K pohřbu našeho vojáka

Podle pamětí diplomatky Magdy Vašáryové se Československá socialistická republika podílela (mimo jiné ze svých účtů u bank ve Vídni) na financování teroristických skupin různě po světě[1]. Vašáryová záhy po svém nástupu jako polistopadová velvyslankyně tyto účty rušila a následně čelila hrozbám smrtí od příjemců peněz.

Boj proti mezinárodnímu teroristickému násilí, který stojí naši zemi peníze a i životy vojáků, většinou připomínáme jako povinnost a závazek vůči spojencům z NATO. Často k tomu cynicky dodáváme, že tito spojenci dříve vedli a vedou imperiální politiku a tváříme se, jako bychom zejména Britům, Francouzům i Američanům velkoryse nebo spíš z donucení pomáhali řešit jejich letité chyby a napravovat jejich hříchy v zemích, kde to včera nezvládli a dnes se tu z toho líhnou teroristi.

Tento postoj je do značné míry falešný. Nejen svědectví Vašáryové připomíná, že jsme před rokem 1989 byli padesát let součástí impéria, ačkoli jen satelitní. Vyráběli a dodávali jsme zbraně a pověstný Semtex pro většinu agresí „naší“ Varšavské smlouvy a SSSR. U nás, nejen ve sklepních tělocvičnách zrušeného dejvického semináře, se cvičili atentátníci – teroristé. Financovali jsme třeba světoznámého Carlose řečeného Šakal a mnoho jiných masových vrahů civilistů, se kterými jsme tehdy sdíleli nepřítele – demokratický Západ a cíle – zastrašení jeho obyvatel[2].

Naše současné oběti splácejí naše tehdejší spojenectví s teroristy. Náš podíl byl menší, protože jsme menší stát, ne že bychom byli lepší. Nynější naše ztráty taky nejsou stejné. Kšefty s čertem se holt splácejí nutně, třeba po letech, ale krví. Tvářit se jako nevinné oběti cizích vin je falešné.


publikováno: 7. 11. 2018

David Bartoň

David Bartoň

Šéfredaktor Přítomnosti /

NEJNOVĚJŠÍ glosy


Chytrý člověk žije hloupě

„Rozděleni svobodou“ – Výsledky průzkumu se převalují od úst k ústům. Sociologie a statistika daly svoje plody. Bohužel nad kategorie „chlebařiny“ a „spokojenosti“ se nedostaly. Štěstí člověka, nebo dokonce nějaký smysl jeho života, …

Proklepněte si věčného poslance

Dne 10. září na Českém rozhlasu v Interview Plus hovořil poslanec Marek Benda s nostalgií o tom, jak se „za našich časů“ (míněno za časů vlády ODS) odstupovalo z mnohem nižších postů než …

Pomník z roku 1980 je „symbol vítězství“ Rudé armády z roku 1968,

skrytou výhrůžkou Maďarskem (1956). V tom samém roce (1980) předešel sovětské okupaci Polska generál Jaruzelski vyhlášením stanného práva. Pomník Koněva byl postaven v roce 1980, tedy dvanáct let po ruské okupaci naší země, …

Česko-polská výstava o pádu režimu a disentu

V úterý 1. října rozezvučí starobylou Vodní tvrz v Jeseníku legendární písně Karla Kryla v podání jeho bratra Jana. Zahájí tak dvojjazyčnou výstavu s názvem „Nebyli jsme sami / Nie byliśmy sami“, kterou k 30. …

Cena za to, že Zeman něco plácne

Můžeme podobně jako Karel Schwarzenberg vtipkovat, že na existenci samostatného Kosova se může Zeman poptat u českých fotbalistů, ale zahraničně-politicky to taková bžunda není. … Kosovo rozhodně není příkladem klidné, bezpečné …

Anděl strážný

Nedožité šedesátiny Maria Kotrby (1959–2011) měly být zhodnoceny výstavou v Galerii hlavního města Prahy, ale kulturátoři hlavního města jeho oslavu zrušili ve prospěch výstavy  agenta StB a nonšalantního profesora Bedřicha Dlouhého …

Začínáme dělat správnou zahraniční politiku?

To znamená politiku opačnou než tu, kterou prosazuje Božkov z Hradu? Mám na mysli rostoucí (nejen český) odpor k nekalým praktikám Číny. Začalo to primátorem Prahy Hřibem, který odmítl uznat doktrínu „jedné Číny.“ …

Trumpova administrativa pomalu požírá dosud nedotknutelné

Ignorance prezidenta Trumpa a blbost, s jakou přehlíží všechno živé (jak lidi, tak přírodu), už nemá mezí. Těžko pochopit, že takový psychopat může být prezidentem. Příroda, o které se poslední dobou hodně mluví, …