Dám si na diplomce obzvlášť záležet… A co dál?

Jak se dostat k pořádné práci už během studia.

Jak překonat bariéru mezi zavedeným zaměstnavatelem a studentem, který nepoznal práci jinak než teoreticky? S novou myšlenkou, jak působit celospolečenskou změnu tak, aby studenti byli s firmami úzce propojení, přichází Student institut. Na podrobnosti tohoto nového a zatím nezavedeného konceptu jsme se zeptali jednoho ze zakladatelů, Martina Kubiše (28).

Co vás vedlo k tomu, že jste začali přemýšlet o tom, že je v naší společnosti potřeba něco změnit?

Stála za tím zkušenost z našeho vlastního zakončení studií, kdy jsme stejně jako naši spolužáci napsali práci, kterou v lepším případě přečetl vedoucí práce a oponent, a pak už zůstala navždy založena v krabici na půdě. Ale byly za tím i naše další zkušenosti. V rámci podnikání jsme měli zajímavé nápady na další projekty, chyběly nám však zdroje. Díky zkušenostem z konzultační firmy jsme měli možnost navštívit spoustu firem v nejrůznějších odvětvích a viděli jsme, že v každé firmě existuje nějaký „problém“, který daná firma vůbec neřeší.

Chtěli bychom proto teorii s praxí mnohem více propojit a přiblížit se tak západním zemím, kde je často podmínkou v pokračování na magisterském studiu relevantní praxe.

S jakým nápadem přicházíte?

Přicházíme s projektem, který jsme nazvali Student institut. Chceme změnit pohled společnosti na odborné práce, kterým se studenti v průběhu studia věnují. Chtěli bychom se přiblížit západním a severským zemím a zvýšit důležitost odborných prací (bakalářské/diplomové/jiné) nejen z pohledu firem a studentů, ale i celé společnosti. Cílem projektu je pomoci studentům v jejich kariéře, a to už na vysoké škole v okamžiku, kdy se rozhodují o tématu své práce. Pomoci jim v tom, aby našli takové téma, které je bude bavit, motivovat je a zároveň jim pomůže v rozvoji jejich budoucí kariéry.

Co si od projektu slibujete?

Velkou výhodou Student institutu je, že propojuje teoretické prostředí (školu) s reálným životem ve skutečných firmách. Vytváříme ideální win-win situaci pro všechny strany. Studenti se dostanou k úžasným projektům a získají mnoho dalších výhod (ať už formou finančního ohodnocení, možnosti dlouhodobé spolupráce atd.), mohou se tímto způsobem ale např. dostat i k práci svých snů.

Naproti tomu firmy dokáží díky studentům řešit takové potřeby, které v minulosti z různých důvodů neřešily a to z důvodů časových, finančních, neměli dostatek lidských zdrojů, nebo třeba chybělo i potřebné know-how. Firmy dokážeme propojit s lidmi, kteří jsou motivovaní, chtějí pro danou společnost pracovat a zároveň jsou pro ně ti nejlepší. Ve Student institutu vidíme obrovský potenciál. Zároveň si ale také uvědomujeme, že nás čeká ještě běh na dlouhou trať, abychom zaběhnutý systém v Česku změnili.

S čím dnešní mladí nejvíc bojují?

Svět je pro ně otevřený dokořán – ovšem jenom těm, kteří o něj mají zájem. Ti mají nepopsatelné možnosti, mohou dělat téměř jakoukoliv profesi, kdekoliv na světě. Častokrát ale nevědí, kde začít a kde by chtěli skončit. Nemají jasné cíle, nemají představu, co by chtěli dělat po škole. Zároveň mnoho z nich nemá představu o tom, jak to v reálných firmách funguje, a po ukončení studia se dostávají do víru fluktuace mezi zaměstnavateli a samotnými profesemi.

V době našich rodičů a prarodičů nebylo zvykem střídat své zaměstnavatele. V dnešní turbulentní době je zvykem často měnit nejen své zaměření, ale dokonce i samotnou profesi. V tomto rychle se měnícím světě je pro mladé lidi složité najít si vlastní směr, který by jim aspoň nějaký čas vyhovoval. A to je přesně to, v čem by jim Student institut chtěl pomoci.

Po čem je u firem největší poptávka?

Poptávka firem je nesmírně rozmanitá. Záleží na odvětví, velkosti firmy, popřípadě na okolnostech, které ovlivňují jejich neuspokojené potřeby. V současné době se setkáváme s firmami, které mají zájem o studenty z ekonomických vysokých škol, popřípadě z technicky zaměřených vysokých škol.

Dnešní doba firmám přeje, trh roste, firmám se daří, ale rostoucí poptávku nedokážou uspokojit, protože nemají dostatek pracovního kapitálu. Proč tedy nevtáhnout na trh mladé studenty, kteří jsou ochotní, mají aktivní přístup a velmi rádi by změnili svět?

Dokážete si představit, že by váš koncept mohl být přínosný i v jiných než technických nebo ekonomických oborech? Co například humanitní věda?

Rozhodně ano! Rádi bychom spolupracovali se všemi vysokými školami v České republice, napříč všemi obory, kde to dává smysl. Všude tam, kde mají studenti možnost psát odborné práce, vidíme potenciál. Hodně firem, institucí, či neziskových organizací zápasí s mnohými potřebami, se kterými by jim studenti mohli pomoci. Naopak si myslím, že odborné práce v různých jiných oborech by mohly být ještě zajímavější, než se na první pohled může zdát.

Co myslíte, že bude na projektu nejtěžší?

Zpočátku jsme předpokládali, že bude náročné přesvědčit firmy o velkém potenciálu, který se v motivovaných studentech skrývá. Zároveň jsme předpokládali, že lidé ve společnostech nebudou ochotni věnovat jim svůj čas.

K našemu milému překvapení jsme se ale ve většině společností setkali s velmi pozitivním přijetím. Častokrát se nám stalo, že při definování konkrétních zadání jsme přišli na další a další zadání, která bychom studentům rádi poskytli.

Na základě komunikace s firmami se nám podařilo získat první témata odborných prací. Nejtěžší je ale najít kvalitního studenta, který by splňoval zadání a požadavky na dané projekty. Spousta studentů se díky situaci na trhu dnes při hledání práce příliš nezapotí a tomu také odpovídá jejich úsilí. My však oslovujeme tu druhou skupinu, která chce vždy něco navíc, a právě to jim v rámci Student institutu nabízíme – práci na smysluplných projektech a zpracování diplomové (případně jiné) práce v praxi. S tímto budou mít zase před ostatními náskok a velmi pravděpodobně se jim díky této zkušenosti bude dařit lépe.

Dá se říct, že by se tímto způsobem řešil i problém plagiátorství?

Myslím si, že určitě ano. Na jedné straně existují různé postihy za plagiátorství, které ale mají podle mého názoru jen částečné preventivní účinky. Co ale může být lepším nástrojem před plagiátorstvím, než samotné motivování studentů k práci na něčem unikátním? Ve chvíli, kdy student zpracovává práci na konkrétním projektu v praxi, nemá ani obvykle možnost něco zkopírovat. Pak už stačí jen správně citovat zdroje pro teoretickou část.

Byl jste Vy sám ten studijní typ, který přečte všechno, co mu jde rukama?

Právě že ne! Na gymnáziu jsem přečetl jen velmi málo knih a celkově jsem studiem spíše proplouval. Dá se říct, že jsem dělal minimum pro to, abych neměl žádné problémy, ale nic navíc. Ale znáte to – hodnoty se člověku (naštěstí) s věkem mění, a tak se změnily i mně. Teď se snažím dohnat, co jsem v mládí zanedbával.

Kdy to přišlo?

Na vysoké škole. Tehdy jsem pocítil vnitřní potřebu posouvat se dál nejenom v technické oblasti v rámci vysoké školy, ale i v rámci osobního rozvoje. Pokud chce člověk v životě dělat to, co ho baví, pak by se měl v daných oblastech posouvat dál. Je paradoxní, že v současnosti čtu knihy víc než kdykoli předtím – a přitom mám na ně nejméně času.

***

Martin Kubiš je jedním ze zakladatelů Student institutu. Projekt Student institut je nyní ve fázi start-upu a o jeho budoucím vývoji budeme v Přítomnosti dále informovat.

Student Institut logo

***

18 2 2019

Abraham Palatnik, Owl, 1970, wikiart.org

publikováno: 18. 2. 2019

Pavlína Havlová

Pavlína Havlová

Editorka Přítomnosti / Narozena v roce 1976 ve Vlašimi. Studovala orální historii na Fakultě humanitních studií UK. Ráda oživuje vzpomínky na to, co je už nenávratně pryč. V rozhovorech se snaží zrcadlit životní příběhy lidí, kteří se nebojí žít.

NEJNOVĚJŠÍ články


Anatomie zázraku – kriticky k 17. listopadu 1989

„Abychom zůstali nepoznáni, založíme spolky a strany; a pak máme učitele přemlouvání, kteří rozdávají umělost potřebnou v shromážděních …

Už dávno nejde o žádného Šmardu!

Začátkem července jsem napsal článek uvedený otázkou, zda snad tentokrát nepřijde Vítězný únor uprostřed léta. …

Za Rusy můžou Američani – komunisti o srpnu

Od brutálních masakrů československé bezpečnosti, armády a Lidových milicí na demonstracích ze dne 21. srpna 1969 …

Dějiny klanu Klaus, Zeman a Babiš na čtyři šťouchnutí

Lidi neradi opouští svou ulitu a k věcem veřejným aby je tahal párem volů. Z pohodlnosti, z neurčitých obav. …

Na které pozici ty vlastně stojíš, soudruhu?

Předvečer a den vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa si Ivan Stránský živě vybavuje: „Ten večer …

Praha, srpen 69 jako Hongkong a Moskva 2019?

Vyjádřil jsem se kriticky k násilnému potlačování protestů v Rusku a v Číně. Sesypaly se na mě na …

Klídek! PPF nevstupuje do politiky, ale do fotbalu

Ze zdroje nejpovolanějšího, z úst nejbohatšího spoluobčana (s korporátním sídlem v Holandsku) jsme se s konečnou platností dozvěděli, že …

„Sedm smrtelných hříchů“ prezidenta Zemana

Často slýcháme, a to právě z nedalekých hradních komnat, že nemáme právo protestovat proti zvoleným politikům, včetně …