Milujeme výkony – ale stali jsme se víc milujícími?

Výkonnost lidstva stále roste, láska lidí k sobě však nikoliv, píše americký psychiatr Gerald G. May (1940–2005). Lásku definovat sice neumí, přesto se pokouší vysvětlit, proč je pro lidstvo dobré „říct lásce ano“:

Všichni jsou schopni lásky. Pokud jde o lásku, tak nemluvme o schopnosti. Schopnost je způsobilost k výkonu. Je toho hodně, co o lásce nevím, ale jsem si jistý, že láska není výkon. Je to kvalita života, která existuje před i pod všemi našimi výkony. Správně bychom měli mluvit o způsobilosti. Způsobilost předpokládá prostor, to znamená, kolik lásky dokážeme udržet, možná kolik jí dokážeme vydržet – tady jde o lásku. Stroje mají schopnosti; nádoby mají schopnost držet objem. Láska je pořád s námi. Hledá, jak naplnit, kolik se jí do nás jen vejde.

Pokud postavíme lásku na první místo a prohlásíme ji za naše opravdové bohatství, bude tu i tak dost prostoru k rozvíjení našich schopností a naší výkonnosti. Ale s výkonností jako předepsanou normou zbývá už jen malý nebo vůbec žádný prostor pro lásku. Výkonnost nás přivádí k pochybnostem o lásce jako o hodnotě a o naší způsobilosti k ní.

Pokud stavíme na první místo výkony, pak očekáváme, že docílíme kontroly, úspěchu a zajištění za našich vlastních podmínek. A i když se naše očekávání nenaplní, pořád věříme, že si je dokážeme zajistit a splnit, hned jak uděláme věci jinak, naučíme se víc nebo se jaksi změníme k lepšímu. Z výkonnosti děláme boha, z úspěšnosti modlu, významné činy zbožšťujeme. Tito falešní bohové nám říkají, že bychom my sami měli být bohové a vládnout si nad svými životy.

Zbožňováním výkonů dosáhlo lidstvo nejvyššího stupně výkonnosti v historii. Ale jak moc jsme vyrostli v lásce? Jsme opravdu o tolik vlídnější než naši předkové? Národy celého světa podnikly některé důležité kroky ke svobodě a spravedlnosti, ale technologie nás zároveň učinily ničivějšími – jeden k druhému i k naší planetě. Nevím, jak funguje rovnováha, zdali jsme se opravdu stali víc milujícími, ale je zřejmé, že láska nedrží s výkonností krok. A že ji příliš často obětujeme pokroku.

Gerald G. May: The Awakened Heart, str. 10–11, 2009, HarperCollins e-books, přel. P. Havlová.

Viz také článek J. Riesslera zde.

publikováno: 4. 2. 2019

NEJNOVĚJŠÍ glosy


Hybatelé z Prognosťáku

Prognostický ústav byl založen z příkazu šéfa KGB Andropova rozhodnutím vlády ČSSR 10/1983 a vznikl 1984 k soustředění ekonomických mozků pro zhotovení plánu transformace skomírající – hrubě za 35 let podinvestované – a tudíž …

Rudá armáda před 80 lety přepadla Polsko

Před 80 lety, 17. září 1939, zákeřně napadl Sovětský svaz Polsko. Učinil tak bez formálního vyhlášení války. Vrazil tak kudlu do zad polské armádě, která se bránila proti německému vpádu …

Chytrý člověk žije hloupě

„Rozděleni svobodou“ – Výsledky průzkumu se převalují od úst k ústům. Sociologie a statistika daly svoje plody. Bohužel nad kategorie „chlebařiny“ a „spokojenosti“ se nedostaly. Štěstí člověka, nebo dokonce nějaký smysl jeho života, …

Proklepněte si věčného poslance

Dne 10. září na Českém rozhlasu v Interview Plus hovořil poslanec Marek Benda s nostalgií o tom, jak se „za našich časů“ (míněno za časů vlády ODS) odstupovalo z mnohem nižších postů než …

Hrozí vybombardování Dejvic

Pomník z roku 1980 je „symbol vítězství“ Rudé armády z roku 1968, skrytou výhrůžkou Maďarskem (1956). V tom samém roce (1980) předešel sovětské okupaci Polska generál Jaruzelski vyhlášením stanného práva. Pomník Koněva byl postaven …

Česko-polská výstava o pádu režimu a disentu

V úterý 1. října rozezvučí starobylou Vodní tvrz v Jeseníku legendární písně Karla Kryla v podání jeho bratra Jana. Zahájí tak dvojjazyčnou výstavu s názvem „Nebyli jsme sami / Nie byliśmy sami“, kterou k 30. …

Cena za to, že Zeman něco plácne

Můžeme podobně jako Karel Schwarzenberg vtipkovat, že na existenci samostatného Kosova se může Zeman poptat u českých fotbalistů, ale zahraničně-politicky to taková bžunda není. … Kosovo rozhodně není příkladem klidné, bezpečné …

Anděl strážný

Nedožité šedesátiny Maria Kotrby (1959–2011) měly být zhodnoceny výstavou v Galerii hlavního města Prahy, ale kulturátoři hlavního města jeho oslavu zrušili ve prospěch výstavy  agenta StB a nonšalantního profesora Bedřicha Dlouhého …