V Číně člověka zamrazí, a ne jednou

Bez výrobků s označením Made in China se dnes už neobejdeme a u mnoho druhů zboží ani nenajdeme alternativu vyrobenou na jiném místě naší planety. Měli bychom si ovšem uvědomit, co všechno se za označením Made in China skrývá, ať už v oblasti dodržování lidských práv, náboženské svobody, cenzury na internetu nebo na poli akademického bádání a psaní či ekonomického prosazování čínských zájmů v chudých a autoritářských státech Afriky.

Obzvlášť intenzivně si tohle všechno člověk uvědomí, když osobně zavítá do Čínské lidové republiky a zdejší atmosféru pozná na vlastní kůži.

Poprvé nás zamrazilo ihned po příletu. Ve směnárně jsme obdrželi bankovky veselých barev a na každé zářil portrét čínského prezidenta Mao Ce-tunga. Tento člověk, který politikou Velkého skoku přivedl zemi k hladomoru, jemuž padly za oběť desítky miliónů lidí, a vše dovršil Kulturní revolucí, která opět přinesla smrt stovkám tisíců občanům a nenávratné škody na kulturním a společenském dědictví, i po 42 letech od jeho smrti se těší výsadnímu postavení v čínské společnosti. Autorita tohoto diktátora byla zachována a po jeho smrti, jak píše paní Lomová na webových stránkách Sinopsisu, ústřední výbor komunistické strany Číny prohlásil Mao Ce-tunga za spasitele čínského národa, který pouze „z 30 procent chyboval“. Zbývá jen doufat, že toto číslo pojme všechny ty miliony zabitých a zemřelých. Historická reflexe neproběhla a neprobíhá. Místo ní se studenti ve školách učí uctívat místa, kam v rámci Číny Mao zavítal, kde zasadil strom či kde složil báseň.

Dalším nemilým překvapením pro nás bylo zjištění, že se nelze připojit na webové stránky Googlu, Skype je zakázán a zprávu domů přes Whatsapp také nelze poslat. Čína zaujímá první místo v žebříčku (sestaveném nevládní organizací Freedom House) mezi 65 zeměmi, kde je svoboda internetu potlačována nejvíce. Chytrý telefon má opravdu, aspoň ve městech, téměř každý a bez sociální sítě WeChat nelze prakticky existovat. Číňané komunikují a sdílejí informace výhradně tímto komunikačním kanálem. Mobilní telefon je pro Číňany také nezbytný pro platby jak za nákupy na internetu, tak i v obchodech a na tržištích. Platba penězi či platební kartou se stává pomalu raritou. Placení telefonem je opět jeden z nástrojů, jak efektivně dohlížet na lidi a jejich životy. Data o tom kolik, kde a za co dotyčný utratil, shromažďuje platební aplikace také v rámci WeChatu.

Na další omezení jsme narazili v knihkupectví. Knihu čínské spisovatelky Jung Chang, která ovšem žije ve Velké Británii a která po celém světě prodala miliony svých knih, v Číně koupit nelze, protože je tam zakázaná. Chang ve své knize Divoké labutě (Wild Swans) vypráví o generaci tří žen své rodiny na pozadí politického a společenského vývoje Číny 20. století. Pokud si ji chce čínský čtenář přečíst, musí zamířit např. do Hong Kongu, kde je volně k dostání.

A tak jsme zamířili i tam. Překročením hranic Číny a vstupem do tohoto pulzujícího města jsme ovšem zažili kulturní šok. Nejen že do Hong Kongu vstupujete bez víz, ale okamžitě tam na vás dýchne atmosféra svobody! Obyvatelé města působí mnohem uvolněněji než v Číně, setkávají se v parcích ke společným cvičením taiči, promenádují se po ulicích, posedávají v kavárnách a poslouchají pouliční muzikanty hrající U2 či Rolling Stones. Platí vlastní měnou – hongkongskými dolary – a nejsou omezováni cenzurou internetu. Ačkoliv si Hong Kong stále snaží udržovat svoji nezávislost na Číně, která od roku 1997 uplatňuje politiku „jedna země, dva systémy“, Čína se tento region krůček po krůčku (což je další věc, ke které bychom měli být pozorní) snaží přimknout pevněji k sobě. V tomto roce se například otevře 55 km dlouhý most, který spojí Hong Kong s dalšími dvěma ekonomickými centry Číny při deltě Perlové řeky – s městy Zhuhai a Macao.

Na cestách za hranice vlasti si člověk znova a znova uvědomuje, že neobjevuje jen tu dotyčnou zemi, ale především sám sebe a svoji rodnou hroudu. V Číně jsem byla svědkem debaty mezi dvěma učiteli, kdy jeden byl velkým zastáncem Maa a druhý ho viděl jako zosobnění zla pro Čínu. Debata probíhala zcela otevřeně bez ohledu na případné posluchače kolem, i když je pravda, že se udála mimo dosah školy a studentů. Člověk se neubránil srovnání, jak podobné debaty proti státnímu politickému názoru probíhaly v Československu za socialismu. Během této diskuse jsme mířili k branám budhistického kláštera, kde se to věřícími, veřejně se modlícími, jen hemžilo.

Zdá se, že pokud občané ČLR nevystupují se svými názory veřejně v tisku či na internetu a nesnaží se o aktivní občanské zapojení do věcí veřejných, pak je stát nechává v klidu. Mohou si říct svůj názor či se veřejně znát ke své víře. Ovšem běda, když je překročena pomyslná čára – to pak aktivisté mizí ve vězení, v horším případě mizí beze stopy.

Represivní praktiky, které stojí za značkou Made in China, každopádně nešlo během naší návštěvy Číny přehlédnout či nepocítit.

Ranni taici

Ranní taiči v centru Hong Kongu. Foto: Eva Rezlerová

publikováno: 15. 2. 2018

NEJNOVĚJŠÍ glosy


Hymna Václaváku

Připomínáme výročí 21. srpna. Tohle byla kultovní píseň konce socialismu. Petr Skoumal jí napsal a nahrál soukromě sám v srpnu 1988, a v různých magnetofonových verzích kolovala až do listopadu 1989. Vyšla pak …

Přemnožili se nám tu hraboši…

Hrabou, hrabou a hrabou. Pořád nemají dost. Babiš, Faltýnek, Filip, Tvrdík, Nejedlý, Mynář, Toman, mladý Klaus, starý Klaus, starý Zeman, Zbytek a Kavan, Kováčik a Semelová, Skála i Veleba, Foldyna i ten vlastenec Okamura, komunisti …

Kam se Mekka na Prahu

Podle Petra Schwarze z ČRo Plus: „Téměř dva miliony muslimů přijely do saúdskoarabské Mekky na každoroční pouť… do Prahy letos má dorazit na devět milionů turistů“. Sice je to za celý …

Jaká doba, takové umění!

„Mám vlastně štěstí – divadlo je pro mne pořád jeden z nejzajímavějších způsobů, jak poznávat život. A navíc řecké divadlo, speciálně řecká tragédie, je oslnivý fenomén. I když jsem o tomto výplodu starořecké kultury, který …

Proč je dobré nic nedělat?

My jsme se odnaučili nic nedělat. Kdo z nás si sedne v neděli, v sobotu sedne a nedělá nic? Zkrátka kouká. Vezme si deci vína, nebo ani ne vína, a dívá se? Jen …

Paradox těžké viny

Kráčela krajem žížala měla jen kalhotky a sako. Kráčela, už si zoufala, neb sousedka jí řekla: pako! Věděla, co jsou sekvence a nechtěla se zpátky vracet, snoubenec jí spad z …

Cena vepřového

Předseda KSČM Vojtěch Filip přispěl opět do pokladnice alternativních pravd. Za zvyšující se ceny vepřového podle něj může to, že Sobotkova vláda vykoupila vepřín v Letech na místě bývalého koncentračního tábora …

V solidaritě s našimi sestrami a bratry z hongkongské konfederace …

… předseda ČMKOS Josef Středula (zasílá) tento otevřený dopis Jeho Excelenci Ťien-minovi Čangovi, velvyslanci Čínské lidové republiky v České republice. Vyzývá v něm k zajištění ukončení represí proti demonstrantům, upuštění od vyvíjení nátlaku na …