Normalizace jednoduše byla…

V textu „Držení pozic“ a „odvracení nedozírných následků“[1] se BD dopustil velice poučné zkratky doby, která jako by se vracela:

„Lidé se většinou instinktivně drželi své branže, prostředí, jež znali. Z povahy věci plynulo, že to byly právě oblasti, kde čistky řádily nejvíce. A tak se z redaktorů, když měli kliku, stávali korektoři, prodavači v knihkupectvích a antikvariátech, skladníci v knižních velkoskladech atp. Další posuny směrem na „okraj společnosti“ pak přinesly hysterické represe po Chartě 77.

Z perspektivy pronásledovaných se společnost dělila na „mlčící většinu“, která uzavřela nepsanou smlouvu o toleranci s Husákem (rozuměj s režimem), a na druhé straně na nepočetné prostředí, které se tak či onak snažilo vzdorovat (Václav Benda mluvil o „paralelní polis“; v trochu jiném smyslu se říkalo aspoň části z toho „underground“; myslím, že se to dá vztáhnout i na celek). Bylo to vlastně něco vynuceného a zároveň tak trochu i projekt. A Havlova parabola o zelináři, který se vymaňuje z většinového „světa lži“ a odchází do „světa pravdy“, načrtává cestu, kterou je třeba sledovat. V reálu se po ní vydalo jen velmi málo zelinářů. To všechno je ovšem velmi zjednodušený obraz české společnosti v době normalizace.“


publikováno: 14. 12. 2018

NEJNOVĚJŠÍ glosy


Šperhákem v paměti

Jello Biafra, zvláštním způsobem do mého života vstoupil, bylo v době expedice druhého či třetího vydání knihy Ivana Martina Jirouse „Magorova mystická růže“, odhaduju, že to mohlo být tak v roce …

Rakouský vicekancléř si na videonahrávce domlouval financování z Ruska

Současný rakouský vicekancléř z populistické FPÖ nabídl před volbami v r. 2017 údajné bohaté Rusce podezřelé a zčásti ilegální obchody, pokud mu dopomůže k volebnímu vítězství. Domnělá Ruska však byla …

Církevní společenství říká člověku, kdo je

S trochou pravdy i s trochou hereze bylo před mnoha léty řečeno, že „mimo církev není spásy“. Interpretuji to takto: Mimo ony vykupující vztahy, které nám sdělují pravdu, jsou nám výzvou, činí …

Jak jsem málem začal rozumět Putinovi

Mezi Moskvou a Vladivostokem, po dobu deseti týdnů, objevuje cestovatel Stephan Orth (1979), jak tenká linie vede mezi ruskou srdečností a ruskou propagandou. Na příkladu konkrétního hostitele, oceánografa Jurije, dochází k závěru, proč …

Proti čemu, proti komu a za co?

Plná domácí náměstí lidí, kteří vyjadřují svůj nesouhlas s personální politikou vlády a Hradu mají výraznou symboliku. Vysílají vzkaz, že zde žije nemálo lidí, kteří si již uvědomují, že dnešní míra arogance …

Ministr prý 16 hodin denně…

Prohlášení ministra, že pracuje 16 hodin denně, nesvědčí o ničem jiném, než že je neschopný stihnout to, co má v pracovní době, že tedy je mentálně opožděný o 50 % …

Jeden praktik, druhý idealista

Oba si protiřečí, ale jsou cenní. Petr Havlík původem praktik, jenž vidí do zákulisí politiky, navádí k řešení[1]. Zpět do politiky se mu ale nechce, ačkoli by tam mohl úspěšně působit. …

Neexistence agentů StB opět potvrzena! (Z minula pro připomínku)

Pěvkyně Soňa Červená se obrátila na soud (2010) s žádostí, aby byla vymazána z evidence spolupracovníků StB, je v tom nevinně. Ministerstvo vnitra argumentovalo záznamem jakési Soni Červené, jejíž datum narození se jen shodou …