Vypočítavost není pragmatická

Jak jinak než se vlastně ustavičně nad svým životem zamýšlet? Řekl bych, že ti, kteří z mé generace ještě zůstali (a zároveň nepatřili mezi utilitaristy, kteří především uvrhli tento národ do „normalizace“ let 1969–1989, ze které se, jak vidno, zatím nevzpamatoval), těch pár, kteří zbyli, jsou zvláště alergičtí na jakoukoli manipulaci a velmi bedlivě zvažují, co vlastně činit (veřejně), a co nikoli. Můj případ je to velmi ostře. Netušil jsem, že někdy budu muset čelit frázi a plochosti, které z velké části tvoří milieu veřejného působení. Nechci svůj život měnit! Nechci se zařazovat do nějakých front a spolků a sešlostí, kam jsem nikdy nepatřil, a patřit nemohu. Vždy jsem žil jinak. Nikdy jsem nehleděl na oficialitu, na „hlas veřejnosti“ či jakýkoli názor společnosti jako takové. Takový se mě nikdy netýkal, tak proč by se mne měl týkat teď? Když vím, že časy se sice mění, ale lidé nikoli. Stále jsou obtíženi týmž strachem a zbabělostí, jako tomu bylo v dobách dřívějších. Nevyléčitelným sklonem k utilitarismu a vypočítavosti, která je vydávána za pragmatismus. Pragmatismus je pojem přece jen ještě jakési úrovně a hodnoty. Ale hmotná a čistě a pustě hmotná užitkovost je ve srovnání se skutečným pragmatismem neuvěřitelně nízká a při jakémkoli přece jen trochu duchovnějším pohledu bezmezně bezvýchodná.

*

Nemám rád řeči o „dnešní hektické době“ a podobné fráze. Tu „dobu“ bychom mohli od základu změnit k nepoznání. Ale neměníme ji. Ani dobu, ani sebe. Dál ležíme na břiše, obloženi hračkami nedůstojnými zralého člověka, a hekáme, jaká že ta doba je. Ta doba je jednoduše taková, jací jsme. Měli bychom s ní být spokojeni. Anebo ihned jednat, aby byla jiná.

*

Jsem velmi zklamán z počínání volební většiny tohoto národa (nutno podotknout, že téměř čtyřiceti procent dospělého obyvatelstva se to netýká, protože se demokratických voleb neúčastní, tj. nechá za sebe rozhodovat někoho jiného), kterého se dopouští z důvodu velmi špatného rozlišení, co je faleš, co pravda a jaký je základní důvod vůbec pobytu člověka na zemi. A zahrává-li si nejvyšší ústavní činitel dlouhodobě právě s těmi pudy nejnižšími (zřejmě těmi se rozhodl národ „spojovat“, kdežto já to pokládám za zvrhlost proti mravnosti a za další z projevů úpadku v naší národní historii), pak zde platí jediné vysvětlující, staročeské a smutné: „Kdyby opat kostek u sebe nenosil, mniši by v ně nehráli.“

*

Jednou jsem přistihl Ivana Martina Jirouse vulgo Magora, jak v jednom menším českém městě, v jakémsi kulturním domě, v sále při zdi, škrtí místního novináře. Hned jsem přispěchal, abych situaci uklidnil (vystupovali jsme tam tehdy s několika muzikanty a Filipem Topolem). Rozčilený Magor mi vysvětluje: „Víš, na co se mě ten idiot ptal? Jakej je největší českej básník!! – Kdyby se aspoň, kretén, zeptal, kdo je nejtěžší, na to už se dá odpovědět!“ Raději jsem ho odlákal k baru.

publikováno: 16. 3. 2018

NEJNOVĚJŠÍ články


Firma sobě! Aneb za nás čerpá Agrofert.

Naším hlavním problémem není to, že se k moci dostal nějaký lump, nýbrž to, že si …

Kravina, aneb komu věřit?

V padesátých letech, když pod kuratelou sovětských soudruhů českoslovenští soudruzi pověsili několik svých dříve velmi …

Zpívej, a nemluv!

Operní pěvkyně Dagmar Pecková v loňském roce zpívala českou hymnu na demonstraci pořádané spolkem Milion chvilek …

Neexistující imigranti II.

Muslimská společenská bublina Multikulturalismus je ve své esenci antievropská forma civilizace. Samuel Huntington Úvod Toto …

Jaké jsou ruské plány s námi

Ve stále ještě svobodné části ruského internetu běží vážné a často neortodoxní debaty. Velký a …

Zapřeš tradici a zaměníš směr cesty

V pátek 7. 2. 2020 uplynulo 75 let od popravy hraběte Zdeňka Bořka-Dohalského: původem šlechtice, smýšlením …

Křehké demokracie! Podle Jourové Polsko a Maďarsko, ale co doma?

Polsko a Maďarsko nazvala Věra Jourová křehkými demokraciemi. Místopředsedkyně Evropské komise poskytla v minulých dnech rozhovor prestižnímu …

Putin chystá další válku, zůstaneme slabí bez paměti?

Vladimír Putin rozehrává teatrální politický a mediální konflikt o vyznění pětasedmdesátého výročí konce druhé světové války. Interpretace …