Žijeme v pěkné době

Je naše přítomnost skutečně tak těžká?

Až zas začnete naříkat, v jakých to časech žijeme a jaký stres přináší naše doba, je dobré ohlédnout se do minulosti a pak si spokojeně zamnout své nemluvněcí ručičky a říct si: Bože můj, to je krásnej čas, co se v něm procházím. Život je to, co máme, nikoliv to, co bychom chtěli, a k tomu, co bychom chtěli, se můžeme nějakou mírou přiblížit skrzevá usilovné snažení či jiné způsoby, které úměrně zvyšujícímu se riziku slibují pohodlnější způsob. Peníze bylo vždy možné vydělat nebo ukrást. Ale někdy to bylo obojí dost obtížnější než dnes.

Internet krom debilní zábavy nabízí i možnost spolehlivé informace. Nabuzen mnohými stěžovateli jsem nahlídl do minulosti těchto dnů, abych jim nabídl možnosti, kam by se mohli uchýlit a pobýt tam alespoň ve fantazii pár chvil, aby si pak dovedli vážit dneška. Pojďte se mnou:

4. 2. 1945 Začala Jaltská konference (to byla pecka pro nás! Kam se na to hrabal Mnichov!)
5. 2. 1962 Zničení Pompejí
6. 2. 1951 Husáka zašili na dlouhý čas do basy, bohužel z ní byl vypuštěn, aby nám to posléze všem osladil
6. 2. 1952 Alžběta II., ještě nekorunovaná (to přišlo až za rok) zasedla v Londýně na trůn
7. 2. 1311 Jan Lucemburský korunován českým králem
7. 2. 2017 Zemřel Antonín Přidal
8. 2. 2002 Poslanecká sněmovna (konečně po 12 letech!!) Schválila zákon, umožňující občanům seznámit se s většinou dokumentů vzniklých z činnosti komunistické Státní bezpečnosti, včetně seznamu agentů
8. 2. 2008 Zvolen Klaus po druhé prezidentem a to jsme tehdy mysleli, že nemůže být hůř
9. 2. 1003 Boleslav III. Prohlásil odpuštění všem nepřátelům a při té příležitosti vyvraždil Vršovce (včetně těch, co se omylem ocitli – i v MHD – v tu dobu na Kodaňské na Čechově náměstí, v Tostého ulici a okolo)
10. 2. 1258 Mongolové dobyli Bagdád a nezbylo jim nic jiného, než povraždit něco kolem 250 000 lidí a jak se pletli ti, co říkali, že to je konec islámu
11. 2. 1978 V Čínské lidové republice byl zakázán Aristotelés, Shakespeare a Charles Dickens

Když si udělám takovouto inventuru a řeknu si: lidstvo to přežilo, i já jsem něco z toho přežil, není to důvod k optimismu? Zejména, když dostanu cennou radu z manažerské příručky (v níž je podobných klenotů přehršel): Jdou tři poutníci a večer zjistí, že už mají jen jednou do úst chleba a jeden hlt vody. Rozhodnou proto, že půjdou spát a tahle porce připadne ráno tomu, kdo bude mít nejzajímavější sen. Ráno první vypráví o svém snu s mudrci, druhý o svém snu se svatými a ten třetí povídá: mně se nezdálo nic a tak jsem v noci chleba zblajznul a vodu vypil. Ta příhoda je uvedena v oddílu nadepsaném příznačně Empatie.

Blog Radkina Honzáka.

28 2 2019

Felicien Rops, The Slag, 1882, wikiart.org

publikováno: 28. 2. 2019

NEJNOVĚJŠÍ články


„Kabrňák“ Babiš

Je prvním předsedou vlády České republiky, jehož příběh se pravidelně objevuje ve všech významných světových …

Červená sukýnka pro dámu z první republiky

První víkend léta! Po krátké cestě ven z republiky na lékařský sjezd opět v centru světa. V rámci …

Vyhoření generace Y

Čas je běžec s dlouhým krokem, nikdy pokoj nedá si a od Freudenbergerovy bolestné zkušenosti s prožitkem vyhoření …

Křídla slávy aneb 20 let od smrti JIW

Nemám organizační talent. Smířil jsem se s tím a dovedu s tím vědomím celkem pohodlně žít. Někdy, …

Inspirováno Slovenskem

Ve víru dění a marketingových rejů kolem předběžných závěrů auditu Evropské komise, mapujícího střet zájmů Andreje …

Od hrdinství na milimetry – Čurda z Hlíny

Je poledne 16. června 1942 a Karel Čurda, parašutista skupiny Out Distance, vstupuje do Hlavní úřadovny …

Vyhazov z práce za názor proti funkcionářům

„Můj otec pochází ze Slovenska, moje matka je z Rumunska. Do Čech dorazili se svými rodiči …

O co jde v Hongkongu a proč

V Hongkongu jde o všechno. Pokud extradiční zákon projde, poslední ostrůvek svobody v ČLR bude …