Falešné oslavy – pohled na zvracení

Klanění bláznů před kupkou hnoje.

Nejen z kostela vím, že před přijímáním, tedy před pozváním na večeři s Kristem, člověk má říct: „nejsem hoden, abys ke mně přišel“. Nejen řekne, ale pocítí a dá najevo, co o sobě ví a že nemá nárok. Tak křesťanská liturgie už tisíce let přirozeně předkládá (povinný) stud jako podmínku (opravdovým) projevům úcty. Tradice nás vychovává, že beze studu není možné se hlásit k něčemu většímu, úctyhodnému.

Představitelé dnešní politické reprezentace nevyrostli z těchto tradic. Předvádějí přece opak – místo jakéhokoli osobního studu a přiznání vlastních selhání, vyřvávají selhání druhých a pak se, takto očištěni, vrhají na velké postavy naší tradice a dělají se jejich dědici a pokračovateli. Předvádějí, jak je velmi dobře možné beze studu parazitovat na čemkoli mrtvém, oblemtávat slizem svých kýčových pochval sochy a uctívat lokajskou servilitou padlé hrdiny.

Nechme stranou těch několik papalášů, co se lísají k sochám. Nechme stranou skvělý projev odvážného odbojáře, vzdělance a kultury milovného člověka, který včera bez uzardění, zato s patřičně vyschlým hrdlem přečetl zbabělý tunelář, který nezvládne k stáru ani jednu větu bez chyby v nějaké mateřštině (viz Babišův projev v Národním muzeu). Celá tahle šaráda ke 100. výročí bez svědomí je především zkouška publika, tedy „lidu“, „národa“.

Hlavní otázka zní: Postřehl lid a národ, že svědomí a stud týmům premiéra a prezidenta chybí? Je v lidu a národě silněji vštípena tradice studu a svědomí jako podmínky uctívání nebo dnešní lid a národ většinově opravdu věrně zastupují – reprezentují lháři bez svědomí?

A ještě k tomu, co se slaví: Víme, jak náročné je dědictví TGM – myšlenkově i praxí, jde o věc každodenní drobné práce a většiny života v opozici k vlastnímu národu, nepopularity, nepopulismu…. to víme z životopisu TGM jistě, tak jak to, že se dnes k tomu hlásí tolik hnusných lidí – různých zbabělců, veksláků, kolaborantů s čímkoli a nic je nijak nenutí k nějakému výrazu lítosti, že to co se chystají slavit ještě před chvílí svým jednáním i slovy zesměšňovali a srali na to (nejen loutky jako Gott, Vondráčková, ale i předlistopadoví tvůrci normalizačního mýtu a kariéristé jako prof. Dvořáková). To mne ujišťuje o tom, že oni slaví něco, co nemá s tím, před čím bych já smekl rád, nic společného, i když to vypadá na první pohled podobně. Jejich Československá republika není moje, jejich Masaryk není můj, jejich pravda je pro mne lež, jejich moudrost je v mých očích vychcanost.

28 10 2018 obr1

Stanley Spencer. Soldiers Washing. 1927. wikiart.org

publikováno: 28. 10. 2018

David Bartoň

David Bartoň

Šéfredaktor Přítomnosti /

NEJNOVĚJŠÍ články


Justice není spravedlnost

Na podobu zákonů má vliv především momentálně vládnoucí moc, idea, s jejíž pomocí svou vládu legitimuje, …

Výstavka úspěchů národního… „chozjajstva“

Tak jsem včera zase slyšel, že Babiš je úspěšný premiér. Dokonce nejlepší za posledních 20 …

Venkov jsme nepotřebovali, tak je skoro po něm

Odborník na zemědělství, František Havlát, říká, že stojíme na prahu změny, která by pro naši …

Helikoptérová aféra

Je obecně známo, že dostat se za oponu, od roku 1946 zvanou železná, bylo velmi …

Žádné „dobro“ neomlouvá zlo

Dumat nad vztahem dobra a zla je dosti ošidné, neboť se svým způsobem jedná o individuální, intimní …

Sami si diagnostikujte arogantního blbce, aneb o hybris a Nemesis

Nedělej ty vánočky tak kolosální, aby se ti nerozpadly vlastní mocností, prý říkávala Werichova babička …

Zeman nezpůsobilý k funkci

K Zemanovi už se mi nechtělo nic psát; hlavně z pocitu marnosti. Podle upozornění ústavního právníka a bývalého …

Budeme se v průměru rodit stále hloupější, neschopnější a impotentnější

Byl bych rád, kdybych mohl říci, že výročí část lidí přivede k hlubšímu zamyšlení. Bohužel tomu …