devět milionů turistů“. Sice je to za celý …

Jaká doba, takové umění!

„Mám vlastně štěstí – divadlo je pro mne pořád jeden z nejzajímavějších způsobů, jak poznávat život. A navíc řecké divadlo, speciálně řecká tragédie, je oslnivý fenomén. I když jsem o tomto výplodu starořecké kultury, který …

Proč je dobré nic nedělat?

My jsme se odnaučili nic nedělat. Kdo z nás si sedne v neděli, v sobotu sedne a nedělá nic? Zkrátka kouká. Vezme si deci vína, nebo ani ne vína, a dívá se? Jen …

Paradox těžké viny

Kráčela krajem žížala měla jen kalhotky a sako. Kráčela, už si zoufala, neb sousedka jí řekla: pako! Věděla, co jsou sekvence a nechtěla se zpátky vracet, snoubenec jí spad z …

Cena vepřového

Předseda KSČM Vojtěch Filip přispěl opět do pokladnice alternativních pravd. Za zvyšující se ceny vepřového podle něj může to, že Sobotkova vláda vykoupila vepřín v Letech na místě bývalého koncentračního tábora …

V solidaritě s našimi sestrami a bratry z hongkongské konfederace …

… předseda ČMKOS Josef Středula (zasílá) tento otevřený dopis Jeho Excelenci Ťien-minovi Čangovi, velvyslanci Čínské lidové republiky v České republice. Vyzývá v něm k zajištění ukončení represí proti demonstrantům, upuštění od vyvíjení nátlaku na …

Omrzelost skutečností

„Jsme-li zklamáni realitou, církví nebo sami sebou můžeme mít pokušení upnout se k nasládlému smutku, který východní otcové nazývali omrzelost. Kardinál Tomáš Špidlík říkal: »Nával smutku nad životem samotným, společenstvím druhých …

Otázka do vědomostní soutěže po třiceti letech

Česká televize už začala s připomínáním třicetiletého výročí sametové revoluce. Ve vědomostní soutěži Kde domov můj? byla například soutěžícímu položena otázka „S projevem kterého politika je spojen slogan nejsme děti, skandovaný …