Pýcha předchází pád

Reakce na glosu Vojtěcha Klímy[1] kritizující článek Bohumila Slámy „Pravice nutně musí lhát“[2].

Souhlasím, jak píše pan Sláma, že „pokud se ekonomističtí liberálové typu Klause a Trumpa budou dál prosazovat, povede ke zničení přírody a tím i lidstva.“

Prezident Trump je velký lhář a demagog, který riskuje civilizaci pro profit, ideologii a své ego. Tvrzení pana Klímy, že „zintelektualizovaná levice je odtržena od reality“ je nesmysl, jakožto i jeho výrok, že „levice ztratila myšlení, řeč a témata“.

Obávám se, že pan Klíma nazírá situaci zde, ve Spojených státech, trochu „z rychlíku“. Odpovím tedy článkem, který jsem napsala před lety do Amerických listů a který je, jak se domnívám, stále aktuální. Nazvala jsem ho:

Pýcha předchází pád

Po přečtení knihy Václava Klause s názvem „Modrá, nikoliv zelená planeta“ jsem si uvědomila., jak povýšeným a arogantním způsobem psal pan Klaus o současných klimatických problémech, neb z celého jeho tónu vyznívá: „Jsem ekonom, a kdo je víc?“ Nejenže neuznává [stejně jako Trump] nový vědecký výzkum, ale přirovnává environmentalisty ke komunistům omezujících svobodu člověka a k prospěchářům s politickými úmysly. Nevidí žádná nebezpečí se vzrůstající ekonomií a technologií a tvrdí, že jde jen o jakousi „módu“, když se poukazuje na negativní klimatické následky [o nichž Trump rovněž nechce ani slyšet].

Tvrdí rovněž, že propočty ekonomů mají smysl jen pro dnešek a řešením pro budoucnost není třeba se zabývat. Sám pan Klaus přiznává, že se o přírodní vědy příliš nezajímá. Takže by možná nevadilo, kdyby se pan ekonom kromě svých „propočtů“ také zajímal o biologii a chemii, aby lépe porozuměl funkci života.

Environmentalisté se snaží zbrzdit ekonomický vývoj lidské společnosti ve prospěch životního prostředí a nechat tak průchod věcí, jak se tomu děje již milióny let. Nic neomezuje životy lidí více než dnešní technologie a nesmyslná produkce, kterou je třeba globálně řešit a posuzovat výrobu vzhledem k přírodě, která je pro nás mnohem důležitější než hmotné statky.

Pan Klaus [stejně zase jako pan Trump] se obává disciplíny a předpisů regulujících bezohledné podnikání. Dnes jde především o etiku podnikání, která není dostatečně zdůrazňována a pan Klaus [stejně jako pan Trump] nevidí konflikt rozvoje lidské společnosti s přírodou a snaží se nám neúnavně namluvit různými formulemi a křivkami, že oteplování země je zcela zanedbatelné. Mluví o minulé lidské činnosti, ale nezabývá se vůbec dnešní problematikou zemí, které sice ekonomicky rostou, ale ekologicky hynou. Lidé jsou ochotni poslouchat „příkazům“ vědců, pokud půjde o ochranu přírody, se kterou je nutno žít v souladu. Jsme malá planeta a její zdroje nejsou nevyčerpatelné a já věřím, že zásoba vědomostí nás přivede ke zdravějším zdrojům, než jaké máme dnes.

Podle pana Klause je nejlepším prostředím člověka „prostředí svobody“. Samozřejmě, že člověk potřebuje svobodu k životu, k vynalézání a podnikání. Ale nemělo by jít o svobodu ekonomie na úkor přírody. Mnohým lidem jde o osud naší planety a uvědomují si, že pyšným chováním našich vůdců a jejich neznalost může způsobit celosvětové katastrofy a je třeba nabádat k pozastavení a zvážit další kroky v technologii. Existuje spousta statečných jedinců, jako např. v Číně, kde se o překot vyrábí, kteří nasazují své životy za ozdravění životního prostředí. Je tedy naší POVINNOSTÍ předat budoucím generacím planetu ZELENOU a ne zčernalou. Pan Klaus [stejně jako pan Trump] dává zelenou jen těm, kteří jdou ve jménu svobody plnou parou za ziskem. Pak v tom případě nejde o přirozenou evoluci, ale o vytváření, hromadění a do přírody vypouštění látek, které škodí všem tvorům na zemi. O tom, že pan Klaus neměl pravdu, svědčil i jeho projev na půdě Spojených národů, který nic nezaznamenal, ba naopak, musel se stáhnout zpět a to nejen za hranice své země. Možná, že v poslední chvíli pochopil, že svou „geniální“ ekonomií nemá právo se plést do vyšších principů lidských.

Zdraví

Eva z New Yorku


publikováno: 30. 11. 2018

Eva Dřízhalová

Eva Dřízhalová

/ Narozena v roce 1951 v Praze, přeživší komunismus a vyhozena konečně v roce 1979 za rodinou do Spojenych států. Pracovala jako číšnice, malovala, kreslila a stala se nezávislou umělkyní, inspirována přírodou, vědou, poezií a životem. Napsala a ilustrovala knihu Twinkle Twinkle Red star o životě za železnou oponou. Poslední dobou se zajímá nejen o politickou situaci tam, kde žije, ale i o politické dění v Evropě , neb považuje za svou povinnost jako umělec odrážet, co se děje kolem nás.

NEJNOVĚJŠÍ glosy


K Fajtově odvolání důvod dostatečný

Po otřesných zkušenostech s Jiřím Fajtem při přípravě a realizaci výstavy Charta Story jsme s povděkem přijali zprávu o jeho odvolání. Připomínáme, že původně sabotoval i dohodnuté pokračování této významné …

Velikonoční odkaz

Příběh Ježíše v mnohém ovlivnil naše dějiny. (Škoda, že se více neřídíme jeho učením. Ježíšovo ukřižování je ostudné, ale to, že dva tisíce let jsou dále likvidováni nevinní, je neomluvitelné.) …

Biblické motivy Jiřího Kobra

Jiří Kobr, jeden z autorů výstavy Lechtivá socha, „se zabývá viděním a myšlením těch, kteří na jeho umění budou koukat, přitom ale tvoří hrubě podle svého vkusu. Díky obojímu jsou okoukané …

Poezie na FB, o pomněnkách a barvínku…

Návrat k lepším věcem neznamená jednoduše z prostředí moderních technologií ke knihám, od FB a Youtubu ke gramofonu. Čím to je, že třeba některé příspěvky Václava Jamka na jeho facebooku hravě …

Čína náš vzor

Čínská kybernetická hrozba má různé podoby. Nejde jen o abstraktní svět někde daleko za oponou. Může jít (a často jde) i o pronikání do soukromí osob a jejich následné ovládání. …

Blbosti jde vyvracet

Někdy to vypadá, že za práva většiny se berou hlavně demagogové, ale jejich hnutou argumentaci není možné přesvědčivě, krátce a slušně vyvrátit. Najdou se ale docela dobré příklady toho, že …

Dívat se kolem sebe (ne)stačí

Skytaly, pro někoho zapomenutá sudetská vesnička na Podbořansku. Dlouhé roky jsem denně přes Skytaly cestoval do zaměstnání. Jako dnes si vybavuji okamžik, kdy jsem v šípkovém keři spatřil rozvalené torzo. Byl …

Něžná úcta (detail obrazu od Rembrandta)

Komentář sestry Wendy Beckettové (1930–2018) na pondělí 15. dubna (Tender reverence, Něžná úcta). Úcta je nejhlubší formou respektu, vážně míněným přáním přiznat druhému důležitost jeho či jejích vlastních práv. Stojí na předpokladu, …