Neklamná naděje v říši skartační kultury sobectví

Ve své řeči k „Městu a světu“ řekl papež také toto:

My křesťané věříme a víme, že Kristovo vzkříšení je opravdovou nadějí světa, neklamnou nadějí. Je silou pšeničného zrna, silou lásky, která se snižuje, dává až do konce a vskutku obnovuje svět. Tato síla přináší plody také dnes v našich dějinách, poznamenaných tolikerou nespravedlností a násilím. Přináší plody naděje a důstojnosti tam, kde je bída a vyloučení, hlad a nedostatek práce, mezi běžence a uprchlíky často odmítané aktuální skartační kulturou, mezi ty, kdo se stali oběťmi obchodu s drogami i lidmi, mezi oběti zotročování naší doby.

Prosíme dnes o plody pokoje pro celý svět, počínaje milovanou a mučenou Sýrií, jejíž obyvatelstvo je vyčerpané válkou, která nebere konce. Vzkříšený Kristus ať o těchto Velikonocích osvítí svědomí všech politických a vojenských představitelů, aby byla neprodleně učiněna přítrž pustošení, bylo respektováno humanitární právo, zajištěn přístup pomoci, kterou tito naši bratři a sestry nutně potřebují a zároveň byly zaručeny slušné podmínky pro návrat uprchlíků.

Vyprošujeme plody smíření pro Svatou zemi, raněnou v těchto dnech otevřenými konflikty, kterých nejsou ušetřeni bezbranní, pro Jemen a celý Blízký východ, aby dialog a vzájemný respekt převážily nad rozděleními a násilím. Naši bratři v Kristu, podrobovaní útisku a pronásledování, ať jsou zářivými svědky Zmrtvýchvstalého a dosvědčují tak vítězství dobra nad zlem.

Plody naděje vyprošujeme v tento den těm, kdo touží po důstojnějším životě, zejména v těch částech afrického kontinentu, jež jsou sužovány hladem, dlouhodobými konflikty a terorismem. Pokoj Vzkříšeného ať zahojí rány v Jižním Súdánu a otevře srdce dialogu a vzájemnému porozumění. Nezapomeňme na oběti onoho konfliktu, zejména na děti! Ať nechybí solidarita s množstvím těch, kteří jsou nuceni opouštět svoji zem, protože postrádají nezbytné životní minimum.

Plody dialogu vyprošujeme korejskému poloostrovu, aby probíhající rozhovory přinesly tomuto regionu smír. Kéž si ti, kdo nesou přímou odpovědnost, počínají moudře a s rozlišováním prosazují dobro korejského lidu ve snaze o vytvoření vztahů důvěry v rámci mezinárodního společenství.

Plody pokoje vyprošujeme Ukrajině, ať jsou uspíšeny kroky směřující ke svornosti a usnadněny humanitární iniciativy, které obyvatelstvo nezbytně potřebuje.

Plody útěchy vyprošujeme venezuelskému lidu, který – jak napsali jeho pastýři – žije v jakési „cizině“ uprostřed vlastní země. Kéž nalezne silou Vzkříšení Pána Ježíše co nejrychleji spravedlivé, mírumilovné a lidské východisko z této politické a humanitární krize, která jej sužuje, a dostane se přijetí a pomoc těm jeho synům, kteří jsou nuceni opouštět svoji vlast.

Plody nového života ať Vzkříšený Kristus přinese dětem, které v důsledku válek a hladu vyrůstají bez naděje, postrádají výchovu a zdravotnickou péči, a také starým lidem skartovaným sobeckou kulturou, jež odsouvá stranou toho, kdo není „produktivní“.

Plody moudrosti vyprošujeme těm, kdo nesou ve světě politickou odpovědnost, aby vždycky respektovali lidskou důstojnost, obětavě sloužili obecnému dobru a zajišťovali svým občanů rozvoj a bezpečí.

Drazí bratři a sestry,

také nám, stejně jako ženám, jež přišly ke hrobu, je adresováno toto slovo: „Proč hledáte živého mezi mrtvými? Není tady, byl vzkříšen!“ (Lukášovo evangelium 24,5-6). Smrt, samota a strach už nemají poslední slovo. Jedno slovo sahá dál, a může je pronést jedině Bůh. Tím slovem je Vzkříšení (srov. Jan Pavel II., Slova na závěr Via Crucis, 18. dubna 2003). Silou Boží lásky „zahání hříchy, smývá viny, hříšníkům vrací nevinnost a zarmouceným radost, zahání nenávist, vytváří jednotu srdcí a pokořuje zlé mocnosti“ (Velikonoční chvalozpěv).

Požehnané Velikonoce všem!

Pro Radio Vaticana přeložil Milan Glaser.

publikováno: 3. 4. 2018

NEJNOVĚJŠÍ glosy


„Nějaký děti tu nebudou…“

(Mohorita, Klausové, Zlámalová, Vondra, Best a další dospěláci) „K Listopadu 89 se vyjadřuje málo reprezentantů tehdejšího režimu,“ zaznělo na Vltavě při referencích 30. výročí. „To musí být nějaká mejlka,“ řeklo by se …

K listopadu 1939 a dál

Blíží se 17. listopad. Protože historická kontinuita sahá poněkud dál než do roku 1989, rád bych se s něčím svěřil. Nikdy jsem neuvěřil adoraci Edvarda Beneše. Člověka, který byl chodícím ztělesněním …

Pohltí hrdost i 17. listopad?

Zahrne nakonec tento způsob hrdosti i 17. listopad? Prvním krokem bylo jeho letošní přejmenování. A zase: bude se hlučně a okázale oslavovat, aby se nemuselo a možná ani nesmělo mluvit o tom, kam jsme se …

K tomu našemu 17. listopadu

Cítím se jako poslední z Mohykánů. Pokud vím, jsem ojedinělým příkladem žijícího člena rodiny, která sloužila přes čtyři generace svobodnému českému a československému lidu. Můj pradědeček Adolf založil Lidové noviny, byl prvním …

Lůzu volí zase jenom lůza

čím dál tím víc mě bolí jak paměť krátkou máme cítím stesk vojáka v poli já nezapomínám jak tu ostnatými dráty bolševická lůza omotala dráty a vysála víru z nás …

Šašek nebyl trapný a vůbec skvělý cirkus

Neváhejte, nečekejte, představení začíná Cítíš tu vůni? To piliny v manéži dýchají a klauni se přitom smějí a děti se radují, že přijde zase klaun a ukáže šaškův um. Vidíš tu …

Evropský pocit schází, solidarita není, je volný handl

Z čeho se v lidech může narodit sounáležitost se svou evropskou vlastí? Sounáležitost přirozená, živá a velkorysá? Rakouský spisovatel odpovídá takto (DB): „Pocit příslušnosti k nadnárodní struktuře se může rozvinout ze dvou zkušeností. Na …

Obrana syrských Kurdů

Na jaře roku 2016 jsem vystoupil na obranu syrských kurdských milicí na plénu EP: Pane předsedající, vloni na podzim jsem navštívil Rodžavu, území severní Sýrie ovládané Kurdy. Byl jsem hostem …