Kubičko plká dál

V TÝDENÍKU ROZHLAS č. 4/2018 komentuje průběh prvního kola prezidentských voleb Radko Kubičko pod titulkem Volby zatím bez překvapení. Dopouští se přitom některých tvrzení, které je velmi zajímavé si srovnat s fakty.

1) Volební průzkumy se tentokrát díky zkušenosti před pěti lety skoro trefily.

Výsledné pořadí třetího až šestého kandidáta bylo P. Fischer (10,23 %), M. Horáček (9,18 %), M. Hilšer (8,83 %) a M. Topolánek (4,30 %). Průzkum CVVM odhadoval pořadí Horáček, Hilšer, Fischer a Topolánek, průzkum SANEP Topolánek, Fischer, Horáček a Hilšer. STEM/MARK i Kantar TNS a MEDIAN se shodly na sledu Horáček, Fischer, Topolánek a Hilšer. Co se týče procent, odhadoval SANEP 17,1 % pro Topolánka, zatímco CVVM 2,5 % (!). Kantar TNS a MEDIAN odhadoval 2,5 % pro Hilšera, CVVM 3 % pro Fischera. STEM/MARK odhadl pro J. Hynka 0,3 % (resp. SANEP 4,1 %), jenže on nakonec dostal 1,23 %, tj. čtyřikrát více (resp. více než třikrát méně). Průzkumům se sice podařilo správně odhadnout pořadí prvních dvou kandidátů, ovšem u M. Zemana v rozmezí 32 – 45,5 %, u J. Drahoše 20,2 – 27,5 %. Skutečně bych pro tuto bilanci nepoužil Kubičkových slov, že se volební průzkumy „skoro trefily“; obávám se spíše, že se v několika ohledech dost „sekly“; resp. výsledky odhadly „velmi rámcově“. A místo přikrašlování skutečnosti by bylo zajímavé vědět proč.

2) Kubičko tvrdí, že M. Topolánek dal mnohým naději na normálního stranického kandidáta.

Faktem je, že Topolánek kandidoval jako nezávislý, a nikoliv jako straník. Členem ODS přestal být v důsledku neplacení členských příspěvků roku 2015 (srov. https://www.novinky.cz/domaci/367392-topolanek-opustil-rady-ods-nezaplatil-prispevky.html).

3) Kubičko píše, že M. Zeman prý konkurenty se stejným potenciálem jako on sám odklidil předem.

Nedělám si iluze o schopnosti M. Zemana odklízet své konkurenty, přece jen mi ale není jasné, kdo se stejným potenciálem jako Zeman byl odklizen. A. Babiš o funkci prezidenta zájem od začátku zjevně neměl, „slibnější“ T. Okamura později podpořil Zemana. Zde je pravděpodobné, že se jednalo o taktickou alianci – což ale není „odstranění“. Navíc: měl Okamura skutečně potenciál zemanovských 38,56 % (když v roce 2016 v průzkumech figuroval s výsledkem vždy do 3 %)?

4) Podle Kubička mluví proti Drahošovi v druhém kole otevřené přiznání mnoha osobností, že ho volí jen z taktických důvodů, protože má největší šance porazit Zemana. Takto se ale opravdový prezident nevybírá, dodává pisatel.

Táži se, zda R. Kubičko nikdy neslyšel o případech, kdy voliči vybírají takticky. V prvních polistopadových volbách roku 1990 u nás drtivě zvítězilo Občanské fórum. Mám podezření, že velké části jeho voličů nešlo o moc víc, než o taktickou pacifikaci komunistické strany, kterou OF nabízelo. Volby tak byly jakýmsi – naprosto legitimním – referendem o předlistopadové době. V prezidentských volbách ve Finsku roku 2012 mnozí volili takticky kandidáta Zelených Haavista, aby se do druhého kola nedostal kontroverzní centrista Väyrynen (viz http://www.pritomnost.cz/cz/component/content/article/11-politika/2185-severska-prezidentska-detektivka). A především na stranických sjezdech se také často volí takticky proti někomu (i např. Jim Hacker v unikátním seriálu BBC byl do čela strany zvolen proto, že ze všech nejméně vadil) – je to sice jen televizní seriál, pochybuji ale, že jeho tvůrci žili ve věži ze slonovinové kosti. Tvrdit, že „takto se něco nedělá“, je strkat hlavu do písku.

5) Podle Kubička zkušenost z minulých prezidentských voleb i z podobných většinových voleb senátních ukazuje, že pokud se do druhého kola nedostane voličův favorit, často k němu vůbec nepřichází.

Kubičkovo tvrzení může platit pro senátní volby. Jak to ale bylo v prezidentských volbách z roku 2013? Více než polovina voličů v prvním kole nevolila postupující uchazeče Zemana či Schwarzenberga a volební účast byla 61,31 %. V druhém kole s těmito dvěma kandidáty byla účast jen o něco málo nižší (59,11 %). Lituji, ale mým závěrem je, že k němu přišla velmi výrazná většina z těch, kteří měli v prvním kole jiného favorita, nikoliv, že by druhé kolo utrpělo jejich výraznou neúčastí, jak tvrdí Kubičko.

Je mi záhadou, jak v tak krátké glose může renomovaný komentátor spáchat tolik faktických chyb. Že by měl vrátit univerzitní diplom, zní snad příkře – ale zopakovat si na novinařině kurz s tématem „Práce s daty“ by Kubičkovi rozhodně neuškodilo.

publikováno: 26. 1. 2018

Jan Dlask

Jan Dlask

/ Narozen v roce 1973 v Pardubicích. Vystudoval finštinu a švédštinu v Praze na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde vyučuje především finskou literaturu. Její překlady do češtiny recenzuje v kulturních tiskovinách (Tvar, iLiteratura.cz). Je autorem sociologických dějin švédskojazyčné literatury ve Finsku, vydaných v nakladatelství Pavel Mervart. Příležitostně také sleduje společenskou a politickou situaci ve Finsku i ve Švédsku -- ale nejenom tam: hledá momenty, ve kterých by severské zkušenosti mohly být inspirativními i pro středoevropský prostor.

NEJNOVĚJŠÍ glosy


Miloš Zeman a „rekondiční pobyt“ v ÚVN: lež a mlžení

Deníky upozorňují na to, že prezident našeho státu je nyní (opět) zadržován v ÚVN v Praze jako pacient. Proč? Prý se jedná o „rekondiční pobyt“. Jako lékař a občan této země upozorňuji …

Výročí s devítkou a statečnost nemnohých

Připomínám jedno malé výročí velké statečnosti. V roce 1939 nás zaplavila vlna rudých praporů s polámanými kříži. Národ byl zdeptán, sražen na kolena a zklamán marnými nadějemi na pomoc zvenčí. A v tuto dobu …

Komu patří státní pocty? Zvolíte svědomí nebo pohodlí?

Svědomí podle Jiřího Suchého je hlodavec. Podle výstižnější definice je to něco, co nám sice nezabrání hřešit, ale nedovolí nám mít z hříchu plné potěšení. O umělcích se říká, že jsou …

Zůstanu svůj! Na tom nejvíc…

Většina lidí si svou potřebu konformity ani neuvědomuje. Žijí v klamné představě, že sledují své vlastní myšlenky a sklony, že jsou individualisté, že dospěli k svým názorům na základě svého vlastního myšlení – a že jen shodou okolností jsou jejich názory stejné …

Nobelovky mluví o nás

Udělení Nobelových cen prozrazuje i jistou logiku dnešního uvažování o tom, čím se lidstvo má zabývat a čím trpí. Letošní výsledky ukazují, že zájem lidstva míří k: evoluci kosmu a jeho objevování (cena za …

Pochybovat před prezidentem?

Na prezidenta Masaryka vzpomíná Sylva Macharová (vedoucí naší první ošetřovatelské školy v letech 1923–1931). Její pochybování před prezidentem o vlastních slabých silách může dnes někomu znít až bizarně. Vždyť bereme už za …

Werich „hysterický“ dávno před Gretou?

Víte, my můžeme kácet lesy, je-li to bezprostředně nutné. Je ale čas zkoncovat s jejich ničením! Lesy naříkají pod sekyrou, doupat divoké zvěře ubývá, hnízda ptáků osiřují.   Řeky se …

Kdo jste byl, Mistře, a co po Vás přemenujem?

Náš patron medu a dětinskosti se jednou v Německu vzepřel zaběhlé mašinérii produkce pro místní babitschky. Jedna z nich mu na koncert přinesla dokonce zlatou cihlu neznámého původu. Přemluvil producenty, že si natočí …