Nepoklonkujme před Západem!

Tak zní heslo realistického mentora Petra Robejška, aspoň soudně podle článku „Západ potřebuje naši pomoc“ v dnešní Mladé frontě Dnes, jejímž obmyšleným je Andrej Babiš. „Západní společnosti zhlouply dlouholetým blahobytem a příliš samozřejmou svobodou. Dnes se sice pořád ještě nacházejí před námi, ale jen na cestě k dekadenci. Valí se na nás vlna duchovní destrukce. Napodobovat západní názorové proudy i dnes je smrtelně nebezpečné… Západní partneři se na nás dívají spatra a považují nás hlavně za prostor pro uspokojování svých politicko-ekonomických zájmů a objekt poučování. Ale přitom nastal nejvyšší čas změnit směr. Technologicky závislost Východu na Západě již není tak jednoznačná jako kdysi. A v duchovní oblasti je třeba vztah Západu a Východu od základu revidovat… Západní svět by potřeboval naši rozvojovou pomoc. Cosi jako povinný kurz v realistickém myšlení, v chápání hodnoty svobody projevu, v uznání významu tradic… Přestaňme se chovat jako kolonie Západu. Je načase postavit proti vlastním renegátům hodnotového rozkladu…“

A jaké že to hodnoty máme podle mentora proti dekadentnímu Západu hájit? „Hodnoty jako rodina, domov, svoboda a způsob života.“

Musím říci, že tohle uvažování je skutečně strašné. To, co máme dnes především hájit, je parlamentní demokracie a právní stát. Obojí stojí na myšlence občanských a lidských práv, která se odvozuje z křesťanských základů naší civilizace. Tedy na tom, v co věříme, a ta osobní víra každého jedince je to jediné, oč se můžeme nakonec opřít, když přijdeme o rodinu, domov, svobodu i „způsob života“. Tj. když nás kvůli úsilí o to, v co věříme a co máme hájit, např. zavřou (když čtu to úděsné povídání pana Robejška, tak jednak mám chuť napsat „přinejmenším zavřou“, a jednak mám dojem, že už to bude brzy). Je pravda, že se Západ potýká s mnoha problémy, že je v krizi (krize patří ke svobodě a demokracii, svoboda a demokracie se uskutečňuje soustavným překonáváním nejrůznějších krizí). To se ovšem ani náhodou nedá srovnávat s hloubkou bahna, v němž se dnes topíme a dusíme my. Polistopadový demokratický režim je v troskách, v Poslanecké sněmovně dominují oligarchické uskupení ANO, xenofobní extremisté z SPD a postbolševická KSČM, vládní moc je momentálně v rukou dvouhlavé příšery Babiš – Zeman. Víru nemáme v drtivé většině vůbec žádnou, a to už několik desetiletí, a právě proto tak rádi věříme v nejrůznější hochštaplery a falešné spasitele, kteří se nabízejí jako na běžícím páse. A většina z nás si myslí, že se pořád nechumelí. Petr Robejšek představuje zvlášť útočnou formu českého nechumelismu.

Robejškovy úvahy o rozkladu Západu, v nichž se pojí bojovné sebevědomí („Střední Evropa dnes představuje nejen výspu, ale poslední baštu západní civilizace“) s lehkým mindrákem („Přestaňme se chovat jako kolonie Západu“) připomínají to, co Masaryk v Rusku a Evropě píše o ruském mesianismu devatenáctého století. Tato podobnost podle mého názoru není čistě náhodná. Kdekdo by rád vydával svou zaostalost za čistotu a neporušenost. Ve skutečnosti Západ ani náhodou není tak hluboko jako my, a než jej začneme velkohubě mentorovat, podívejme se napřed pořádně do zrcadla.

Nejhrozivěji do nynějšího českého mediálního prostoru ovšem zní bojovný závěr článku pana Robejška: „Je načase se postavit proti vlastním renegátům hodnotového rozkladu. Dát jim najevo, že představují názorovou menšinu, kterou sice lze demokraticky strpět, ale určitě ne ji poslouchat. Odmítněme a bojkotujme jejich monopol na projevování názoru.“ To píše pan Robejšek na stránkách jednoho z největších českých deníků a zároveň vlajkové lodi nejmohutnějšího mocenského uskupení v nynější České republice. Připomíná to bolševické noviny s tím rozdílem, že renegáty chce zatím ještě tolerovat jako menšinu (už si je spočítal). Až mu ještě trochu vyroste hřebínek, přejde ho i to.

Z Událostí BD

publikováno: 25. 1. 2018

NEJNOVĚJŠÍ glosy


Šašek nebyl trapný a vůbec skvělý cirkus

Neváhejte, nečekejte, představení začíná Cítíš tu vůni? To piliny v manéži dýchají a klauni se přitom smějí a děti se radují, že přijde zase klaun a ukáže šaškův um. Vidíš tu …

Evropský pocit schází, solidarita není, je volný handl

Z čeho se v lidech může narodit sounáležitost se svou evropskou vlastí? Sounáležitost přirozená, živá a velkorysá? Rakouský spisovatel odpovídá takto (DB): „Pocit příslušnosti k nadnárodní struktuře se může rozvinout ze dvou zkušeností. Na …

Obrana syrských Kurdů

Na jaře roku 2016 jsem vystoupil na obranu syrských kurdských milicí na plénu EP: Pane předsedající, vloni na podzim jsem navštívil Rodžavu, území severní Sýrie ovládané Kurdy. Byl jsem hostem …

Vážený Měscký Úřade!

V rámci sexuálních experimentů konaných pod vlajkou lických i nelických práv (Grant. č. 8645231245-N564-2020) jsem se rozhodla zakusit sex s kancem divokým a proto se nyní cítím býti sviní divokou, aniž použiju antikoncepci …

Pro a proti stávce učitelů

„Co ti učitelé dnes vůbec chtějí, my jsme taky dělali jenom za tisícovku…“ zaslechl jsem od penzionované učitelky. Ale také následující: „Takže: co si to oni z toho Milionu chvilek vlastně …

Vítěz bere vše

Předseda vlády to má vždy s vlastní mediální prezentací snadnější než ostatní politici. A je-li to premiér doslova posedlý svým mediálním obrazem, tak nám své aktivity všeho druhu servíruje téměř nepřetržitě. Motivem …

Nestyďte se, že jste humanisté

Podle Bartoloměje patriarchy Konstantinopole se po roce 1989, kdy ve světě zkolabovaly komunistické režimy, šířilo přesvědčení, že konec studené války znamená definitivní vítězství liberální demokracie západního vzoru a že vítězství …

Vidíme se přes zvláštní menšiny

Divadlo má s dalšími věcmi udržovat jakousi kontinuitu duchovního života země a tím znovu a znovu oživovat, obnovovat a kultivovat samotnou identitu národního společenství. To samozřejmě neplatí jenom o divadle, to platí i o filmu, výtvarném umění …