Stalo se, v pimprlové komedii…

Tak abych si také na dálku přisadila k situaci. Světe, zboř se, ve Washingtonu se sešli dva z největších hochštaplerů světa.

ON – náš pan prezident Trump se svojí tradiční červenou kravatou zakrývající mu poklopec, a druhý ON – váš pan premiér Babiš, zezadu s hlavou zvící plácačky na mouchy a zepředu s krysím obličejem. Setkání vybalancovávaly ONY – Babišova žena Monika v růžovém balení a Trumpova žena Melánie v balení brčálově zeleném. ONI – pánové, se spolu okamžitě vecpali do dveří, neohlížeje se na své polovičky, které chvíli stály jako tvrdé Y a pak stejným krokem vykročily za nimi, aniž by se našel někdo, kdo by zařval: Podržte jim aspoň dveře!

Pak se odehrála bleskovka-tiskovka. Prezident Trump seděl na křesle jako na trní, zatímco Babiš se ujal připravovaného proslovu v angličtině se slovenským přízvukem a dle „rozlitého“ úsměvu na tváři prezidenta bylo znát, že je polichocen. Mezitím dámy (co zde rozdělujeme na dámy / nedá mi) seděly úzkostlivě na okrajích nevkusných gaučíků a vypadaly, jako by si potřebovaly odskočit.

Naštěstí komedie trvala jen několik minut a tak nám všem brzy sklaplo.

Druhý den jsem se dodatečně dozvěděla v českých novinách, marně však z The New York Times, že se Babiš plácnul přes kapsu a zakoupil pro Trumpových devět vnoučat pastelky. Doufám, že byly aspoň zn. KOH-I-NOOR, a ne MADE-IN-CHINA. Melánie prý předala Monice šáteček. Oh, oh!

Ovšem předání hlavního daru Babiše prezidentovi, pozlaceného revolveru, jsme zřejmě z bezpečnostních důvodů vidět nemohli, a tudíž jsme neměli ani možnost si na něm přečíst nápis PRAVDA VÍTĚZÍ, což nemůže být v jejich případě už absurdnější.

A tak komedie na Západě dopadla jako všechny špatné komedie a já si jen přála v duchu, aby ta „vosa sedla králi na nos“ a já byla ten Škrhola.

Vesele z New Yorku,

Eva

publikováno: 12. 3. 2019

Eva Dřízhalová

Eva Dřízhalová

/ Narozena v roce 1951 v Praze, přeživší komunismus a vyhozena konečně v roce 1979 za rodinou do Spojenych států. Pracovala jako číšnice, malovala, kreslila a stala se nezávislou umělkyní, inspirována přírodou, vědou, poezií a životem. Napsala a ilustrovala knihu Twinkle Twinkle Red star o životě za železnou oponou. Poslední dobou se zajímá nejen o politickou situaci tam, kde žije, ale i o politické dění v Evropě , neb považuje za svou povinnost jako umělec odrážet, co se děje kolem nás.

NEJNOVĚJŠÍ glosy


K Fajtově odvolání důvod dostatečný

Po otřesných zkušenostech s Jiřím Fajtem při přípravě a realizaci výstavy Charta Story jsme s povděkem přijali zprávu o jeho odvolání. Připomínáme, že původně sabotoval i dohodnuté pokračování této významné …

Velikonoční odkaz

Příběh Ježíše v mnohém ovlivnil naše dějiny. (Škoda, že se více neřídíme jeho učením. Ježíšovo ukřižování je ostudné, ale to, že dva tisíce let jsou dále likvidováni nevinní, je neomluvitelné.) …

Biblické motivy Jiřího Kobra

Jiří Kobr, jeden z autorů výstavy Lechtivá socha, „se zabývá viděním a myšlením těch, kteří na jeho umění budou koukat, přitom ale tvoří hrubě podle svého vkusu. Díky obojímu jsou okoukané …

Poezie na FB, o pomněnkách a barvínku…

Návrat k lepším věcem neznamená jednoduše z prostředí moderních technologií ke knihám, od FB a Youtubu ke gramofonu. Čím to je, že třeba některé příspěvky Václava Jamka na jeho facebooku hravě …

Čína náš vzor

Čínská kybernetická hrozba má různé podoby. Nejde jen o abstraktní svět někde daleko za oponou. Může jít (a často jde) i o pronikání do soukromí osob a jejich následné ovládání. …

Blbosti jde vyvracet

Někdy to vypadá, že za práva většiny se berou hlavně demagogové, ale jejich hnutou argumentaci není možné přesvědčivě, krátce a slušně vyvrátit. Najdou se ale docela dobré příklady toho, že …

Dívat se kolem sebe (ne)stačí

Skytaly, pro někoho zapomenutá sudetská vesnička na Podbořansku. Dlouhé roky jsem denně přes Skytaly cestoval do zaměstnání. Jako dnes si vybavuji okamžik, kdy jsem v šípkovém keři spatřil rozvalené torzo. Byl …

Něžná úcta (detail obrazu od Rembrandta)

Komentář sestry Wendy Beckettové (1930–2018) na pondělí 15. dubna (Tender reverence, Něžná úcta). Úcta je nejhlubší formou respektu, vážně míněným přáním přiznat druhému důležitost jeho či jejích vlastních práv. Stojí na předpokladu, …