Co odpovím ruským žoldnéřům

„Jsme tím, co si pamatujeme. Bez paměti mizíme, přestáváme existovat, naše minulost je vymazána, a přece věnujeme paměti jen málo pozornosti…“ Mark Twain

Člověk se nemůže zbavit své zvláštní a příkře osobní zkušenosti. Za nic jiného také nemůže být zodpovědný, a jiného vidění také nemůže nabýt. Žil jsem téměř 23 let v zemi, mé vlasti, kterou okupovala ruská vojska (tehdy se jim říkalo „sovětská“ a čítala až půl milionu vojáků). Vím, co v této mé zemi bylo možné, a co ne. Vím a viděl jsem nablízko, jak se žilo, co si lidé mysleli, co říkali, jak se (ne)veřejně projevovali. Kdyby nebylo aktivních projevů euro-atlantické civilizace, žil bych nepochybně dodnes v zemi okupované mocnou vojenskou převahou.

Vzpomínám si velmi přesně, jaké jsem měl zkušenosti a dojmy ze své země, když jsem v osmnácti letech (1968 na jaře) mohl vycestovat za „prací a poznáním“ do západní Evropy. Ten dech svobody, něčeho, o čem jsem neměl vůbec tušení, celý zásadní, ba ústřední aspekt života, jehož existenci jsem nebyl vůbec schopen předpokládat či předem si nějak v době svého dětství a raného dospívání představit, to byla realita na druhé straně „železné opony“ (W. Churchill, 1947). Měl jsem zažitu pouze tu chmurně šedou (vlastně jen mládím a rodinným zázemím rozsvícenou) realitu československou a socialistickou. Z duchovního šoku skutečně lidské svobody, která mě v západní Evropě, především pak v Anglii uchvátila, vlastně žiju dodnes.

A teď čtu v časopise Respekt toto: Velitelé (ruských žoldnéřů v Sýrii sdružených ve „firmě“ Wagner – jef) nepochybují, že zájem o jejich služby jen poroste: „Válka mezi USA a Ruskem totiž bude pokračovat,“ myslí si. Dalším dějištěm bude podle nich Libye, zaměstnanci Wagner prý už nyní působí v Súdánu. „Pokud budeme muset bojovat proti Americe, vyhrajeme. Oni neumějí bojovat. Jak říká Putin: Můžete vymyslet střely, jaké chcete, ale nemůžete vynalézt lidi, jaké máme my. Naši lidé se umějí obětovat jako nikdo jiný.“

Mě by však zajímalo: Obětovat se za co? A proč „proti Americe“?

Pro mne to zní naprosto stejně, jako kdyby řekli: proti mně. A proti mojí zemi v srdci Evropy.

(http://usiavitr.cz)

Přečtěte si také: http://www.volvox.cz/knihy/mimo/twain_autobiografie_1.php

publikováno: 21. 3. 2018

NEJNOVĚJŠÍ články


Lenin

20. století obohatilo panoptikum zrůd a zrůdiček o postavy v historii dosud nevídané. Jedno z čelných míst mezi nimi …

Rakouský příklad vražedného mixu: chlast, buranství, prachy z Ruska a konečně vlastizrada

Překlady ukázek skrytého videozáznamu o ovládnutí Rakouska V sobotu (18.5.) rezignovali ze všech funkcí rakouský vicekancléř …

Mezi prvním a třetím dnem 1939-1989-2019

Pomalu končí Velikonoční doba a blíží se Nanebevstoupení Páně a Svatodušní doba. Něco k Velikonocům napsal Bohumil Doležal …

Kardinální koniny Dominika Duky

Na svatého Jana Nepomuckého, patrona země české, kardinál Dominik Duka žehnal koním na hradním náměstí, …

Hnusný čínský režim slaví 30. výročí zdařilého masakru vlastních obyvatel mlčením

My letos slavíme konec bolševického chomoutu a návrat svobody. Číňané oplakávají tisíce svých mrtvých a milióny zmizelých. …

Co stojí před námi?

Zakladatelé americké republikánské tradice shrnuli definici tyranie slovy: „Je to stav, kdy na sebe jedinec …

Plešatá mánička a sametový podzemí

V létě 1987 odjížděl z Prahy zájezd do Rakouska. V autobuse seděl i sedmadvacetiletý tajně vysvěcený řeholník …

Temné charisma Andyho veksláka

Babišův mýtus nezrodila jen souhra náhodně poskládaných souvislostí, ani zjevné chyby a omyly předchozích vlád, ani …