Z dnešního vládnutí nebude skládat účty nikdo

Když člověk přemýšlí o současné politické situaci v České republice a vychází z názorů kritiků Andreje Babiše a jeho hnutí ANO, nevyhne se následující otázce. Co bude dál, jestliže Babiš a jeho soukmenovci ve zdánlivě funkčních kulisách demokratického zřízení (máme svobodně zvolený Senát, Poslaneckou sněmovnu i prezidenta) už získali nekontrolovatelnou moc?

Rozkladný proces stávajícího sytému totiž opět pokročil a úspěšně paralyzoval instituce, jakými jsou vláda a Poslanecká sněmovna. Ještě to sice není ideální situace pro bezproblémové prosazování zákonů šitých sobě na míru jako za předlistopadového režimu, avšak Babišův kabinet si už může dělat, co chce, a nikdo mu v tom nezabrání. K tomuto konstatování ospravedlňuje nález Ústavního soudu z roku 2010 o vládě bez důvěry. Mimo jiné v něm stojí tyto klíčové věty:

(…) nenese (vláda bez důvěry, pozn.) plnou ústavní zodpovědnost a nevystavuje se již hlavní sankci ze strany Poslanecké sněmovny, kterou je právě (další) vyslovení nedůvěry. Nepoužitelným je tudíž jeden z hlavních instrumentů systému brzd a protivah, které zajišťují vyvážené vztahy mezi mocemi a jejich vzájemnou kontrolu.

Přesně v této situaci se nacházíme od 16. ledna 2018, kdy Poslanecká sněmovna odmítla důvěru Babišově vládě. Důvody proč jsou známé a trestně stíhaného premiéra s jeho čapí kauzou netřeba rozpitvávat. Známý je rovněž fakt, že 24. ledna prezident Zeman přijal demisi kabinetu a zároveň Babiše pověřil jednáním o sestavení vlády nové. Jelikož Ústava jasně nespecifikuje, dokdy se tak musí stát, záleží proto pouze na libovůli prezidenta, jak dlouhý čas sestavovateli poskytne. Přesněji řečeno designovaný premiér by sice vládu sestavit měl, ale zároveň nemusí, pokud mu prezident vysloveně neuloží nějaký závazný termín. A je obecně známo, že současný prezident i premiér si zatím jdou na ruku.

Co to znamená v praxi? Vláda v demisi může vládnout třeba i čtyři roky. Tedy celé volební období. Sněmovna jí přitom nemůže v žádném více či méně diskutabilním případě vyslovit nedůvěru. To už se jednou stalo. V tomto směru drží v rukou důležité nástroje, tedy jmenování nového premiéra či vypsání nových voleb, pouze prezident. Ten ale prohlásil, že do toho prvního se moc nepohrne, a to druhé neudělá. Vznikla tím situace, za které vláda může provádět cokoliv a nemusí se ničeho obávat. Interpelacím poslanců ve Sněmovně se Babišovi ministři můžou klidně vysmát.

V jak závažném a zároveň bezprecedentním stavu jsme se ocitli, ukazuje probíhající jednání o koaličních partnerech ANO, především to s ČSSD. Jestliže by z jednání skutečně vzešla vláda, podle všeho by získala důvěru. A možná by vládla i několik měsíců. Babiš však není demokrat a z logiky svých mocenských zájmů bude tlačit na pilu, aby docílil toho, proč do politiky šel. Jednoduše řečeno ovládat a kontrolovat všechno podstatné, tak jak to dělal při budování Agrofertu. Jestliže sociální demokraté nejsou pouzí oportunisté a zbabělci, museli by z takové vlády dříve či později odstoupit. Oproti nynější patové situaci pak bude možné kabinet odvolat. (Samozřejmě za předpokladu, že k tomu vznikne patřičná shoda.) Co by ale nastalo potom? Ten samý stav jako nyní! Babiš by potom i na třetí pokus (v takovém případě ho jmenuje předseda Poslanecké sněmovny, čili jeho člověk z ANO Radek Vondráček) sestavil vládu, která by asi nedostala důvěru, a přesto by vládla. A co v případě, že se s ČSSD opět nedohodnou? Vláda bez důvěry bude vládnout dál a média, jež jí otevřeně nebo skrytě slouží, určitě zajistí, aby veřejnost nabyla dojmu, že chyba při jednáních nebyla na straně ANO, nýbrž jinde. Pokud tyto rošády někomu připomínají kvadraturu kruhu, není to náhoda.

V kritických článcích vůči současnému Babišovu kabinetu se často tvrdí, že v koalici potřebuje tradiční demokratickou stranu, aby byl přijatelný pro své evropské partnery a uchlácholil i váhající české stoupence své vlády. Co se týče Evropy, premiér v demisi byl jmenován do funkce 6. prosince 2017 a již 14. prosince se zúčastnil svého prvního summitu v Bruselu. Od té doby následovaly další. Byl přitom nějakým viditelným způsobem ostrakizován evropskými partnery za to, že vládne v tiché koalici s extremisty s SPD a KSČM? Nebyl. A pokud bude šikovně evropsky solidární, jako v případě aktuálního vyhoštění ruských diplomatů, nestane se tak ani v budoucnosti.

Co se týče české veřejnosti i těch váhajících, politika nadbíhání už také začala. Snížení cen jízdného pro studenty i seniory o 75 % ve vlacích je prvním výrazným krokem k tomu, jak se zalíbit a současně pacifikovat kritiky neuvěřitelného a v normální zemi neudržitelného způsobu vládnutí kabinetu bez důvěry. Bezpochyby lze očekávat další podobné kroky, ať už jednání se sociální demokracií dopadne jakkoliv. Koho pak bude zajímat, jestliže vláda vládne rádoby ve prospěch lidu?

Nedávné projevy nesouhlasu části české veřejnosti se Zemanovými výroky při inauguraci a s trestně stíhaným premiérem nejsou nezanedbatelné, avšak prvořadým zájmem by měl být fungující parlament. Tedy předčasné volby, jestliže by nekontrolovatelná vláda měla pokračovat. A to i s vědomím toho, že momentální průzkumy volebních preferencí nejsou pro tradiční strany příznivé. Ať Babiš a jeho souputníci mají většinu, nechť ale vládnou podle ústavních pravidel.

publikováno: 3. 4. 2018

NEJNOVĚJŠÍ články


Za Rusy můžou Američani – komunisti o srpnu

Od brutálních masakrů československé bezpečnosti, armády a Lidových milicí na demonstracích ze dne 21. srpna 1969 …

Dějiny klanu Klaus, Zeman a Babiš na čtyři šťouchnutí

Lidi neradi opouští svou ulitu a k věcem veřejným aby je tahal párem volů. Z pohodlnosti, z neurčitých obav. …

Na které pozici ty vlastně stojíš, soudruhu?

Předvečer a den vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa si Ivan Stránský živě vybavuje: „Ten večer …

Praha, srpen 69 jako Hongkong a Moskva 2019?

Vyjádřil jsem se kriticky k násilnému potlačování protestů v Rusku a v Číně. Sesypaly se na mě na …

Klídek! PPF nevstupuje do politiky, ale do fotbalu

Ze zdroje nejpovolanějšího, z úst nejbohatšího spoluobčana (s korporátním sídlem v Holandsku) jsme se s konečnou platností dozvěděli, že …

„Sedm smrtelných hříchů“ prezidenta Zemana

Často slýcháme, a to právě z nedalekých hradních komnat, že nemáme právo protestovat proti zvoleným politikům, včetně …

Fake news v českém tisku?

„Finsko: V zemi šťastných vyhráli nacionalisté Navzdory proslulému kvalitnímu školství a pověsti nejšťastnějších lidí světa, kterými jsou …

Vytuneloval Petrimex. Budeme ho volit zas?

Zásluhou neziskové organizace Kverulant.org o.p.s. mizí billboardy kolem dálnic[1]. S Vojtěchem Razimou (1968), zakladatelem této …