Trump přece žádnou vizi nebo cíle nenaznačuje

Po přečtení článku o touze po smrti[1] od Jefima Fištejna jsem se rozhodla v rámci diskuze napsat glosu s otázkou, komu vlastně byl jeho článek určen?

Jestliže kdysi objevila geniální Sabina Spielreinová v lidské psychice sebedestruktivní pud, tak to není nic nového, neb si stačí přečíst celou lidskou historii. Ovšem „zjevné nutkání k sebevraždě, které v určitém okamžiku projevujeme hyperrealitou a jejímy simulakry“ a „uskutečnění touhy po smrti“ je děs. Takže ujištění, že na cestě k „zániku“ Spojené státy zaostávají za Evropou, mně nedodalo ani naději, že jsem na tom lepším kontinentě. Jak jsem četla dál, začala jsem se nořit do jakéhosi „záhrobí světa“, odkud není úniku.

„Demografická degradace“, „amerikanismus“ a „koexistence kultur, která degraduje na multi-kulti“, jakožto „simulakrum“. Dle mého názoru spíše jedna kultura může obohacovat druhou, jak tomu vždy bylo. Že „politická korektnost nikoho nepovznáší“? Ale jistě také nikoho neuráží, neb jde o slušnost a respekt k jiným členům národa. Že soběstačné Amazonky ponižují „projevy mužnosti“? Nikdo neříká, že by se muž nesměl dvořit ženám, ale mělo by se tak dít v civilizované společnosti se vkusem a ne vnucováním se.

Dále dle mého názoru autor zjednodušuje postoj studentů na amerických univerzitách, kteří odmítají konzervativní řečníky. Ale kdo stojí o často praštěné až rasistické propagandistické řeči, které zasévají jen zlobu a nenávist a rekrutují mládež k takovým cílům? Viz Steve Bannon, který se rozjel do Evropy, aby šířil své konspirační výmysly, a tak představoval zkresleně Ameriku jako nové Trumpovo lidové hnutí.

„Perverze humanismu“ jako další simulakrum, „vrchol pokrytectví a abstraktní láska ke vzdálenému lidstvu“? Jako lidé bychom si měli být blíže, a takto bychom měli směřovat k pochopení se nás všech na této planetě a myslet jako světoobčané.

Tvrzení, že „pud sebezáchovy je poslední překážkou vytoužené kolektivní sebevraždy” je taky pěkně morbidní představa. A „hollywoodští baviči“ jako polobožstva? Nikde nevidím zástupy těch, kteří by stáli za tím, co řekl De Niro nebo Peter Fonda. Avšak projev amerického herce DiCapria na půdě OSN byl jedním z nejinteligentnějších proslovů o ochraně naší planety vůbec, což nezaznělo od žádných předních politiků, ani u vás, ani u nás.

Že by i demokracie byla simulakrum? Je zde dost rozumných a čestných lidí, kteří se snaží, aby se věci uvedly na pravou míru a nemyslíme, že by „Trumpovi protivníci“, zřejmě myšleno liberálové-demokrati „s pilinami v mozku“, ztráceli již sílu! O tom, že se Rusové vměšovali a budou vměšovat do americké politiky, není sporu. V tomto ohledu jsou Američané naivní a nezkušení a je třeba je poučit o sovětské propagandě.

„Umanutá představa“, že Trump má tajnou smlouvu s Putinem a že jde o „horečnatý blud stoupenců Hillary Clintonové neschopných se smířit s porážkou“ zní jako ze stanice Fox, známé svou nenávistí a propagandou. S porážkou jsme se smířili, ale ne se lží a překrucováním pravdy.

Termín America first neznamená „svobodu na prvním místě“, neb Trumpovi nejde o svobodu. Trump podvědomě používá toto heslo, které dobře rezonuje mezi bílou rasou, nicméně tento termín má neblahou historii (od roku 1940 jej používali isolacionisté, kteří odmítali vstup do druhé světové války, byl i mottem Ku-Klux-Klanu). Prezident Trump mění politiku v „byznys“ a heslem je spíše míněno: „We will not be ripped off anymore“ neboli „nikdo nás nebude okrádat“.

Rovněž neexistuje žádné „Trumpovo účinné prosazování prostých pravd a srozumitelných cílů“, neb žádnou vizi a cíle nám nenaznačuje, jen sám sebe prezentuje jako „stabilního génia“, který nepotřebuje ničí rady. Ano, často vzpomínáme na Baracka Obamu, jako na inteligentního, noblesního a vtipného člověka, který nám naznačoval cestu a dával lidu naději přes všechny překážky republikánského kongresu. Nejsme „zoufalci“ a problém Trumpových odpůrců není v tom, jak se píše v článku, že „neslyší jejich skřeky a nářky“. A že Trump vítězí? Cožpak nevítězily v historii snad i takové kreatury, jejichž konec pak byl neslavný?

A pud smrti? Prosím vás, dejte trochu života do toho umírání.

Psáno v New Yorku.


publikováno: 29. 8. 2018

Eva Dřízhalová

Eva Dřízhalová

/ Narozena v roce 1951 v Praze, přeživší komunismus a vyhozena konečně v roce 1979 za rodinou do Spojených států. Pracovala jako číšnice, malovala, kreslila a stala se nezávislou umělkyní, inspirována přírodou, vědou, poezií a životem. Napsala a ilustrovala knihu Twinkle Twinkle Red star o životě za železnou oponou. Poslední dobou se zajímá nejen o politickou situaci tam, kde žije, ale i o politické dění v Evropě , neb považuje za svou povinnost jako umělec odrážet, co se děje kolem nás.

NEJNOVĚJŠÍ glosy


Mamonu, nebo republice? Nebudeš sloužit dvěma pánům, nebudeš ve střetu…

Prastaré pravidlo znají vzdělaní lidé. Nevadí, že ho neznají nevzdělanci s tituly i bez nich. Profesor Jan Kysela z Právnické fakulty UK k tomu pravil: „Platí schéma, které najdete v tisíciletých dějinách politického myšlení, které …

Ústavní soud a my mezi Evropou a divokým Východem

Babišovi advokáti, tedy Miloš Zeman a poslanci politické divize Agrofertu, neuspěli u Ústavního soudu se svými námitkami vůči zákonné normě, která upravuje problematiku střetu zájmů. Andrej Babiš druhý den emotivně …

Počty mrtvých jako argument nevkusu

Věděli jste, že vybombardování Drážďan bylo: Jako u ostatních měst v cestě na Berlín pro ulehčení postupu Rudé armády vyžádáno Stalinem na Jaltě. Zničením vojensky důležitého cíle uzlového nádraží a vojenských …

Křesťanský brutalismus

Žula, diorit, záměrně zanechané stopy hornickými kangy, velikostní akcentace dlaní a prstů, další stopy po řezání elektrickými vidiovými kotouči a další atributy spjaté se socialistickým brutalismem. Lze vysledovat, že podjedinný …

Proč Západ tolik toleruje netoleranci islámu?

Na otázku, zda je islám náboženství míru, odpovídá Ayaan Hirsi Ali záporně. Volá po změně náboženské doktríny islámu, která stojí především na násilí. Přehlížením tohoto faktu mají podle ní obyvatelé …

Za vraždění na hranicích

Štrougal a Jakeš se třeba dostanou k soudu, díky úsilí kolektivu Platformy evropské paměti a svědomí a jeho bývalé ředitelky paní Neely Winkelmannové, ale měli bychom uchovat v paměti naivní, nebo zrádnou, každopádně dodnes neblaze …

Jak Billy s cejchem ADHD začal mít školu rád

Článek pana Honzáka „Jak dusit skřivánky“ mě přiměl k napsání článku o americkém Billym. Kdysi ke mně chodíval do ateliéru malý baculatý pihovatý kluk, jmenoval se Billy. Do školy totiž rád nechodil, …

Hysterie na sítích jsou nejnebezpečnější virus

Někteří se ohradili proti mé glose, v níž porovnávám koronavirus s několika jinými nemocemi. Samozřejmě že by se žádná infekční nemoc neměla podcenit. Přestože má každá epidemie svoji „křivku”, může se stát, že …