Já pitomec do poslední chvíle Lidovky hájil!!!

Janu Rejžkovi v Lidových novinách Obmyšleného Andreje Babiše ze dne na den oznámili, že už s ním nepočítají pro rubriku Poslední slovo. (Ze zpráv nebylo jasné, zda by jej byli v redakci strpěli i poté jako jakési „libero“ a zda byl přímo zaměstnancem, nebo jen pravidelným přispěvatelem LN).

Pan Rejžek psal do Lidových novin bez velkých rozpaků i poté, co je koupil Andrej Babiš, zapojil je do svého multifunkčního konglomerátu „Od Agrofertu přes politiku až po média“ a následně pro jistotu ještě vyměnil šéfredaktora. Špatné svědomí si kompenzoval tím, že oč méně mohl otevřeně psát o majiteli (později Obmyšleném), o to nelítostněji tepal ty, kdo v LN nebyli chráněni. Vedení listu i s tím druhým zřejmě mělo jakýsi problém, který teď vyřešilo. Na sociálních sítích bude pan Rejžek jistě aktivní i nadále, takže čtenáři o jeho hysterické sprosťárny nepřijdou.

Legrační mi připadá zejména jedna věc: pan Rejžek se bezprostředně po svém výkopu nechal slyšet: „A já pitomec do poslední chvíle Lidovky hájil!!!“ V té souvislosti jsem si vzpomněl na jednu roztomilou příhodu z rozpuku normalizace. Vyprávěl mi ji kdysi kamarád (mohl bych ho jmenovat, ale nechci), o jednom úctyhodném univerzitním profesorovi (dtto). Pan profesor se po únoru 1948 přizpůsobil tehdejším Novým pořádkům a na univerzitě pak mohl zůstat. Během experimentu se „socialismem s lidskou tváří“ v šedesátých letech se ovšem rovněž zapojil. A na prahu normalizace ty, kteří se aspoň trochu do experimentu namočili a byli v důchodovém věku, bez milosti a okamžitě poslali do penze. Jeho taky. Můj kamarád ho tehdy potkal, a on si mu skoro plačtivě stěžoval: tak dlouho jsem jim sloužil, a takhle se ke mně zachovali!

Ale zpátky k panu Rejžkovi. Když kdysi multifunkční útvar pana Babiše schramstl Lidové noviny, bylo zjevné, že člověk, který tam tak či onak působil, má dvě možnosti: zůstat tam, nebo psát nezávisle. Pan Rejžek se vytrvale pokoušel o jistý kompromis mezi oběma možnostmi. Nakonec se mu nepovedlo ani jedno, ani druhé.

Zbývají dvě otevřené otázky. Zajímá mne, jak se k tomu postaví ostatní autoři rubriky. Zejména Martin C. Putna a Petruška Šustrová. Za rozpuku normalizace se lidé v jejich postavení chovali zpravidla tak, že přesvědčovali sebe i druhé: postižený si to vlastně zavinil sám. Mně z té doby zůstalo v paměti, že to se nedělá, a to i kdyby to bylo třeba trošku pravda.

A s tím souvisí druhá otázka: uvolněné místo po vykopnutém panu Rejžkovi teď obratem zaujal známý lingvista Karel Oliva. A já bych řekl, zase s reminiscencí na rozpuk normalizace, že tohle se taky nedělá.

Z Událostí BD.

publikováno: 4. 2. 2018

NEJNOVĚJŠÍ glosy


„Nějaký děti tu nebudou…“

(Mohorita, Klausové, Zlámalová, Vondra, Best a další dospěláci) „K Listopadu 89 se vyjadřuje málo reprezentantů tehdejšího režimu,“ zaznělo na Vltavě při referencích 30. výročí. „To musí být nějaká mejlka,“ řeklo by se …

K listopadu 1939 a dál

Blíží se 17. listopad. Protože historická kontinuita sahá poněkud dál než do roku 1989, rád bych se s něčím svěřil. Nikdy jsem neuvěřil adoraci Edvarda Beneše. Člověka, který byl chodícím ztělesněním …

Pohltí hrdost i 17. listopad?

Zahrne nakonec tento způsob hrdosti i 17. listopad? Prvním krokem bylo jeho letošní přejmenování. A zase: bude se hlučně a okázale oslavovat, aby se nemuselo a možná ani nesmělo mluvit o tom, kam jsme se …

K tomu našemu 17. listopadu

Cítím se jako poslední z Mohykánů. Pokud vím, jsem ojedinělým příkladem žijícího člena rodiny, která sloužila přes čtyři generace svobodnému českému a československému lidu. Můj pradědeček Adolf založil Lidové noviny, byl prvním …

Lůzu volí zase jenom lůza

čím dál tím víc mě bolí jak paměť krátkou máme cítím stesk vojáka v poli já nezapomínám jak tu ostnatými dráty bolševická lůza omotala dráty a vysála víru z nás …

Šašek nebyl trapný a vůbec skvělý cirkus

Neváhejte, nečekejte, představení začíná Cítíš tu vůni? To piliny v manéži dýchají a klauni se přitom smějí a děti se radují, že přijde zase klaun a ukáže šaškův um. Vidíš tu …

Evropský pocit schází, solidarita není, je volný handl

Z čeho se v lidech může narodit sounáležitost se svou evropskou vlastí? Sounáležitost přirozená, živá a velkorysá? Rakouský spisovatel odpovídá takto (DB): „Pocit příslušnosti k nadnárodní struktuře se může rozvinout ze dvou zkušeností. Na …

Obrana syrských Kurdů

Na jaře roku 2016 jsem vystoupil na obranu syrských kurdských milicí na plénu EP: Pane předsedající, vloni na podzim jsem navštívil Rodžavu, území severní Sýrie ovládané Kurdy. Byl jsem hostem …