Právě se zabývám úvahami

o „elitách“, „lidu“ a vůbec o úloze „osobnosti“ jako takové a „záludnostech moci“, když tu nacházím velmi dobrá slova v článku Jiřího Přibáně:

„…Jeden z nejvýznamnějších našich filosofů a sociologů Ernest Gellner (1925-1995)… velmi přesně poznamenal, že nacionalismus není probuzením reálně existujících národů ze spánku těmi, kdo se označují za jejich buditele, ale že ve skutečnosti to bylo v moderních národních dějinách přesně naopak: buditelé si museli národy nejdřív vymyslet a představit, aby následně mohly tyto národy teprve reálně vzniknout a ustavit se jako politické a kulturní celky. I moderní český národ byl tedy nejprve vymyšlen svými obroditeli, a to jako národ demokratických a republikánských ctností.“

Mé přemýšlení nad tématem mj. vycházelo z toho že, slovo „lid“ bývá dnes významově zaměňováno s něčím velmi okrajovým a pokleslým, totiž „lidem“, který např. ve třicetileté válce táhl za vojskem a okrádal mrtvoly. Říkalo se mu „gesindel“ (ksindl). To však nebylo národní jádro (i když životaschopnost zde nějaká byla), to byl beznadějný houf zoufalé lůzy, která jiného činu nebyla schopna, neboť chápala jen loupež, krádež, okamžité nasycení potřeb. Národ ovšem jako takový přežil jen díky osobnostem vyššího charakterového a mravního ranku, kteří byli buď z vlasti vyštváni, nebo živořili tak či onak na okraji společnosti. Obávám se, že tomu nejinak je i dnes. Slovo „elita“ se stalo nadávkou, ale když nad tím uvažujeme, tak oprávněně. Protože jsou to právě ti mocichtiví, bezskrupulózní, prolhaní až do nebe a zlodějští už od mladých let „miliardáři“, kteří si uzurpují všemi nitkami svých činností puvoár ovládat společnost. Ti tedy mají být tou „elitou“. A „přímá volba“ (bez kultivace delegování moci, protože ta je pro mne rozhodující, abych se „politikou“ vůbec nemusel zabývat!) pak skutečně apeluje právě na tu zoufalou a zbědovanou vrstvu, které se říkávalo „gesindel“.

Uši a vítr JEF.

publikováno: 15. 1. 2018

NEJNOVĚJŠÍ glosy


Je těžké ráno vstávat…

… a hrát si na člověka žebřík vždy trčí pyžamo jindy obepínající siluetu napovídá propasti mezi tenkými sprušlemi které drží celek   efekt vyvěšených peřin ve větru čekáš kdy je …

Kdo slyší na jméno člověk?

Lidé nedovedou vládnout jiným a nedovedou vládnout sobě. Nedovedou se dát ovládat jinými, nedovedou ovládat sami sebe. Především totiž lidé ve své valné většině nejsou pamětlivi své vznešenosti a jsou tak otrockého …

Demonstrace pro a proti

Jaká pozitiva a jaké slabiny či nedostatky vidíte při sledování rozsáhlého hnutí protestů vůči Babišovi a proti jmenování Marie Benešové do funkce ministryně spravedlnosti? Pozitiva jsou zjevná a není je …

Šperhákem v paměti

Jello Biafra, zvláštním způsobem do mého života vstoupil, bylo v době expedice druhého či třetího vydání knihy Ivana Martina Jirouse „Magorova mystická růže“, odhaduju, že to mohlo být tak v roce …

Rakouský vicekancléř si na videonahrávce domlouval financování z Ruska

Současný rakouský vicekancléř z populistické FPÖ nabídl před volbami v r. 2017 údajné bohaté Rusce podezřelé a zčásti ilegální obchody, pokud mu dopomůže k volebnímu vítězství. Domnělá Ruska však byla …

Církevní společenství říká člověku, kdo je

S trochou pravdy i s trochou hereze bylo před mnoha léty řečeno, že „mimo církev není spásy“. Interpretuji to takto: Mimo ony vykupující vztahy, které nám sdělují pravdu, jsou nám výzvou, činí …

Jak jsem málem začal rozumět Putinovi

Mezi Moskvou a Vladivostokem, po dobu deseti týdnů, objevuje cestovatel Stephan Orth (1979), jak tenká linie vede mezi ruskou srdečností a ruskou propagandou. Na příkladu konkrétního hostitele, oceánografa Jurije, dochází k závěru, proč …

Proti čemu, proti komu a za co?

Plná domácí náměstí lidí, kteří vyjadřují svůj nesouhlas s personální politikou vlády a Hradu mají výraznou symboliku. Vysílají vzkaz, že zde žije nemálo lidí, kteří si již uvědomují, že dnešní míra arogance …