Naše země nevzkvétá

Identifikujete se s charakterem probíhajících oslav stého výročí někdejšího Československa? Jaký vztah má tato událost k dnešku? Jsou oslavy přiměřené kontextu mezi vznikem ČSR a dnešní realitou České republiky?

Odpověď je jednoduchá: s charakterem probíhajících oslav se ani náhodou neidentifikuji. Pokud jde o vztah oslavované události k dnešku, musím s politováním konstatovat, že vzpomínky na slavnou minulost mají teď sloužit k tomu, aby veřejnosti zastřely politický a mravní marasmus, v němž se naše společnost v posledních pěti letech octla. A proto oslavy považuji mírně řečeno za nepřiměřené.

Náš nynější stát, Česká republika, vznikla v roce 1993 jako parlamentní demokracie a právní stát, postavený na občanských a lidských právech. S naší minulostí se vyrovnáváme jako dospělí lidé, navazujeme na ni tam, kde je to třeba, a kritizujeme tam, kde je to třeba. Tento stát je teď ve stádiu nejvyššího ohrožení. Většinu v Poslanecké sněmovně mají „rodinná firma“ Andreje Babiše, SPD a KSČM. Vládu tvoří Babišovo uskupení spolu s poničenou ČSSD, jištěna je smluvní podporou KSČM. Prezident vykonává svou funkci způsobem, který nemá v nové době obdoby, a snaží se naši zemi orientovat tam, odkud jsme před třiceti lety s odřenýma ušima vyvázli.

Po komunálních volbách vznikají jako houby po dešti koalice na zásadě „každý s každým“. Rady mnoha měst a obcí připomínají orwellovské hostince, kde pospolu sedí farmáři a čuňata a za chvíli se už ani nepozná, kdo je farmář a kdo čuně.

V těchto souvislostech je třeba chápat nynější oslavy.

V pátek Poslanecká sněmovna projednávala a jednomyslně schválila společné prohlášení. Všichni se jednomyslně přihlásili k demokratickému charakteru státu a hodlají prý společně posílit národní hrdost a ambici české republiky patřit mezi nejúspěšnější země světa. Je mi líto, ale v dnešní situaci to je potěmkiniáda. To se demokratické strany, které ještě pořád ve Sněmovně jsou, nestydí podílet se na takovém ohlupování veřejnosti?

Často jsem kritizoval Václava Havla. Jsem rád, že ho teď mohu zmínit v dobrém. V roce 1990 sdělil národu: „naše země nevzkvétá“. Věděl to tehdy každý, jen se to předtím ještě nesmělo říkat.

Dnes se to ještě smí říkat. Ví to jen málokdo. Zaráží mne, že to v pátek v Poslanecké sněmovně naznačil jen jeden jediný.

Psáno pro Forum 24.

publikováno: 28. 10. 2018

NEJNOVĚJŠÍ glosy


K tomu našemu 17. listopadu

Cítím se jako poslední z Mohykánů. Pokud vím, jsem ojedinělým příkladem žijícího člena rodiny, která sloužila přes čtyři generace svobodnému českému a československému lidu. Můj pradědeček Adolf založil Lidové noviny, byl prvním …

Lůzu volí zase jenom lůza

čím dál tím víc mě bolí jak paměť krátkou máme cítím stesk vojáka v poli já nezapomínám jak tu ostnatými dráty bolševická lůza omotala dráty a vysála víru z nás …

Šašek nebyl trapný a vůbec skvělý cirkus

Neváhejte, nečekejte, představení začíná Cítíš tu vůni? To piliny v manéži dýchají a klauni se přitom smějí a děti se radují, že přijde zase klaun a ukáže šaškův um. Vidíš tu …

Evropský pocit schází, solidarita není, je volný handl

Z čeho se v lidech může narodit sounáležitost se svou evropskou vlastí? Sounáležitost přirozená, živá a velkorysá? Rakouský spisovatel odpovídá takto (DB): „Pocit příslušnosti k nadnárodní struktuře se může rozvinout ze dvou zkušeností. Na …

Obrana syrských Kurdů

Na jaře roku 2016 jsem vystoupil na obranu syrských kurdských milicí na plénu EP: Pane předsedající, vloni na podzim jsem navštívil Rodžavu, území severní Sýrie ovládané Kurdy. Byl jsem hostem …

Vážený Měscký Úřade!

V rámci sexuálních experimentů konaných pod vlajkou lických i nelických práv (Grant. č. 8645231245-N564-2020) jsem se rozhodla zakusit sex s kancem divokým a proto se nyní cítím býti sviní divokou, aniž použiju antikoncepci …

Pro a proti stávce učitelů

„Co ti učitelé dnes vůbec chtějí, my jsme taky dělali jenom za tisícovku…“ zaslechl jsem od penzionované učitelky. Ale také následující: „Takže: co si to oni z toho Milionu chvilek vlastně …

Vítěz bere vše

Předseda vlády to má vždy s vlastní mediální prezentací snadnější než ostatní politici. A je-li to premiér doslova posedlý svým mediálním obrazem, tak nám své aktivity všeho druhu servíruje téměř nepřetržitě. Motivem …