Trump, senátní volby a ženské hnutí

Nejprve gratuluji z druhé strany zeměkoule pražskému vítězství nad Babišovou personální politikou. Vy máte Babiše, my máme Trumpa. Krátkozraký a ekonomický nabubřelý nacionalismus sice bují, ale my v ostatních ohledech doufáme, že New York bude jako Praha a zvítězí „dobro nad zlem“ a také že pokoříme blbost, která je, jak říká pan Einstein, „nekonečná stejně jako vesmír“.

Příští měsíc budou další volby do amerického senátu a doufám, že přijde volit hodně lidí, hlavně mladá generace. President Trump nám denně lže a jak víme z totalitního reži­mu, stokrát opakovaná lež se stává pravdou. Trump vládne za podpory svých patolízalů v Bílém domě, kde tito jeho poradci myslí jak v padesátkách, a to jak politicky, tak co se týče životního prostředí, o kterém nemají z vědeckého hlediska ani páru.

Tento měsíc byl obzvlášť ostudný. Šlo o nominování nezávislého soudce do Nejvyššího soudu Spojených států, Bretta Kavanaugha. Dříve tento soudce prohlásil, že by za žádných okolností prezidenta neodsoudil, čímž si u Trumpa náram­ně šplhnul. Do toho se ozvala jeho bývalá spolu­žačka, profesorka Christine Fordová, která považovala za nutné upozornit na Kavanaughův charakter. Celý národ sledoval její velmi věrohodnou zpověď bez pathosu o tom, že byla v době školních let sexuálně napadena panem Kavanaughem[1].

Ten ve své promyšlené obhajobě plné zlosti a lí­tosti nad sebou vše popřel a vytahoval se svými akademickými výkony. Jakožto budoucí nezávislý soudce rozhodně neprojevil svou nezávislost tvrzením, že vše je konspirací demokratické strany. Prezident Trump opět mistrně překroutil fakt, že má „důkaz o soudcově nevině“, což není vůbec pravda, neb žádné důkazy, a to ani ze strany FBI, podány nebyly. Nicméně soudce byl jmenován a prezident Trump hned druhý den Fordovou ve svém proslovu zostudil za řevu jásajícího davu a přilil olej do ohně prohlá­šením zesměšňujícím celé ženské hnutí bojující za rovnoprávnost.

Nicméně hnutí žen dále pokračuje k nelibosti mužů, neb nelze již zastrčit problémy do temných koutů, ať jde o problémy vysoce postavených osob, veřejně postavených institucí i institucí rodinných, které zneužívají svou pozici, ať už ve vztahu k ženám, chlapcům či dětem. Je potřeba řešit a přiznat si tuto ostudnou kapitolu sexuál­ního zneužívání a pánové musí konečně pochopit, že „ne“ znamená „ne“, nežijeme už v době kamenné. Hrajeme si na vyspělou křesťanskou společnost místo, abychom věci řešili. Bez hysterie, beze zloby a důsledně a s pochopením. Je mnoho žen, co by mohly „vyprávět“ a nemohou nic dokázat, protože policejní orgány je nevyslyšely. Kdo nevěří, ať tam běží! Ale už je pozdě, už se stalo!

Jedině velmi důležité volby do senátu příští měsíc mohou zastavit Trumpovo systematické ničení vydobyté demokracie a úcty k lidským právům.

Psáno v New Yorku.


publikováno: 12. 10. 2018

Eva Dřízhalová

Eva Dřízhalová

/ Narozena v roce 1951 v Praze, přeživší komunismus a vyhozena konečně v roce 1979 za rodinou do Spojenych států. Pracovala jako číšnice, malovala, kreslila a stala se nezávislou umělkyní, inspirována přírodou, vědou, poezií a životem. Napsala a ilustrovala knihu Twinkle Twinkle Red star o životě za železnou oponou. Poslední dobou se zajímá nejen o politickou situaci tam, kde žije, ale i o politické dění v Evropě , neb považuje za svou povinnost jako umělec odrážet, co se děje kolem nás.

NEJNOVĚJŠÍ glosy


K Fajtově odvolání důvod dostatečný

Po otřesných zkušenostech s Jiřím Fajtem při přípravě a realizaci výstavy Charta Story jsme s povděkem přijali zprávu o jeho odvolání. Připomínáme, že původně sabotoval i dohodnuté pokračování této významné …

Velikonoční odkaz

Příběh Ježíše v mnohém ovlivnil naše dějiny. (Škoda, že se více neřídíme jeho učením. Ježíšovo ukřižování je ostudné, ale to, že dva tisíce let jsou dále likvidováni nevinní, je neomluvitelné.) …

Biblické motivy Jiřího Kobra

Jiří Kobr, jeden z autorů výstavy Lechtivá socha, „se zabývá viděním a myšlením těch, kteří na jeho umění budou koukat, přitom ale tvoří hrubě podle svého vkusu. Díky obojímu jsou okoukané …

Poezie na FB, o pomněnkách a barvínku…

Návrat k lepším věcem neznamená jednoduše z prostředí moderních technologií ke knihám, od FB a Youtubu ke gramofonu. Čím to je, že třeba některé příspěvky Václava Jamka na jeho facebooku hravě …

Čína náš vzor

Čínská kybernetická hrozba má různé podoby. Nejde jen o abstraktní svět někde daleko za oponou. Může jít (a často jde) i o pronikání do soukromí osob a jejich následné ovládání. …

Blbosti jde vyvracet

Někdy to vypadá, že za práva většiny se berou hlavně demagogové, ale jejich hnutou argumentaci není možné přesvědčivě, krátce a slušně vyvrátit. Najdou se ale docela dobré příklady toho, že …

Dívat se kolem sebe (ne)stačí

Skytaly, pro někoho zapomenutá sudetská vesnička na Podbořansku. Dlouhé roky jsem denně přes Skytaly cestoval do zaměstnání. Jako dnes si vybavuji okamžik, kdy jsem v šípkovém keři spatřil rozvalené torzo. Byl …

Něžná úcta (detail obrazu od Rembrandta)

Komentář sestry Wendy Beckettové (1930–2018) na pondělí 15. dubna (Tender reverence, Něžná úcta). Úcta je nejhlubší formou respektu, vážně míněným přáním přiznat druhému důležitost jeho či jejích vlastních práv. Stojí na předpokladu, …