Taky jste na Klausy už alergičtí?

Kdokoli dnes přemýšlí o stavu naší společnosti a považuje ji za nemocnou, měl by v uvažování dojít až ke kořenům její nemoci. Ty dnes už neleží ani tak v naší dávné minulosti nebo v relativně nedávné době komunistické totality, ale spíše v době polistopadové, zásadním způsobem poznamenané prohrou Václava Havla s Václavem Klausem.

Už v listopadu 1989 jsme sice byli nemocnou a nevidoucí společností, avšak přece jen alespoň částečně poučenou 1. republikou a pražským jarem 1968. Nikdo nemůže zpochybnit, že většina společnosti si tehdy přála demokracii, tj. společnost, v níž se sice střetávají a střídají levicové a pravicové proudy, avšak je to společnost s víceméně uměřenou sociálně-tržní, středově cílenou ekonomikou, respektující základní principy morálky a realizující vyvážený poměr svoboda-odpovědnost.

Zvítězila však bohužel menšina v čele s Václavem Klausem. Využila toho, že si už málokdo pamatoval převážně sociálně-tržní kapitalismus 1. republiky a na Západ jsme se čtyřicet let dívali jen zpoza železné opony. Přičteme-li Protektorát, byla společnost ještě delším těžkým útlakem utlumená a ochablá. Nově se vynořujícím gaunerům převlečeným za demokraty, „krysám vylézajících z děr” komunismu, se neubránila též proto, že po revolučních převratech obvykle dochází k přechodu z jednoho extrému v opačný, tj. z bláta do louže, u nás po letech nesvobody nadměrně zvětšené touhou po svobodě.

Že nás na ni Klaus a jeho pohůnci nachytali a co pak napáchali, je třeba připomínat snad do nekonečna. Hlavně kvůli jinému obvyklému jevu – zapomínání, a také proto, že dnešní mladí lidé ta příšerná devadesátá léta nezažili. Klaus na rozdíl od Havla sliboval a sliboval, překrucoval a překrucoval, lhal a lhal. Pomluvil každého, kdo se mu postavil do cesty; kromě Havla například i lidovce Josefa Luxe, který mu oponoval konceptem sociálně-tržní ekonomiky.

Je také třeba do nekonečna připomínat vývoj ODS, neboť také ona jako celek nadělala fatální množství špinavé práce. Je třeba do nekonečna připomínat, jak silně byla až do svého pádu zkorumpovaná. Hlavně je však třeba připomínat, že naprostá většina jejích členů a kmotrů, kteří to všechno morálně přežili a těžili z toho, v ní dodnes zůstala. Dospělí lidé se ve středním až pozdním věku bytostně mění pramálo, skoro už vůbec ne politici a už vůbec ne gauneři.

Něco jiného je však změna fasády. Dnešní ODS se tváří jako očištěná, ale nenechme se mýlit, jsou to převážně pořád ti stejní lidé. Na ohanbí (což je blízké slovu hanebnost) si přiložili „fíkový list” v podobě předsedy Petra Fialy. Klaus mladší pak není ničím jiným než tragikomickou figurkou.

Klaus a ODS jsou prapříčinou toho, co si dnes dovolují Zeman, Babiš, komunisté a SPD. Kdyby měli jen špetku svědomí, zmlkli by a místo lidí by šli pást husy, ovce (a)nebo krávy. Těm by snad tak neublížili.

publikováno: 12. 2. 2019

NEJNOVĚJŠÍ glosy


„Wow, tyhle časy jsou super!“ Nemarni čas.

Vidíte paralelu mezi osmdesátými lety, tedy pozdní studenou válkou, a dneškem? To srovnání sedí. Politika je čím dál konzervativnější. Někteří lidé bohatnou a říkají: „Wow, tyhle časy jsou super!“ Jenže to je …

Co máme dnes

Nové pořádky – Uspořádání, jehož protagonisté se jmenují Andrej Babiš, Miloš Zeman, Tomio Okamura a Vojtěch Filip. A setrvale se posouváme od demokracie (vlády lidu) k autokracii (vládě několika nezodpovědných jedinců), k oligarchii (vládě …

Světová reakce na Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva

Inspirováni naším prezidentem Ing. Milošem Zemanem, který se bez jakékoliv omluvy rozhodl, že bude absolutně ignorovat svátek návratu svobody do naší země (17.11.), se ke stejnému kroku rozhodli i prezident Donald …

Ptačí mozečky

Je to možná ptákovina psát článek o ptácích, když bych měla raději psát o Praze, kterou jsem právě po devíti letech navštívila. Měla bych napsat něco o P-olitice, o P-utinovi nebo o našem/vašem Pa-blbovi ve …

K čemu užít svobody

Mladí by si měli svoji revoltu vybojovat sami. Těším se, až se do toho pustí. Jen ať otřesou tím, co tu prožíváme. Ovšem klimatická výprava s Grétou, to není ono, tudy …

„Nějaký děti tu nebudou…“

(Mohorita, Klausové, Zlámalová, Vondra, Best a další dospěláci) „K Listopadu 89 se vyjadřuje málo reprezentantů tehdejšího režimu,“ zaznělo na Vltavě při referencích 30. výročí. „To musí být nějaká mejlka,“ řeklo by se …

K listopadu 1939 a dál

Blíží se 17. listopad. Protože historická kontinuita sahá poněkud dál než do roku 1989, rád bych se s něčím svěřil. Nikdy jsem neuvěřil adoraci Edvarda Beneše. Člověka, který byl chodícím ztělesněním …

Pohltí hrdost i 17. listopad?

Zahrne nakonec tento způsob hrdosti i 17. listopad? Prvním krokem bylo jeho letošní přejmenování. A zase: bude se hlučně a okázale oslavovat, aby se nemuselo a možná ani nesmělo mluvit o tom, kam jsme se …