Jak si udržet váhu a přitom pochopit i sebe

Nejsme to my, my je mikrobiom.

V roce 1990 vyšel v inzertních novinách tento text: Kdo mi pošle v obálce dvacetikorunu a ofrankovanou obálku se svou adresou, dostane zaručený recept na zhubnutí. Jeden z mých známých tak učinil a skutečně do několika dnů mu přišla „jeho“ obálka zpátky a v ní lístek s jediným doporučením: NEŽER! Natolik ho to dopálilo, že se rozhodl rady uposlechnout – když už do toho investoval takovou sumu – a vskutku: do šesti týdnů měl dole pět kil. Po vánočním obžerství takového výsledku můžem dosáhnout do Matěje také – ale co potom?

Zatímco většina lidí na Zemi trpí podvýživou, takzvaně civilizovaná část populace stůně a umírá vlastně na přejídání – obezitu, cukrovku a jejich důsledky pro srdce, cévy a ostatní tělo. Nadváha (prý to ošklivé slovo bude v rámci korektnosti záhy zakázáno a nahrazeno pojmem podvýška) trápí už většinu populace a obezita se dnes vyskytuje častěji než před sto roky tuberkulóza. Většina časopisů pro ženy uvádí desítky rad, kterak zhubnout, což se někdy dokonce podaří, zapomíná však dodat, že po šesti týdnech týrání a úbytku 4 kg následuje pár dní radovánek a do měsíce přírůstek 7 kilogramů a 85 gramů.

Jsme to, co jíme, neřekl poprvé žádný dietní poradce, ale v polovině 19. století německý filosof Ludvig Feuerbach, muž s příšerným plnovousem podobným rýžovému koštěti dole se rozšiřujícímu, aby tím dokázal materialismus, na který věřil. Dietní odborníci tuto hloupost od něj opisovali, neb netušili, že jsme to, co jedí naši mikrobi, náš střevní mikrobiom. Ano, nejsme já. Jsme ekosystém s břichem plným mikrobů, které nám pomáhají život bránit, udržovat v pohodě a nenervovat se. Je jich tam sto bilionů, což je jednička se čtrnácti nulami v závěsu a znamená to také, že je jich desetkrát víc než buněk našeho těla. Jejich dvě hlavní skupiny tvoří Firmikuti a Bakteroideti a mezi nimi je významná část Prevotel.

Mikrobi pracujou, ale také (a hlavně, a proč by ne) žerou. Firmikuti mají rádi západní typ stravy, Prevotely baští vlákninu. Je jasné, že čím se budeme krmit, to také bude krmit naše bakterie. Ty lépe krmené porostou a budou utiskovat ty podvyživené. Ale nejen to: budou také vyrábět mozkovou chemii, která bude regulovat naše chutě, abychom jedli to, co oni mají nejraději. Tudíž se stane, a je to popsáno mnohokrát ve světové literatuře, že saháte do lednice pro zdravou mrkev či brokolici a s nelíčeným údivem, ne-li s děsem, hledíte na svou ruku, která vytahuje klobásu – to způsobili Firmikuti. Nebo se ráno probudíte a jste obložení obaly od čokolád. A mezitím kalorie, ty malé sviňky, vám ve skříních zmenšujou šaty.

Často citovaná práce ukazuje, čím se živí 10–12leté děti z Florencie a z Burkina Faso. Ty florentské baští pizzu, těstoviny, brambůrky, čokoládu, zmrzlinu, sýry, salámy a další dobroty a zapíjejí to sladkou limonádou, zatímco africké mají proso, fazole, zeleninu, sem tam kuře, ale v období dešťů termity. Obsah jejich střev, pokud jde o mikrobiom, je diametrálně odlišný a co víc, odlišné jsou i jeho produkty. Africké děti mají ve střevech mnohem méně potenciálně choroboplodných bakterií a několikanásobně více slavných mastných kyselin s krátkým řetězcem, které jsou dnes uctívány devótněji než posvátné krávy v Indii. To proto, že zabraňují zánětu a obezita je pokládána za zánět, stejně jako cukrovka II. typu, která se z ní často vyvine.

Pak jsou tu ještě regulační faktory hormonální, a to vzájemný poměr hormonu glukagonu vyvolávajícího pocit sytosti a inzulinu, který naopak vyvolává chuť k jídlu až hlad. Čím víc inzulinu, tím větší hlad a tím větší neochota spalovat energii a naopak touha shromažďovat ji do tukových zásob. Strava s vysokým obsahem sacharidů (=glycidů = cukrů = uhlohydrátů) vyvolává větší výdej inzulinu a paradoxně pak i větší hlad. Tyhle skutečnosti mohou také vysvětlovat, proč roste incidence obezity v zemích, kde před pár desítkami let uvěřili bludu, že tuky, pokud jde o obezitu, škodí a sacharidy ne.

Cara B. Ebbeling(ová) s kamarády a kamarádkami sepsala a otiskla výsledky tříleté studie zaměřené na to, jak si i nadále udržet váhu po redukční kůře (Effects of a low carbohydrate diet on energy expenditure during weight loss maintenance: randomized trial. BMJ 2018;363:k4583, citované navíc v NEJM). Celkem 164 dospělých osob ve dvou odlišných lokalitách USA, které právě shodily 12 %své váhy, rozdělili badatelé do tří skupin s odlišným přísunem sacharidů. Té první jich ponechali v dietě jejich dosavadních 60 %, té druhé jen 40 % a té třetí jen 20 %. Pak je hlídali, jak to dodržují a průběžně je sledovali. Jak se dalo předpokládat, na konci ti ukáznění s malou spotřebou cukrů měli výraznější výdej energie a s tím související další váhový úbytek, střední skupina si zůstala na svém a ti, co se cpali sacharidy dokonce něco málo přibrali. Závěry studie poukazují především na příznivé působení nízkosacharidové diety na inzulinorezistenci.

Celkem je možné říci: nic nového pod sluncem. Doporučení snížit přísun sacharidů (a tuků) a zvýšit výrazně přísun vlákniny se táhne dietními doporučeními jak pověstná červená nit už několik let. Co je třeba dodat, že na to, aby se přestavěl mikrobiom, je třeba nejméně devíti měsíců a po nich je stejně nutné krmit víc Prevotely, aby se Firmikuti zas velmi ochotně a rychle nerozprasili a nezačli se dožadovat dortíků.

Psáno pro http://www.akademiepravdy.cz/

 9 1 2019 obr4

Pablo Picasso. A simple meal. 1904. wikiart.org

publikováno: 9. 1. 2019

NEJNOVĚJŠÍ články


Proč má Slovensko Čaputovou, zatímco Češi Zemana

V tomto roce si připomínáme velká devítková výročí, k nimž kupříkladu patří i 600 let, …

Co znamená být nešťastný a nevědět o tom?

Jednou na jaře, zrovna když se v kraji nedaleko města Cambrai začínaly stromy zelenat, došlo …

Zásadně neříkám, ty jsi blázen a bezbožník

Biblické slovo, které nás dnes chce pozdravit a pocelovat, je zapsáno v Žalmu 14., ve …

Vzkříšený známý neznámý

Velikonoční komentář sestry Wendy Beckettové (1930–2018), Resurrection (Vzkříšení). Ústředním motivem křesťanské víry není, že Ježíš …

Provokace: Brexit vs. czexit

Diskusní klub Provokace časopisu Přítomnost uspořádal 3. 4. 2019 debatu na téma Brexit vs. czexit. …

Rytíř Koudelka – „ten čučkař“

Poslední květnový den loňského roku uveřejnila Přítomnost můj článek o aféře Novičok, jehož podtitul zněl …

Ztrácíme „identitu“ nebo rozum? Hněv, strach a hlavní otázka eurovoleb

Volby do evropského parlamentu budou pro Evropu bezesporu velkou zatěžkávací zkouškou. Velmi hluční a sebevědomí …

Čert a káča

Teorie a podivnosti P. Horákové a T. Halíka. »…projevům soukromého života, jejich příčinám a hybným …