Ubíráme se

Básník a signatář Charty 77 Karel Šiktanc slaví 90. narozeniny.

Z jeho nové sbírky Ubírati se dáváme ukázkou titulní báseň a snad i pro srovnání se starší máchovskou ze sbírky Utopenejch voči:

Ubírati se

Jak už míň dokořán

sotva se dveřmi protáheš sám k sobě

A doma kuráž, stará panna,

a chuť si stačit, neprovdaná

omrzelé obě.

Ale nahoře v kopci mraky ve vilách,

velké prádlo!

A rozárium krčí mokré oči

a rozesmál se i vzduch

bělost obšírná jak svatební oběd.

Zalita bledným polednem,

vež chrámu po pás hrubě nahá

třpytá se, tyčí, hýří, kasá,

až hřích.

Skvost pohanství přímo ve svatém domě.

Na kurtech dvorců

kde jsem sloužil,

moldánky vymetených louží –

lajnujou…začíná turnaj:

moje stejskání má divokou kartu.

Jdem přes most, na tribunách

tma….vrátnice už tam není.

Jsme ještě dva, krápe,

ostrov Štvanice hraje nám piánko štandrle

v koncertním provedení.

Rád si tě hláskuju.

Rád si tě hláskuju ve starých dopisech,

v jejich doslovném znění.

Bože, ta nádhera mít slovo „ubírati se“!

Co skoro na umření.

Utopenejch voči

A to jest největší trápení ducha,

že hledám to, o čem vím,

že není.

K. H. M.

Češte si mě.

Aťsi zchudnu.

Žádám jen tu jednu studnu,

kde spí krev

a střelný kvítí.

Střelný kvítí

kvetlo v bázni –

krev kašlali němí blázni,

když jim přišlo

promluviti.

Co tu okouníte, pohůnci a koněbergové?

Zejtra jsou křtiny.

Krev chce spát.

Aby byla z kusu skála.

Aby v ní i lžíce stála.

Aby sedl k slzám růží

smrtný pot

i chcanky mraků.

To není jako u vás v revíru!

S nebíčkem na míru,

rozvěšeným po hácích jako syrové maso –

kde se oženete loktem

a hvězdy se řídce, smutně zašklebí

jako zvyrážené zuby!

Tady kvete karlátko

a utopenejch voči.

A v obrázkovém vesmíru

točí se bábin veselkový klobouk,

plný chvojí a krvavého ovoce –

jediná

jistá

nóbl relikvie lidstva.

Na hnoji pranýř,

jak byl dřív.

A v penziónu pro vzdálené bližní

na stolech plných žil

pnou pírka od husí

bělostné ubrusy –

a na talířku,

čelem ke dřevu,

od světla do tmy prostřena psí luna.

Táhněte!

Z té křišťálové slánky zobou slavíci.

K smrti se štítí promenádních čub

a sršáňů

a černokněží z Mníšku.

Jde blázen Viktorka,

jde tichá

ke Chlumu,

kudy se oklikou

přichází k rozumu,

jde tlustá

o berlích,

šťastlivě směje se –

a voda vražedná

kývá jí ode dna –

a siví myslivci

smekají po lese…

Co vy o tom, srábci, víte?

I zlato odprejská –

oškubou rorejska –

však ouzkost k živým přirůstá

jak kůže

a zem,

když svléká si

přes hlavu šaty na trněný zip,

má tělo holčičí –

však ruce staře zaťaté,

až Ouvej!

Rve si i šperčí.

Z liliové tmy

hrnou se ňadra

jak dvě cizá bytí –

jichž hejno tlam

se chtivě zuby chytí,

a mlíko obtížné lije se do zlých trav,

že zalyká se potměchuť

i svízel.

To se to líže, líhni líná –

smetánka,

stehna,

karty,

paty,

to se to skládá

z cizích kostí

chrám v nadživotní velikosti,

to se to spásá

dědkům hrob!

Ký žal!

Že listí potmě musí

přimrzat k šínám,

by zem snila,

by po nocích se nebudila,

když z pancířových vlaků saze

jí běsní bozi

bosi

nosí

v parádních cimrách po podlaze…

Ach tmoucí srdce mé, panenko skákavá!

Češte si mě.

Aťsi zchudnu.

Žádám jen tu jednu studnu,

kde bdí krev

a lišej prachu.

Sám pan stárek z Malý Strany

do konvice květovaný

prosil si tu

křestní vodu

pro Ignáce Máchu.

publikováno: 7. 9. 2018

David Bartoň

David Bartoň

Šéfredaktor Přítomnosti /

NEJNOVĚJŠÍ glosy


Další milión chudáků

Teror v Sýrii žene další milión civilistů pryč z místa bojů. Kdo je tam náš spojenec? Nejsou to Rusové ve službách tyranského Asada nebo Rusové ve službě hlavně svých zájmů, jak to …

Přátelská šťouchnutí

Jedním dechem všichni jsou nějak uhranuti výzkumy skrytých pohybů pod ztěžklou dekou světa vzrušeni očekáváním co odtud nakonec vyleze a ono nic za čas nám ale hlava spadne do talíře …

Alláh je na tom líp?

Islám má pro Alláha devadesát devět atributů, tak proč nazýváme Boha v našich modlitbách nejčastěji „všemohoucí“ nebo „věčný“? Když Navíc – my přece víme, že Bůh nám dal úplnou svobodu v rozhodování, …

Bůh rozdává prachy? Který?

Po Praze na vás čumí leccos. Nově přibyl v metru plakát hlásající puritánskou herezi, že za zbožné chování Pánbíček naděluje svým poslušným miláčkům jměníčko. Kněz Ladislav Heryán oslavil šedesátku po mši …

Nadávky, žvanění a řev na zemi a internetu vystřídá dědictví ticha

„Blahoslavení tiší, neboť oni dostanou zemi za dědictví“ (Mt 5,5). Výraz „tiší“… znamená doslova klidný, mírný, laskavý a nenásilný. Tichost se projevuje ve chvíli konfliktu, kdy je vidět reakce na nějakou …

Zeman dělá na Peroutku, na Peroutku dál…

Přítomnost gratuluje České republice k prezidentovi, jehož slovní průjmy – „bonmoty“ – mezi okny, stojí už občany víc než veškerá podpora nezávislých časopisů dohromady! Bodejť by zbylo na Peroutku, když se …

Bezcitní onemocní, uzdraví se zas jen citem

Bezcitnost k zvířatům, která jíme, se nemenší. Většina výkrmen připomíná sterilnější koncentráky. Zvířat chovaných k lidské obživě je na zemi 700 miliónů tun (lidí 300 miliónů a divokých jen 100 miliónů tun podle …

Mamonu, nebo republice? Nebudeš sloužit dvěma pánům, nebudeš ve střetu…

Prastaré pravidlo znají vzdělaní lidé. Nevadí, že ho neznají nevzdělanci s tituly i bez nich. Profesor Jan Kysela z Právnické fakulty UK k tomu pravil: „Platí schéma, které najdete v tisíciletých dějinách politického myšlení, které …