V TÝDENÍKU ROZHLAS č. 4/2018 komentuje průběh prvního kola prezidentských voleb Radko Kubičko pod titulkem Volby zatím bez překvapení. Dopouští se přitom některých tvrzení, které je velmi zajímavé si srovnat s fakty.
1) Volební průzkumy se tentokrát díky zkušenosti před pěti lety skoro trefily.
Výsledné pořadí třetího až šestého kandidáta bylo P. Fischer (10,23 %), M. Horáček (9,18 %), M. Hilšer (8,83 %) a M. Topolánek (4,30 %). Průzkum CVVM odhadoval pořadí Horáček, Hilšer, Fischer a Topolánek, průzkum SANEP Topolánek, Fischer, Horáček a Hilšer. STEM/MARK i Kantar TNS a MEDIAN se shodly na sledu Horáček, Fischer, Topolánek a Hilšer. Co se týče procent, odhadoval SANEP 17,1 % pro Topolánka, zatímco CVVM 2,5 % (!). Kantar TNS a MEDIAN odhadoval 2,5 % pro Hilšera, CVVM 3 % pro Fischera. STEM/MARK odhadl pro J. Hynka 0,3 % (resp. SANEP 4,1 %), jenže on nakonec dostal 1,23 %, tj. čtyřikrát více (resp. více než třikrát méně). Průzkumům se sice podařilo správně odhadnout pořadí prvních dvou kandidátů, ovšem u M. Zemana v rozmezí 32 – 45,5 %, u J. Drahoše 20,2 – 27,5 %. Skutečně bych pro tuto bilanci nepoužil Kubičkových slov, že se volební průzkumy „skoro trefily“; obávám se spíše, že se v několika ohledech dost „sekly“; resp. výsledky odhadly „velmi rámcově“. A místo přikrašlování skutečnosti by bylo zajímavé vědět proč.
2) Kubičko tvrdí, že M. Topolánek dal mnohým naději na normálního stranického kandidáta.
Faktem je, že Topolánek kandidoval jako nezávislý, a nikoliv jako straník. Členem ODS přestal být v důsledku neplacení členských příspěvků roku 2015 (srov. https://www.novinky.cz/domaci/367392-topolanek-opustil-rady-ods-nezaplatil-prispevky.html).
3) Kubičko píše, že M. Zeman prý konkurenty se stejným potenciálem jako on sám odklidil předem.
Nedělám si iluze o schopnosti M. Zemana odklízet své konkurenty, přece jen mi ale není jasné, kdo se stejným potenciálem jako Zeman byl odklizen. A. Babiš o funkci prezidenta zájem od začátku zjevně neměl, „slibnější“ T. Okamura později podpořil Zemana. Zde je pravděpodobné, že se jednalo o taktickou alianci – což ale není „odstranění“. Navíc: měl Okamura skutečně potenciál zemanovských 38,56 % (když v roce 2016 v průzkumech figuroval s výsledkem vždy do 3 %)?
4) Podle Kubička mluví proti Drahošovi v druhém kole otevřené přiznání mnoha osobností, že ho volí jen z taktických důvodů, protože má největší šance porazit Zemana. Takto se ale opravdový prezident nevybírá, dodává pisatel.
Táži se, zda R. Kubičko nikdy neslyšel o případech, kdy voliči vybírají takticky. V prvních polistopadových volbách roku 1990 u nás drtivě zvítězilo Občanské fórum. Mám podezření, že velké části jeho voličů nešlo o moc víc, než o taktickou pacifikaci komunistické strany, kterou OF nabízelo. Volby tak byly jakýmsi – naprosto legitimním – referendem o předlistopadové době. V prezidentských volbách ve Finsku roku 2012 mnozí volili takticky kandidáta Zelených Haavista, aby se do druhého kola nedostal kontroverzní centrista Väyrynen (viz https://www.pritomnost.cz/cz/component/content/article/11-politika/2185-severska-prezidentska-detektivka). A především na stranických sjezdech se také často volí takticky proti někomu (i např. Jim Hacker v unikátním seriálu BBC byl do čela strany zvolen proto, že ze všech nejméně vadil) – je to sice jen televizní seriál, pochybuji ale, že jeho tvůrci žili ve věži ze slonovinové kosti. Tvrdit, že „takto se něco nedělá“, je strkat hlavu do písku.
5) Podle Kubička zkušenost z minulých prezidentských voleb i z podobných většinových voleb senátních ukazuje, že pokud se do druhého kola nedostane voličův favorit, často k němu vůbec nepřichází.
Kubičkovo tvrzení může platit pro senátní volby. Jak to ale bylo v prezidentských volbách z roku 2013? Více než polovina voličů v prvním kole nevolila postupující uchazeče Zemana či Schwarzenberga a volební účast byla 61,31 %. V druhém kole s těmito dvěma kandidáty byla účast jen o něco málo nižší (59,11 %). Lituji, ale mým závěrem je, že k němu přišla velmi výrazná většina z těch, kteří měli v prvním kole jiného favorita, nikoliv, že by druhé kolo utrpělo jejich výraznou neúčastí, jak tvrdí Kubičko.
Je mi záhadou, jak v tak krátké glose může renomovaný komentátor spáchat tolik faktických chyb. Že by měl vrátit univerzitní diplom, zní snad příkře – ale zopakovat si na novinařině kurz s tématem „Práce s daty“ by Kubičkovi rozhodně neuškodilo.
publikováno: 26. 1. 2018