Babiše velká óda na radost v Bílém domě

V českých médiích má návštěva manželů Babišových v USA téměř meziplanetární rozměr. Stala se z ní událost desetiletí, nebo dokonce století. Je samozřejmě dobře, že se schází americký prezident s vysokým představitelem naší republiky, a to bez ohledu na to, že se nyní jedná o kontroverzní lídry Donalda Trumpa a Andreje Babiše.

Babiš zažil svou velkou osobní ódu na radost. Chvíli měl pocit, že mu Amerika leží u nohou. Ale ono je to spíše obráceně, to on ležel u nohou Americe. Je tak zvyklý. Jednat a mluvit podle toho, co se od něj právě žádá. Už rodiče mu na počátku kariéry radili, aby říkal to, co po něm vrchnost očekává. Zná to už z osmdesátých let. Zachoval se tak vždy, i v někdejší vinárně U obuvníka v Bratislavě. Babiš je nyní proamerický a prozápadní, protože si pragmaticky vyhodnotil, že je to pro něj momentálně výhodnější. Nic více a nic méně v tom není. Zítra může být stejně tak pro východní, pokud to jeho kariéra bude vyžadovat, pokud by mu to pomohlo přežít a uspět. Stejně tak je dnes pravičákem a zítra může být levičákem, a nejlépe elastickým centristou bez názorového ukotvení. Důležité jsou hlasy ve volbách, které mu pomohou ještě více posílit moc.

Nepsaný protokol Bílého domu říká, že hosté s nejvyšším VIP statusem bývají ubytováni v rezidenci Blair House. Byl zde opakovaně ubytován nejen Václav Havel, ale naposledy i Petr Nečas. Babiš s chotí byl ubytován v hotelu Hay Adams. Nepsaný protokol pro významné návštěvy amerického prezidenta také počítá s tím, že po skončení jednání následuje společná tisková konference prezidenta s jeho hostem. To se nestalo. A manželé Trumpovi se o návštěvě Babišových ani nezmínili na svých sociálních sítích, což běžně dělají i při méně významných příležitostech. Návštěva českého premiéra nebyla prvořadou událostí ani pro americká média. Byla jen jednou z mnoha.

Na krátkém pobytu Andreje Babiše v USA je nejzajímavější jeho osobní setkání s ředitelkou CIA v jejím sídle, které předcházelo jednání s americkým prezidentem a jeho týmem. Po záhadné návštěvě nejsilnější zpravodajské služby světa se pak asi těžko hostitelům říká na jakoukoliv otázku něco jiného, než se žádá. Ještě žádný evropský prezident či předseda vlády nenavštívil centrálu CIA, a to ani před jednáním s americkým prezidentem. Ještě nikdy nikdo. Proč právě Andrej Babiš? Šlo opravdu jen o ocenění práce českých zpravodajských služeb, o díky za Nikulina, za postoj ke Skripalovi či k aktuální kauze Huawei? Vždyť to vše zmínil veřejně i samotný Trump, a nic nebránilo tomu, aby se ředitelka CIA přidala jako jiní k delegaci prezidenta. O co tedy šlo? Ptala se jej na jeho údajné dávné vazby na Marca Riche anebo je v tom ještě něco jiného? To ví asi jenom Babiš sám. Zjevně mu tyto otázky nejsou po chuti.

Stejně tak nerad slyší dotazy ohledně drzé hvězdy NBA Tomáše Satoranského, který se s ním nenechal vyfotit na jeho facebook, přestože to Prchal naplánoval. Vzpomínáte na slavnou větu z jedné ze Šumanových nahrávek, na které Babiš říká „nech idě pravda a láska do pi..“? Takže který Babiš je ten pravý, ten Šumanův, nebo ten Prchalův? Před cestou do USA se naučil pár vět o Masarykovi i Havlovi, protože jako zkušený koňský handlíř předpokládal, že se mu mohou hodit. Ale to vůbec neznamená, že se nám Babiš převtělil do novodobého Masaryka či Havla. Jsou to jen další variace jeho hry, kterou s námi již pár let hraje. Hry na stravitelného vůdce, kterému jeho Česi odpustí vše, a překvapivě i někteří komentátoři portálů, kteří ho jinak nemusí.

Babiš nám nenabízí realitu, nýbrž svou interpretaci reality, kterou modifikuje pro své momentální posluchače, pro Evropu evropskou, pro soudruhy soudružskou, pro Zemana zemanovskou, pro Trumpa trumpovskou atd. Nic není problém. Slíbí všechno všem. Je to jedna velká šaráda nebezpečného sociopata. Po jednání s Trumpem měl velké sólo, v němž nám popsal setkání s Trumpem jako svůj osobní hrdinný antický příběh. Vážná témata globálního světa a hrdinný boj o české zájmy odlehčil tím, když řekl, jak se nasmáli a taky pokecali o dětech. To zní od Babiše zvláště drsně, když si člověk vzpomene na trudný osud Andreje juniora.

Je to pro Babiše zvláštní týden. Na jedné straně téměř ředitel zeměkoule, který s kolegou Donaldem zachraňuje svět a z ČR dělá světovou velmoc, a na druhé straně domácí nevděk. Ta drzost, že někdo vyšetřuje jakési prý krácení daní na jeho Čapáku. A co ten Ištván? Ten chce snad plnit vazební věznice kádry z ANO? To už i jeho řídí Kalousek? A vzal i mobil a počítač Jardovi Faltýnkovi! Účelovky, kampaň starých kmotrů! A do toho ještě ty fotky s křepčícím veleduchem Vondráčkem na předsednickém stolci sněmovny.

Adorace Babiše někdy působí již jako podivný fetiš, v němž rozum zcela absentuje. Tak mě napadlo, že by ti noví klienti vazebních věznic z protikorupčního hnutí mohli jako stravu dostávat vodňanská kuřata, kostelecké uzeniny a rohlíky z Penamu. To by byl pěkně krutý trest. Možná se k nim někdy přidá i jejich boss. Ovšem, to jedině v případě, že se ČR zase někdy stane právním státem, v němž pravidla, normy a zákony platí skutečně pro všechny. Padni, komu padni.

publikováno: 8. 3. 2019

NEJNOVĚJŠÍ glosy


Šperhákem v paměti

Jello Biafra, zvláštním způsobem do mého života vstoupil, bylo v době expedice druhého či třetího vydání knihy Ivana Martina Jirouse „Magorova mystická růže“, odhaduju, že to mohlo být tak v roce …

Rakouský vicekancléř si na videonahrávce domlouval financování z Ruska

Současný rakouský vicekancléř z populistické FPÖ nabídl před volbami v r. 2017 údajné bohaté Rusce podezřelé a zčásti ilegální obchody, pokud mu dopomůže k volebnímu vítězství. Domnělá Ruska však byla …

Církevní společenství říká člověku, kdo je

S trochou pravdy i s trochou hereze bylo před mnoha léty řečeno, že „mimo církev není spásy“. Interpretuji to takto: Mimo ony vykupující vztahy, které nám sdělují pravdu, jsou nám výzvou, činí …

Jak jsem málem začal rozumět Putinovi

Mezi Moskvou a Vladivostokem, po dobu deseti týdnů, objevuje cestovatel Stephan Orth (1979), jak tenká linie vede mezi ruskou srdečností a ruskou propagandou. Na příkladu konkrétního hostitele, oceánografa Jurije, dochází k závěru, proč …

Proti čemu, proti komu a za co?

Plná domácí náměstí lidí, kteří vyjadřují svůj nesouhlas s personální politikou vlády a Hradu mají výraznou symboliku. Vysílají vzkaz, že zde žije nemálo lidí, kteří si již uvědomují, že dnešní míra arogance …

Ministr prý 16 hodin denně…

Prohlášení ministra, že pracuje 16 hodin denně, nesvědčí o ničem jiném, než že je neschopný stihnout to, co má v pracovní době, že tedy je mentálně opožděný o 50 % …

Jeden praktik, druhý idealista

Oba si protiřečí, ale jsou cenní. Petr Havlík původem praktik, jenž vidí do zákulisí politiky, navádí k řešení[1]. Zpět do politiky se mu ale nechce, ačkoli by tam mohl úspěšně působit. …

Neexistence agentů StB opět potvrzena! (Z minula pro připomínku)

Pěvkyně Soňa Červená se obrátila na soud (2010) s žádostí, aby byla vymazána z evidence spolupracovníků StB, je v tom nevinně. Ministerstvo vnitra argumentovalo záznamem jakési Soni Červené, jejíž datum narození se jen shodou …