Komu a kdy přijdou vhod Romové?

Dovoluji si uvést pár vysvětlujících poznámek ke glose M. Záhorského[1]:

Už od raného dětství jsou děti majority upozorňovány na „cikány“ jako na něco negativního. Často se s tím setkávám, a to nejenom na základních školách, ale i na vyšších stupních a VŠ. Právě v tomto bych hledal zásadní kámen úrazu. Pokud budou mladí od malička vychováváni a vedeni k nenávisti vůči komukoliv jenom pro jeho odlišnost, nečekejme zdravou a prospěšnou společnost.

Je ostudné, že prezident republiky se k nám chová, tak jak se chová, a rozeštvává obyvatele. Romové jsou velice rozmanití. Zároveň prožívají naprosto všední a každodenní věci, vstávají, pracují, radují se nebo jsou smutní, zamilovávají se (do lidí opačného či stejného pohlaví), mají své blízké, chodí volit. Podílejí se na chodu společnosti, i když jsou stále dehonestovaní a označovaní za „špatné“.

Nebudeme-li vnímáni jako rovnoprávní občané, pak kdokoli může navrhnout jakýkoliv nesmysl a nazývat nás jak chce, aniž by se nás zeptal, co si myslíme; což se tady děje už 100 let (nejsme přizváni k jednacím stolům). Druhou stránkou věci je, že jsme občany této krásné země, aniž bychom byli bráni v potaz, ovšem v časech voleb a politických klání přijdeme vždycky vhod.

A nejsme prosím cikáni! Jsme Romové, a to oficiálně od 1. mezinárodního sjezdu IRU v Londýně v roce 1971, kde jsme toto označení vzali za své. Vychází z našeho romského jazyka: Rom – muž, Romni – žena. Lze si i dohledat, jaké národní symboly máme. Označení je odvozeno od domnělé země našeho původu, Egypta (v řečtině γύφτος, v angličtině „gypsy“, ve španělštině „gitano“, ve francouzštině „gitan“ – pro skupiny přicházející ze Španělska). Další zemí jsou Čechy (la Bohème) a od ní odvozený francouzský výraz. Ačkoliv ne všechny skupiny Romů označují sami sebe Rom, ke společnému původu se hlásí všichni, hlavně jde-li o dichotomii Rom–gádžo (nerom).

K jiným používaným endonymům patří:

  • prapůvod v řeckém Atsinganoi (Atzinganoi), jak toto etnikum nazývali v byzantské říši. Výraz zřejmě souvisí se záměnou Romů se sektou athinganů (athinganoi) (v 8. století ve Frýgii).
  • Sintové, žijící převážně v Německu. Sintové o sobě nemluví jako o Romech, ale svůj jazyk označují „romanes“ („mluvit romsky“).
  • Manušové, zastoupeni převážně ve Francii. Manušové jsou podskupinou Sintů. Výraz „manuš“ znamená v sanskrtu, novoindických jazycích a romštině „člověk“, „manuša“ znamená „lidé“.
  • Calé (či Kale), žijící ve Španělsku a Portugalsku. Kale znamená v romštině „černý“. Pro svůj jazyk používají slovo „kale“ a jedná se o pararomštinu.
  • Kalé, žijící ve Finsku; stejné endonymum se španělskými Calé pravděpodobně vzniklo náhodně.
  • Kalé, žijící ve Walesu, původem ze Španělska.
  • Romanichalové (čteno „Romaničelové“), žijící převážně ve Spojeném království.

Výše uvedené skupiny se dělí do ještě menších podskupin a rodů; například Olašští Romové představují asi 10 % romské populace v České republice a dále se dělí na Lováry (původně konští handlíři) a Kalderaše (původně výrobci kotlů). Všechny uvedené skupiny si ale v rámci základní dichotomie vůči neromům (gádžům) říkají Romové.

Romové, kteří se narodili v Čechách, by měli být právoplatnými občany tohoto státu, ne jeho hračkou k dehonestaci a politickým čachrům, jak se tu už dlouho děje.

My jsme Češi, stejně tak i ostatní, jako např. Moravané, Slezané. Jen máme rozdílnou kulturu, zvyky a hodnoty. Naši lidé tady bojovali za svobodu a trpěli tyranií tohoto státu (Lety u Písku, Hodonín u Kunštátu atd.). Kdy to skončí?


[1] Reakce na glosu Past práce na černo.

publikováno: 16. 10. 2018

František Lacko

František Lacko

Romský aktivista / Narozen 1973. Mnoho let pracoval ve zdravotnictví, kde si doplnil vzdělání. V roce 1989 v době tzv. sametové revoluce byl členem studentského stávkového výboru. Od roku 2010 aktivně spolupracuje s organizacemi zabývajícími se lidskými právy – Amnesty International, jezdí jako „živá kniha“ po školách. Pro Institut Terezínské iniciativy přepisuje archivní záznamy, spolupodílí se na vytváření databáze, spolupracuje na přípravě a organizaci připomínkových a osvětových akcí. Publikuje v Romano hangos, kde se věnuje různým tématům z různých prostředí. V roce 2019 navázal spolupráci s Filosofickou fakultou Univerzity Karlovy jako hostující lektor. Zasazoval se o likvidaci velkovýkrmny prasat v Letech u Písku, kde organizoval petice i aktivní protestní akce.

NEJNOVĚJŠÍ glosy


Kam se Mekka na Prahu

Podle Petra Schwarze z ČRo Plus: „Téměř dva miliony muslimů přijely do saúdskoarabské Mekky na každoroční pouť… do Prahy letos má dorazit na devět milionů turistů“. Sice je to za celý …

Jaká doba, takové umění!

„Mám vlastně štěstí – divadlo je pro mne pořád jeden z nejzajímavějších způsobů, jak poznávat život. A navíc řecké divadlo, speciálně řecká tragédie, je oslnivý fenomén. I když jsem o tomto výplodu starořecké kultury, který …

Proč je dobré nic nedělat?

My jsme se odnaučili nic nedělat. Kdo z nás si sedne v neděli, v sobotu sedne a nedělá nic? Zkrátka kouká. Vezme si deci vína, nebo ani ne vína, a dívá se? Jen …

Paradox těžké viny

Kráčela krajem žížala měla jen kalhotky a sako. Kráčela, už si zoufala, neb sousedka jí řekla: pako! Věděla, co jsou sekvence a nechtěla se zpátky vracet, snoubenec jí spad z …

Cena vepřového

Předseda KSČM Vojtěch Filip přispěl opět do pokladnice alternativních pravd. Za zvyšující se ceny vepřového podle něj může to, že Sobotkova vláda vykoupila vepřín v Letech na místě bývalého koncentračního tábora …

V solidaritě s našimi sestrami a bratry z hongkongské konfederace …

… předseda ČMKOS Josef Středula (zasílá) tento otevřený dopis Jeho Excelenci Ťien-minovi Čangovi, velvyslanci Čínské lidové republiky v České republice. Vyzývá v něm k zajištění ukončení represí proti demonstrantům, upuštění od vyvíjení nátlaku na …

Omrzelost skutečností

„Jsme-li zklamáni realitou, církví nebo sami sebou můžeme mít pokušení upnout se k nasládlému smutku, který východní otcové nazývali omrzelost. Kardinál Tomáš Špidlík říkal: »Nával smutku nad životem samotným, společenstvím druhých …

Otázka do vědomostní soutěže po třiceti letech

Česká televize už začala s připomínáním třicetiletého výročí sametové revoluce. Ve vědomostní soutěži Kde domov můj? byla například soutěžícímu položena otázka „S projevem kterého politika je spojen slogan nejsme děti, skandovaný …